Vztahy

Můj bráška se vrací ve snu

 

Moje maminka mi, zejména v období mého dospívání, mnohdy připadala legrační, když se stále nad vším dojímala. Vždy jsem jí s trochou despektu říkávala: „Mami, prosím tě, už zase…?“

 

„Mami, prosím tě, už zase?“ říká mi dnes moje dospělá dcera a já se trochu stydím. Co se dá dělat, zdědila jsem to se vším všudy.

 

Avšak je v mém životě jedna chvíle, kdy mé dojetí bylo bez hranic a kdykoli si vzpomenu, nemohu se ubránit slzám, ale nestydím se za ně. Mnohé z nás, mě v to počítaje, dojímají filmové příběhy. Dojetí, které jsem před lety pocítila a prožila já, vyvolal sen.. Ale což sen a film si nejsou v lecčems podobné?

 

Naše vánoční svátky nebyly toho roku příliš veselé. Dosud jsme se ještě nevzpamatovali z náhlého odchodu mého staršího bratra; pochovali jsme ho na jaře a rána byla ještě otevřená. Hodně jsme vzpomínali – všichni pospolu, a věřím, že i každý sám. Vánoční atmosféra zřejmě způsobila, že myšlenkami na bráchu jsem se zaobírala téměř hodinu po hodině. Vzpomínala jsem hlavně na dětství. Byl o osm let starší, a tak byl mým ochráncem, učitelem, a jak už to u starších bratrů bývá, i příležitostným posměváčkem a trapičem. A moje vzpomínky zřejmě pak vyvolaly ten zvláštní sen.

 

V noci mě z hlubokého spánku probudil domovní zvonek. Nemohla jsem se vůbec probrat a jen nerada jsem opouštěla vyhřátou postel. Kdo to proboha může být? Poslepu jsem na sebe natáhla župan, rozsvítila a scházela po schodech dolů. Aniž bych otevřela domovní dveře, dotyčný vyrušitel už stál dole pod schodištěm. Můj milovaný brácha, v jasně modré bundě, kterou jsem si pamatovala z jeho studentských let, mladě vypadající, usmívající se na mě tím svým trošku poťouchlým úsměvem… „Jardo, co tady děláš? Vždyť jsi zemřel…!“………. „Ano, ale někdy se ještě vracím!“

 

Probudila jsem se. Teď už opravdu. Ležela jsem na zádech a cítila jsem, jak mi slzy stékají někam k uším a jak mám mokré vlasy. Asi jsem ze spaní plakala už delší dobu.

 

Nemohla jsem se z toho snu dlouho vzpamatovat. Asi to také znáte – někdy je sen tak živý, že pak nevíte, zda to byl pouhý sen… Ať jsem pak byla kdekoli a dělala cokoli, jen se mihla myšlenka a už jsem prožívala hluboké dojetí. Stává se mi to dodnes, i v tomto okamžiku mám husí kůži a slzy v očích.

 

Od té doby svého bratra občas potkávám. Zahlédnu ho někde v davu a na zlomek sekundy si pomyslím: „To je Jarda.“

 

Než se mé vědomí navrátí zpět do reality.

 

 

Alena

 


 

Tedy, Alenko… po přečtení tvého příběhu mám až husinu po těle.

V jednom s tebou souhlasím: naše sny skutečně dokáží být tak strašlivě živé, že se dokážeme ze spánku nejen spát, ale i plakat…a občas se probouzíme a máme nádherný pocit z toho, jaký se nám zdál kouzelný sen…

 

Tobě přeji jen krásné sny, které ti dokáží vykouzlit úsměv ve tváři... a díky za příspěvek ;o)

 

 

   
22.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Smajlinka [*]

    Mě se stává každý rok v červenci, kdy umřela moje milovaná babička (je to už více jak 15 let), že se mi přesně v den své smrti ohlásí. To datum si nikdy nedokážu zapamatovat (možná pro to, že to pro mě byl asi zatím největší šok v životě, když mi řekli, že umřela ), ale ona se vždy připomene. Najednou mám přesně ten pocit, jako když jsem jí malá sedávala na klíně nebo mám krásný pocit u srdce, že je mi s někým dobře. Nedokážu ten pocit popsat, je to jako by mi srdce lítalo nebo tak nějak. Poslední dobou se mi ten pocit ale vrací dost často a vyvolají ho vždy nějaké příjemné ženy, se kterými se v životě potkám (třeba klientka v práci apod.) Říká se, že čas vše otupí, ale já na babičku nikdy nezapomenu, a i když jsem se s její smrtí musela chtě nechtě smířit, nikdy se s ní asi nevyrovnám.

    superkarma: 0 24.07.2005, 21:51:28
  2. [10] tanecnice [*]

    Moc hezke

    superkarma: 0 23.07.2005, 22:21:56
  3. avatar
    [9] kemy [*]

    je mi líto tvýho bráchy. tušim, že to bylo před dvěma lety, jeden mladej kluk od nás ze sídliště jel po kalbě domu a v autě se zabil! bylo to fakt krutý! já ho neznala třeba jako nejlepší kamarádka, ale občas sme pokecali. doteď se mi ¨pravidelně stává, že ho vidim na diskotéce a chci s nim jít pokecat, řeknu si "hele, petís, toho sem fakt dlouho neviděla" a du za nim. pak mi až dojde, že to je někdo jinej, protože vláďa už je dávno mrtvej a pokaždý mi vlítnou slzy do očí.

    superkarma: 0 23.07.2005, 12:44:27
  4. avatar
    [8] kubikm [*]

    přesně to se mi stávalo s moji matkou...zemřela mladá na rakovinu prsu
    normálně spolu jdeme po ulici, nakupujeme, obyčejné situace...a já vždycky říkám - ale říkali nám, že jsi zemřela...a ona se vždycky usměje a říká - znáš doktory...
    ráno to potom trvá dlouho, než se člověk zase vrátí do reálu...

    superkarma: 0 23.07.2005, 12:00:49
  5. avatar
    [7] paja.svecova [*]

    Moc hezký...

    superkarma: 0 22.07.2005, 16:21:52
  6. avatar
    [3] bokul [*]

    Alenko, take jsem pocitila to co ty - i kdyz to nebylo ve snu. Spise jsem sla po ulici a najednou jsem mela pocit, ze to je tata nebo moje zemrela spolubydlici z koleji. Mrtvi se asi opravdu vraceji k tem, kteri je miluji. Preji pokud mozno co nejvice slzicek stesti!

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:45:04
  7. avatar
    [2] Ryta [*]

    to je moc dojemné, tedy dnes se redakce opět snaží abych odjížděla z práce celá uplakaná, ale díky tomu si krásně zavzpomínám na dědečka, který se mi taky vrací často do snů a probouzím se také uplakaná, ale tak nějak s klidem v duši.
    Moc hezký příspěvek

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:41:09
  8. avatar
    [1] Žábina [*]

    přesně takhle živý syn se mi zdál letos o mém tatínkovi, který loni zemřel...taky jsem se probudila úplně mokrá od slz

    superkarma: 0 22.07.2005, 14:37:19

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme