Vztahy

Můj chlap je hypochondr!

 

 

Moje maminka vždy říkávala: "Je to chlap! Ten vydrží všechno!"

Z celé duše tuto větu nenávidím a nesouhlasím! Podle mého je většina chlapů obyčejná, ufňukaná bačkora, a kdyby měli rodit děti, tak by lidstvo už dávno vymřelo.

 

S mým mužem jsme svoji již přes třicet let a řeknu vám, jak on dokáže někdy vyvádět jen kvůli obyčejné rýmě, to je snad až neuvěřitelné.

Když jsem se s Josefem seznámila, tyhle jeho chorobné manýry neexistovaly. Kdepak, ty přišly až postupem času. Jo, umíral při chřipce a byl nemohoucí při nachlazení... Ale to, co mi dělá teď, to je opravdu někdy na zabití!

 

Přitom ta jeho zatracená hypochondrie přišla tak nenápadně... Před časem začal přemýšlet, jaké choroby se v jeho rodině kdy objevily, začal dumat nad tím, jak dlouho tu na světě ještě bude, a spekulovat, jaké nemoci ho čekají.

 

Tenkrát jsem tomu nevěnovala pozornost, ale dnes už z něj šílím!
Pořád se pozoruje a zkoumá. Píchne ho tady, nebo támhle a už zjišťuje, co to asi je za nemoc. Začne ho bolet hlava a první, co ho napadne, je, zda to není předzvěst mrtvice. A zrovna nedávno mu bylo zle od žaludku (protože se přecpal nádivkou) a už mi oznamoval, že bude mít vředy veliký jak Brno.

 

Někdy mám pocit, že se z něj opravdu už zblázním. Není dne, aby nad svým zdravím nepřemýšlel a nesnažil se najít si nějakou vzácnou, neidentifikovatelnou chorobu.

 

Už nejednou jsem mu říkala, ať si zajde k psychologovi, ale to ne. To se jen naštve a řekne, že z něj dělám blázna. Přitom psycholog je jediný doktor, kterého skutečně potřebuje!

 

Neumíte si představit, jaké peklo prožívám, když Josef opravdu onemocní.
Na Vánoce ho skolila chřipka a já se divím, že mě nepřinutil zavolat právníka, abychom sepsali závěť. Ten týden, kdy ležel a "umíral", byl opravdu k zbláznění.

 

Pořád jen hekal a říkal, že se rána nedožije. Tvrdil mi, že bůh ví, co mu je, a že mu to lékaři zatajili! No je normální říkat takové blbosti?

 

Myslím, že mu důchod vlezl na mozek a jeho jedinou starostí je, sepsat si všechny nemoci, které má a které mít bude. Pěkně si to naplánovat a každý den si prodělat jednu chorobu.

 

Ono to možná celé vyzní jako banalita, ale věřte mi, že žít s takovým člověkem dá skutečně zabrat. Hezké chvíle, které bychom spolu mohli strávit, mám jen v představách, protože s Josefem si vyrazit třeba jen na krátký výlet, znamená celou cestu poslouchat, že chytí infikované klíště, nebo jak ho bolí nohy a že má něco s klouby.

 

Nevím, co s tím chlapem dělat, aby toho sýčkování konečně nechal a místo pozorování své maličkosti si začal užívat a vychutnávat klid v důchodu.

 

Nejhorší je, že nemá žádné zájmy, žádného koníčka, který by ho od těchto myšlenek odvrátil.

 

Máte některá z vás stejný problém? Zajímalo by mě, jak to řešíte – pokud to tedy vůbec vyřešit jde. Protože jestli takovýhle dědek bude už pořád, tak se opravdu brzy zblázním!

 

   
07.04.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [69] gullinka [*]

    Muj chlap teda takovy neni ale jsme spolu teprve 6let tak treba se to casem aky projevi....

    superkarma: 0 09.04.2005, 12:37:19
  2. avatar
    [66] hermína [*]

    No taky mám doma cosi obdobného.Nejhorší je a už se tu o tom psalo,že nějaké ty nemoci má,jako ischemickou chorobu srdeční,rozházenej cholesterol a jiný podobnosti,ale akorát heká,lozí po doktorech a je spokojenej,že na všechno má prášky.Ale aby přestal hulit a nalejvat se pivem,přestal jíst bůček a jiný,to néééé.Takže jsem taky rezignovala.A když spustí o tom co ho kde bolí,tak se jen optám,zda by nebylo rychlejší vyjmenovat co ho nebolí,že to bude kratší .No fakt je,že to nezabírá,ale dá na chvíli uraženě pokoj.

    superkarma: 0 07.04.2005, 21:16:57
  3. avatar
    [60] RenataP [*]

    liman:
    Já měla takovýho dědu - děsný. Od 60-80 let denně proležel několik hodin, protože je přece starej a nemocnej - komandoval a neustále hekal. Ignorace nepomáhala
    Postupně mu ochabl mozek, Alzeimer... smutný

    superkarma: 0 07.04.2005, 16:27:55
  4. avatar
    [59] liman [*]

    Myslím, že je to vše už ve výchově. Pokud už od děcka je každé "bebi" středem pozornosti, každý je komentován jako neštěstí, nemůže z člověka nic rozumného vyrůst. Druhá věc asi bude, že dospělí chlapi si tak vynucují pozornost okolí. Tady asi bude nějaký důvod.. - většinou. Ale máte v každém případě pravdu, že je to na .

    superkarma: 0 07.04.2005, 15:51:52
  5. [58] Rikina [*]

    Ještě k těm hypochondrům - ono to někdy začne už v útlém věku, vzpomínám si, jak jsem v létě pozorovala maminku s cca 4letým chlapečkem na výletě : mamíí, mě bolí nožička... mě bolí obě nožičky... bolí mě bříško... mamííí, asi mám odřený kolínko... mamíí, mě asi štípla vosa... mamííí, mě bolí hlavička, a jsem móóóc unavenej... Maminka by si zasloužila snad svatozář za trpělivost.

    superkarma: 0 07.04.2005, 15:02:55
  6. avatar
    [55] Luciš [*]

    Rikina: tak tak. Otec jel k doktorce na kole, že se mu špatně dýchá. Už ho nenechala ani vstát ze židle v ordinaci, s embolií byl v nemocnici asi měsíc

    ALe měla jsem dědečka, znám ho jen z vyprávění. A ten hrozně rád pojídal cizí prášky Prý měl pocit, že po nich bude zdravější. Nevím, jestli narazil na něco tvrdšího po čem mu mohlo být hodně zle (třeba léky na srdce atd.), ale dost mě to pobavilo, že takoví praštění lidi mužou být a že jsem v jiných věcech třeba po něm

    superkarma: 0 07.04.2005, 13:51:58
  7. [53] Rikina [*]

    To tedy musí být složité, s takovým pánem vydržet. Ale musím se mužů trochu zastat, kromě těch, co těžce trpí i rýmou, je poměrně početná skupina sportovců, kteří naopak nepřipustí, že by jim mohlo něco doopravdy být, a snaží se všechno překonat, nejlépe pohybem. Zářným příkladem by mohl být můj otec, který se pokusil rozběhat infarkt. Vzhledem k tomu, že se při běhu cítil hůř, vrátil se domů, a sedl na rotoped. Teprve když z něj spadl, uznal, že mu asi fakt něco je, a dovolil zavolat sanitku. Strávil několik příjemných dní na JIP, poté asi měsíc ještě pobýval v nemocnici, přičemž si neustále stěžoval, že ho doktoři nutí jíst léky, a nedovolí mu cvičit s činkami... tak nevím, co je potom horší, jestli hypochondr, nebo tohle

    superkarma: 0 07.04.2005, 13:35:37
  8. avatar
    [51] catcat [*]

    lilitheta: pravdu díš
    Jinak - měla jsem dědu, který se hypochondricky rozhodl, že má cukrovku. Ale byla to v podstatě jemná libůstka, protože vyžadoval pouze velmi pravidelnou stravu (a to vařil on, babička byla marod) a radost mu dělalo jakékoliv množství bylinek na cukrovku. Bylo to roztomilé .
    A z jiného konce - můj tuhle taky měl smrtelnou rýmičku (naštěstí si jen s bolestí hlase stěžoval, dál to nezašlo). Ale dneska mi dokázal dodatečně nahnat - volal, že před chvílí měli havárku na dálnici před Brnem, naštěstí se mu nic nestalo, ale další autobus prý vypadá nevalně. Holky, já mu i tu rýmičku odpustila, jen když se mu nic nestalo...

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:41:57
  9. avatar
    [50] *modrá [*]

    radek.kriz: zvlášť bod 7

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:25:07
  10. avatar
    [49] Jilnika [*]

    Medvěd a Kotě přesně popisují chování mé babičky. Žila jsem s ní několik let a bylo to peklo. Jediné řešení je nenechat se do toho zatáhnout, tzn. nevolat záchranku, nedoprovázet k lékaři, neposlouchat nekonečné hořekování a neargumentovat zdravým rozumem, hypochondr potřebuje především vděčné publikum, pokud ho neposloucháte, baví ho to o něco méně... Časem se vypracujete tak, že s Vámi už nepohne ani simulování různých záchvatů, mrtvic, křečí, apod. Jo, a taky cenzurujte noviny a časopisy, zda v nich není např. nevhodný článek o právě probíhající epidemii v Ugandě...To byste pak měli problém vysvětlit, že fotka v novinách není nakažlivá

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:23:08
  11. avatar
    [48] *Kotě* [*]

    lilithheta: jo, můj ex se jednou trošku říznul, malinko si seřízl bříško prstu. Vyžadoval, abych ho okamžitě odvezla na pohotovost, neboť potřebuje ránu zašít. Řekla jsem mu, ať nevyvádí, zalepila mu ranku náplastí a dál si toho nevšímala. Vydržel půl dne sedět na stoličce a ukřivděně si hýčkat bolavou ručičku na prsou, přičemž mi spílal, že určitě bude mít kvůli mně na prstíku velikou jizvu

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:20:48
  12. avatar
    [47] vifina [*]

    Heleno já být Tebou, tak bych ho pořádně fyzicky zapřáhla aby nemusel myslet na ty jeho blbosti!!!! Možná by bylo nejlepší, aby si zašel k psychologovi, protože jinak u toho psychologa skončíš dřív ty.

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:07:44

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [46] JaninaR [*]

    No jo....jsou to chlapi a víte jaká je pro chlapa nejhorší nemoc na sedm? Přece rýmička

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:06:42
  2. avatar
    [45] Ryta [*]

    No tak to je u nás to samé :o) už jsem rezignovlala na to abych kolem skákala nechám ho ať se stará sám o sebe max. když si dělám kafe tak se ho zeptám zda chce uvařit čajíček.
    Většinou ho to brzo přejde, protože není zrovna typ kterého by bavilo dlouho se válet doma. Tak vždy podlehne větší chuti na a potom už má nadobro smůlu o nějakou speciální péči. Většinou si z něho dělám legraci a jeho výroky o zdravotním stavu beru s humorem. Jinak bych se z toho asi taky musela zbláznit a nebo bych ho nejspíš přizabila.

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:05:47
  3. avatar
    [44] Léthé [*]

    radek.kriz: tak to je ta nejlepší rada

    Helenko, poslechni

    superkarma: 0 07.04.2005, 12:01:10
  4. avatar
    [43] lilithheta [*]

    Chování při malé řezné ráně:
    ŽENY: Pomyslí si Au a strčí prst do pusy, aby nekapala krev okolo, druhou rukou vyjmou náplast z obalu, nalepí ji na ránu a pokračují v práci.
    MUŽI: Hlasitě zařvou "Do prdele!", natáhnou ruku daleko od sebe, dívají se jiným směrem, protože nemůžou vidět krev. Volají o pomoc, zatímco se na koberci tvoří nepřehlédnutelná skvrna. Nejdřív se musí posadit a za nimi se táhne krvavá stopa - jako při štvanici na divokou zvěř. Vyprávějí hlasem zlomeným bolestí všem, kteří jim přispěchali na pomoc, že jim asi budou muset amputovat ruku, vrací nabízené náplasti, protože jsou příliš malé na jejich velkou ránu. Zatímco si v lékárně kupují velkou náplast, tajně nahlíží do zdravotní příručky, jak velkou ztrátu krve může přežít průměrný dospělý člověk. S hrdinským výrazem ve tváři si nechávají nalepit náplast, vyžadují si k večeři velký steak, aby urychlili tvorbu červených krvinek. Zatímco se pro ně peče maso, uléhají s nohama nahoru, naléhavě se dožadují několika piv proti bolestem. Během jízdy k pumpě, kam si jedou pro pivo, si nadzdvihují náplast, aby viděli zda rána ještě krvácí, tak dlouho mačkají okolí rány, dokud nezačne znovu krvácet a vyčítají, že náplast nebyla nalepena dostatečně pevně. Statečně potlačují fňukání, když je jim náplast stržena a znovu nalepena. Nemohou s váma bohužel na základě tohoto zranění hrát tenis a místo toho se utěšují sledováním Evropského poháru. V době kdy se namáháte odstranit skvrny z koberce v pravidelných intervalech se v noci plíží z postele, aby v koupelně hledali podezřelé příznaky otravy krve. Následujícího dne jsou špatně vyspalí a mají špatnou náladu, vezmou si 2 hodiny volna pro návštěvu lékaře - pouze pro jistotu, že to není opravdu otrava krve. Nechají si přiložit od mladé sekretářky ve firmě mulový obvaz a vychutnávají si její soucit. Večer odcházejí do restaurace za svými pivními kamarády a dlouho jim vypráví, že tato "maličkost" nestojí za řeč.

    Myslím, že tato příhoda plně vystihuje situaci Heleny

    superkarma: 0 07.04.2005, 11:48:57
  5. avatar
    [42] Bobša [*]

    sigi: hypochondrie není porucha, ale diagnóza

    superkarma: 0 07.04.2005, 11:12:48
  6. avatar
    [41] kris.jan [*]

    Tak tohle mi připomíná otce mého přítele

    superkarma: 0 07.04.2005, 11:11:09
  7. [40] Pidulina [*]

    vikina007: dokonalý jako bych to viděla u nás, když jednou za čas zalehnu

    superkarma: 0 07.04.2005, 11:04:02
  8. avatar
    [38] Machilka [*]

    marcellina*: Já četla "brzo jsem ho zabila!"

    superkarma: 0 07.04.2005, 10:48:30
  9. avatar
    [37] marcellina* [*]

    ja mela romanek (uz davno ) s jednim takovym.... jednou ho pichlo u zaludku a hned bezel na vysetreni, kde stravil celej den, nic mu nenasli a presto umiral. Brzo jsem se ho zbavila

    superkarma: 0 07.04.2005, 10:42:16
  10. avatar
    [35] Tesay [*]

    při čtení článku sem si vybavila známou, která když jí stonal manžel s chřipkou, tak mu navařila čajíček a na stolek u postele mu dala mísu ovoce. když se na něj šla podívat po 20min jestli ještě žije držel v ruce pomeranč. přišla za hodinu a pořád držel pomeranč, tak se ho ptá co jako vyvádí a on na to, že je tak vyčerpaný že si nemůže ani oloupat pomerenč

    superkarma: 0 07.04.2005, 10:24:20
  11. avatar
    [34] Anela [*]

    Vždycky jsem taky slýchala, že chlap vydrží všechno. Nenapadlo mě ale, že omdlívá když vidí kapku krve, sedí půl dne na WC když má jít k zubaři. Když snad zahlédne nějakou scénu u doktora v televizi, zavírá oči. Nezbylo mi, než obvazovat sama a k zubaři dokopat, protože pak to hekání když se to nechá je o to horší.
    Nikdy mě nebolela hlava /přeháním, asi tak jednou do roka a to většinou z něj/, ale nikdy jsem se na bolení hlavy nevymlouvala. Mého bolí většinou každý týden /doufám, že ne ze mě/. Přidružila se arytmie a v poslední době bolení zad. Je hrozné, když je někdo hypochondr, ale ještě horší je to, když někdo nemocný fakt je, a nechce se nechat léčit. Poslouchám denodenní kvílení jak ho bolí záda, ale na operaci s plotýnkami nepůjde, to se raději bude týrat a své nálady přenášet na celou rodinu. Přistihla jsem se, že už se před ním schovávám. Prosila jsem, brečela jsem, vyhrožovala a nic platné. Prostě to řešit nebude. Řešit se to bude zřejmě až ochrne a nebude se moci bránit a já ho dotáhnu na operační sál. Doufám, že nebude pozdě. PS: Buďte rádi, když nemoci jen předstírají, ikdyž je to taky děs. Horší je, když ty nemoci skutečně mají a vybodnou se na ně. Ahoj Alena

    superkarma: 0 07.04.2005, 09:42:53
  12. avatar
    [33] sigi [*]

    Zajímavé je, že tato "porucha" se vyskytuje v drtivé většině u chlapů. Mám taky spoustu kamarádů hypochondrů a někdy se opravdu nestačím divit. Nejhorší je, že jsou biologicky vzdělaní a tudíž si veškeré své "nemoci" umí vědecky vysvětlit a nikdo jim to nevymluví. Zvláště jeden z nich je extra exemplář. Navštívil už všechny doktory, kteří existují (kromě gynekologa) a s sebou neustálé vláčí pytel plný nejrůznějších léků. Problém je, že jak ty všelijaké prášky neustále polyká, tak si úplně rozvrtal imunitní systém svého těla a teď ho opravdu skolí i blbá rýma.

    superkarma: 0 07.04.2005, 09:36:24
  13. avatar
    [31] medved [*]

    uplne souhlasim s kotetem...meli jsme presne takovou babicku....je to des, hypochondra nikdo nepredela...ale je pravda, ze takovy clovek to nedela jen tak pro nic za nic..babicka mela dojem, ze si ji jeji deti malo vsimaji a snazila se tak pritahnout pozornost...bohuzel to samozrejme fungovalo jen parkrat a pak uz ani tuk ...doktori uz pred ni utikali, v nemocnici nevedeli co s ni, protoze po silenem zachvatu cehosi se ukazalo, ze je vlastne zdrava jako ryba...ale reknete to vetche starence ...babicka jedla silena kvanta leku, ktera by zabila vola
    bylo to jen rok od roku horsia horsi asi je ucinna jedine drsna metoda, jinak by se clovek zblaznil
    jo a souhlasim s davidem listerem...ac zenska, fraze o rozeni deti chlapy mi taky leze na nervy

    superkarma: 0 07.04.2005, 09:20:43
  14. avatar
    [30] Kelly [*]

    radek.kriz:

    superkarma: 0 07.04.2005, 09:18:07
  15. avatar
    [29] Lilinka [*]

    Tak to muj zase nebude nemocny za zadnych okolnosti . I kdyz sotva leze a temer pada na hubu,dela ze to nic neni. A kdybych mela nejakou snahu o nej pecovat, tak me hodne rychle odbyde. ON prece NEMUZE byt nemocny .

    superkarma: 0 07.04.2005, 09:09:13
  16. avatar
    [27] Bobša [*]

    No to má ale blbé! On ještě nepochopil, že v dnešním zdravotnictví platí POMOŽ SI SÁM . Dnes už ho moc LÉČIT nebudou, zejména když je v důchodu (nakrmí ho drogou, popř. mu řeknou ať si ji koupí) . A to má ještě štěstí, že není ženská, protože původcem všech jeho chorob by byl přechod a ten je nevyléčitelný a neodvratný.
    Přesvědčit ho, že proti svým stařeckým chorobám musí něco dělat a přičinit se, aby se nerozvíjeli, to asi nejde, že (i když léčená rýma trvá 7 dní a neléčená týden). Tak asi nic jiného nezbývá, než čekat, až choroba u které jde o bytí a nebytí přijde a vzpamatuje ho a začne se o spokojený život prát.
    Přeji ti pevné nervy a VADRŽAŤ! Nejlepším lékem je práce hlavou a pohyb, potom nebude mít čas na blbosti. Taky jste si všimli, že takoví lidé mají u sebe vždycky nějaké prášky od bolesti a nosí je všude sebou ? Za vším je zřejmě strach z bolesti

    superkarma: 0 07.04.2005, 08:58:23
  17. avatar
    [26] Radek Kříž [*]

    1. koupit seznam smrtelných chorob a darovat mu ji
    2. Každou hodinu s ena něj podívat a říct - za chvíli už to budeš mít za sebou
    3. Donutit ho obejít místní hřbitovy
    4. Dělat obden exkurze na pohřby a do krematorií
    5. Kupovat mu pohřební květiny.
    6. Pokaždé když řekne slovo nemoc se šíleně rozesmát a ukazovat naněj prstem.
    7. cokoliv čím ho při slově nemoc, choroba, umřu muzes zesmesnit
    8. I kdyz bude mit chripku nepodat mu ani vodu... ani caj... postarej se, nebo umri...

    a bud pochopi, nebo se rozvedete...

    superkarma: 0 07.04.2005, 08:55:21
  18. avatar
    [24] Žábina [*]

    znám jednoho pána který simuluje taky už léta a dokonce se obklopil i odbornou literaturou aby věděl co a jak...bydlí u mojí maminky v baráku a ta když potká jeho manželku, tak se ptá -tak co manžel? a ona jen mávne rukou a řekne - ále, momentálně má rakovinu slinivky

    superkarma: 0 07.04.2005, 08:44:02
  19. avatar
    [23] pajda [*]

    osobně jsme zažila bohužel obojí - jak hypochondra - otec se rozhodl v určitém věku, že už je z rodiny "skoro" nejstarší a že na to má nárok - tak i vážně nemocnou tetu, kterou několikrát neprávem za hypochodnra označili a která pak umírala za šílených bolestí dva týdny v nemocnici, zatímco kdyby doktor z pohotovosti nebyl lepml, tak mohla být naživu. Oboje byl nápor na rodinu, ale pokud víš určitě, že manžel je hypochodnr (a je to ověřené u skutečně dobrého lékaře), pak to vážně chce pevnou ruku a nenechat si problém přerůst přes hlavu. U nás to dopadlo tak, že když otec přestal dodržovat zásady osobní hygieny (protože starý a těžce nemocný člověk na to má nárok - ještě nebyl ani v důchodu a jeho "nemoc" spočívá v tom, že si po půl kile bůčku opravdu musí vzít zažívací sodu a v občasné ledvinové kolice - cca 1x za rok) a já po něm přestala uklízet, protože jsem se odstěhovala, tak ho nezájem matky velice rychle vyléčil. prostě ho ignorovala - máš teplotu? Od toho máme Paralen, bolí tě břicho? Sedni do auta a zaje´d si na internu...pomohlo i to, že máme všechny dktory daleko - nejlépe v jiném městě, takže vypravit se jen tak ze psiny na internu znamená strávit tím půl dne, což se žádnému hypochondrovi nechce.

    superkarma: 0 07.04.2005, 08:25:51
  20. avatar
    [22] breberka [*]

    Moji známí jsou taky pěkní hypochondři, ale to proto, aby mohli být doma a nedělat.Když je doma "ona", musí být i "on" a naopak.Dělají týden v měsíci a zbytek simulují na nemocenské.Jenže to už dělají tak dloho, že tomu, že jim něco je i věří.Takže ta rýmička u nich taky už funguje!Už se ani nedivím, je to páreček, který se náramně doplńuje

    superkarma: 0 07.04.2005, 08:25:32
  21. avatar
    [18] Toniniella [*]

    Helenko, pořiď si katalog rakví a smutečních oznámení a vždy, když začne manžel umírat, prober s ním pohřeb. Jak řekla Kotě, je to morbidní, ale asi jedniné řešení. Měla sem hypochondrickou tchyni. Řešili jsme infarkt DENNĚ!!! ve tři ráno, protože někde četla, že ve tři ráno je nejvíc infarktů. To pravidelně celé léto, protože byla učitelka a jindy na infarkty neměla čas.

    superkarma: 0 07.04.2005, 07:46:01
  22. avatar
    [12] Stes [*]

    Ahojky Helenko,
    mít doma hypochondra je šílenství. Přítel je naštěstí také jen "rýmičkový" typ ... velmi ho bolí hlava a hned musím dát prášek, musí se změřit, jestli nemá teplotu atd. Souhlasím s radou "být tvrdá" a nějak ho zaměstnat. Když bude mít dostatek práce, tak nebude mít čas stále se kontrolovat. Jestli žijete v rodinném domku, tak by to neměl být problém ... udělejte několi záhonů a on je dostane na starosti (vitamíny jsou přece pro něho ). Jestli žijete v bytě, tak pořídit nějaké domácí práce - zabaví se a ještě přispěje nějakou korunou do domácnosti (a nebude muset nikam dojíždět .. nanejvýš jen když si práci pojede vyzvednout). Vím, že to bude těžké ho k tomu přimět, ale zkuste ho motivovat. Za pokus to přece stojí.

    David: také děkuji za příspěvek .. docela jsem se pobavila. Většina chlapů co znám ani nechodí k zubaři, protože bolí vrtání. Pak taky jim děsně vadilo, co všechno doktoři prohlíželi, když měli jít na vojnu (co byste říkal návštěvě gynekologa každý rok nejméně jedenkrát). Myslím si, že chlap opravdu vydrží méně než žena. Proto jsem ráda, že teď již partner může být při porodu. Vidí, co to je! A věřte, moc se jim tam nechce (těch případů znám několik - většinou při druhém dítěti, když už jeden porod mají za sebou).Nemyslím, že se mnou budete souhlasit, ale takhle to prostě vidím já.

    superkarma: 0 07.04.2005, 07:13:05
  23. avatar
    [11] Fripa [*]

    *Kotě*: /5/

    superkarma: 0 07.04.2005, 07:06:33
  24. [10] Janík [*]

    jo znám i hypochondra ženskou (z práce), je to něco šíleného, před ní člověk radši nic neříká o nemocech a když se potřebuje objednat k doktoru, dělá to radši v její nepřítomnoti, protože ona by hned volala taky k nějakému, to je jedno jakému, doktorovi a hned by mu líčila co kde jí bolí a hlavně pálí, ta si čte o nějaké nemoci a už ví, že jí má

    superkarma: 0 07.04.2005, 06:42:19
  25. avatar
    [9] Linde [*]

    Jak již bylo řečeno - nechat ho, ať se lituje a zaměstnat ho. Jistě,už mu to zůstane navěky, ale může být doma taky nějak užitečný. Já osobně bych na takovýho chlapa byla zlá a při fňukání bych ho odpálkova něčím v tom smyslu jako: tak jdi ještě povysávat auto, než tě odvezou - binec tam nadělals ty a já to nebudu uklízet, zatímco ty si budeš ležet v nemocnici!
    (jednou za čas v chřipkovém období mi totiž chlap taky "umírá" doma a já ho tedy rozhejbu a ho umírání přejde, než aby měl doma dusno, že nic nedělá.

    superkarma: 0 07.04.2005, 06:34:06
  26. avatar
    [7] *Kotě* [*]

    david.lister: Neslovíčkaříš trochu? Jo, je to takové klišé, to je fakt, ale asi i ty chápeš, že to mělo být vtipné přirovnání...
    jinak je ale fakt, že chlapi nebývají obvykle stavěni na to, aby dobře zvládali tělesný diskomfort způsobený různými neduhy a podléhají potom stresu mnohem více než ženy. Můj muž je v tomto čestná výjimka, ale jinak byli a jsou všichni muži okolo mě klasické "rýmičkové" typy
    Jo, je to dáno biologicky, ale myslím, že jsou určité meze, které manžel paní Heleny rozhodně překračuje směrem do úchylného chorobna.

    superkarma: 0 07.04.2005, 02:57:43
  27. avatar
    [5] *Kotě* [*]

    Heleno, mám takového dědečka. Už třicet let je takový, vlastně od té doby, co v 58 letech odešel předčasně do důchodu. Mohu ti říct, že dělat se s tím nedá asi NIC, ve věku kolem šedesáti se člověk už nezmění. Můj děda také nikdy neměl žádného koníčka a také je jeho jediným hobby, že se neustále pozoruje. On ještě navíc simuluje, nasimuloval už tři infarkty. Neustále si volá sanitku, nebo nás nutí, abychom mu ji volali my, a ti k nám už nechtějí jezdit, protože vždycky bohapustě simuluje. Naučil se dokonce i efektně padat, aby to hrůzyplně vypadalo, ale jemu to nijak neublížilo (fakt, nemá ani modřinku! ).

    Myslím, že neexistuje způsob, jak to změnit, ale moje rada, jak to přežít ve zdraví je - buď drsná. Hodně drsná. Nezmění se, ale dá aspoň trochu pokoj, protože nebude v tobě mít to správné publikum. Když začne plakat, že mu hrozí nějaká smrtelná choroba nebo že ji určitě má - řekni "hm, to je blbý, to asi umřeš!" Když bude hořekovat, jak ho všechno bolí a jak strašlivě trpí, nabídni mu buď zavolání sanitky (pravý hypochondr ji většinou nechce, protože ví, že by na jeho simulaci přišli), nebo řekni "hm, to máš blbý, mě dneska taky bolí hlava, to budou asi skvrny na slunci..." Když se bude hroutit v předstíraných záchvatech nemoci, jdi se koukat na televizi...

    Já vím, že to zní hnusně, ale věř mi, mám s hypochondrem dlouholeté zkušenosti, v posledních několika letech se všichni v rodině musíme v péči o dědu střídat. Nikdy, za žádných okolností nesmíš na tu jeho hru přistoupit a největší chybou je mu jeho obavy vyvracet!!! Jeho zdánlivé "umírání" přijmi jako fakt, všechno mu odsouhlas, navrhni případné morbidní řešení (psaní závěti, zavolání sanitky, kněze s posledním pomazáním...)... jo, nebude tě za to asi mít rád, ale DÁ TI POKOJ, protože bude vědět, že jsi necita necitelná, od které se chudák chlap soustrasti nedočká. A ty budeš mít trochu klid...

    superkarma: 0 07.04.2005, 01:50:06
  28. avatar
    [4] trdlo [*]

    Az si priste zacne stezovat, udelala bych strasne vydesenej kukuc, rekla "milacku, urcite mas pravdu, a vypadas nejak divne" a vyexpedovala bych ho na pohotovost. Tam se zabavi, pokrafe o svych potizich... Dostane nejaky prasky a treba si bude myslet, ze ho vylecily. Kdyz ne, muze mit praskovani a vysedavani po doktorech jako konicka, zatimco ty si muzes delat neco zabavnejsiho. Az bude zase umirat na rymu, klidne mu toho pravnika zavolej, at tu zavet sepise. A ty misto trapeni z toho zkus mit legraci. Jinej uz asi nebude.

    superkarma: 0 07.04.2005, 01:46:01
  29. avatar
    [2] evita_ij [*]

    No tohle je fakt hrůza!!!! Tohle se opravdu nedá vydržet.Tak ho pošli do nemocnice,mezi opravdu nemocné lidi,ať vidí,co znamená být nemocný.Třebas si pak začne vážit toho,že je zdravý.Jinak prostě si ho nevšímat, nelitovat,nemluvit s ním o tomu vůbec,ale to v manželství asi dost dobře nejde, co? Nevím, ale přeju hodně .Pokud nic nepomůže,doporučuju rozvod....tohle je totiž psychické týrání...

    superkarma: 0 07.04.2005, 01:22:14
  30. avatar
    [1] karlik [*]

    Nejhorší je, že nemá žádné zájmy, žádného koníčka, který by ho od těchto myšlenek odvrátil.



    Nejhorší je, že nemá žádné zájmy, žádného koníčka, který by ho od těchto myšlenek odvrátil.A v tom to právě je. A co takové rodiné hrátky, třeba by ho dokázaly vypotit a tím pádem uzdravit. Takové to nemyslíš, že jsme na to starý a dej mi pokoj bolí mě hlava dokáží jednoho upoutat na lůžko někdy i sousedčino.



    superkarma: 0 07.04.2005, 01:13:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme