Trápí vás gynekologické problémy? Jsou svaly vašeho pánevního dna povolené? Máte pocit, že vám někdy unikne malé množství moči? To je několik důvodů, proč si přečíst nás další velmi zajímavý rozhovor s urologem MUDr. Viktorem Vikem, který byl tak laskavý a odpověděl nám na naše otázky.

V minulém rozhovoru s vámi, za který vám děkujeme, (čtěte zde: MUDr. Viktor Vik: Se syndromem hyperaktivního měchýře se dá kvalitně žít díky lékům) jste uvedl, jak toto onemocnění vznik,  jak jej poznáme, proč je pro ženy tak sižující a jaké jsou možnosti léčby. Nyní bych se vás ráda zeptala na propojení gynekologických problémů  s možností vzniku inkontinence a OAB, syndromu hyperaktivního měchýře.

MUDr. Viktor Vik Jaký máte názor na související gynekologické problémy a následnou inkontinenci a vznik syndromu hyperaktivního měchýře?
Tak jak jsme se bavili posledně, vznik OAB je velmi často multifaktoriální, tedy k jeho vzniku mohouvést různé příčiny a to často ve vzájemné kombinaci či provázannosti. Mezi jedny z vyvolávajícíh patologických stavů zcela jistě patří patologické stavy v malé pánvi tedy zcel jistě i různá gynekologická onemocnění.

Porody, samovolné potraty či umělé přerušení těhotentsví – jak to souvisí s následnou možností onemocnění močového měchýře?
Asi nelze paušalizovat že každý porod nebo umělé přerušení těhotenství může vést k problémům s močením nebo úniku moči. Ale ve shodě s mojí předchozí odpovědí již zcela jistě bude např. platit, že komplikovaný protrahovaný porod, spojený s nadváhou této matky a například diabetem s velkou pravděpodobností může být iniciátorem mikčních problémů.

Může mít na vznik onemocnění OAB vliv poklesu pánevního dna?
Zcela jistě

Řada žen má problémy s močovým měchýřem v období „přechodu“. Proč tomu tak je v tomto období? Jaký má vliv úbytek hormonů v menopauze na riziko vzniku inkontinence, popřípadě na OAB?
V menopaze dochází k poklesu pohlavních hormonů ženy. Snížená hladina těchto hormonů má velmi komplexní dopad na ženský organismu – od sklonu k nadváze a osteporoze, snížení elesticity kolageního vaziva, atrofií sliznic v oblasti zevního genitálu atd. Opětovně, jak při předchozí odpovědi, nezbývá než říci, že právě přítomnost všech těchto faktorů, velmi často potencované dalšími přidruženými onemocněními, keré se v menopauze začínají objevovat hrají zásadní roli pro vznik OAB či obecně mikčních obtíží.

Jakou máte sám zkušenost se svými pacientkami, které léčíte, jsou tyto problémy propojené (gynekologické a urologické)?
Ano máte pravdu, oba tyto problémy jdou velmi často ruku v ruce a i z tohoto důvodu se v poseldních několika letech velmi často mluví o tzv. urogynekologii, která neexistuje jako samostatný specializační obor v rámci gynekologie či urologie  (což je zcela jistě dobře již nyní má Česká republika nejvyšší počet specializačních oborů v medicině na celém světě), ale pouze to dokumentujeprůsečík zájmu a problému obou těchto samostatných oborů mediciny.

V minulém rozhovoru jsme si povídali o možnostech farmakologické léčby. Jaké jsou nejnovětší poznatky a možnosti v léčbě?
Bohužel farmaklogický vývoj a poznatky v medicine nejdou tak rychle že by se od našeho poseldního rozhovoru nějak zásadně nezměnily. Velké očekávání se bezpochyby nyní vkládá do zcela nového preparátu mirabegron, který je distribuován pod obchodním názvem Betmiga, a který funguje na zcela odličnémprincipu než všechny dosavadní léky používané pro terapii OAB.

Nedávno proběhla tisková konference, spojená s osvětou onemocnění OAB, na tiskové konferenci se novináři v diskusi s odborníky dozvěděli  o novém léku na předpis s názvem Betmiga. Jakou s ním máte zkušenost vy?
V rámci klinických studií s tímto lékem pracuji již několik let a moje dosavadní osobní zkušennosti jsou zatím velmi dobré, ale teprve běžná klinická praxe nám nejspíše dokáže odpověd na otázku zda tento lék nahradí stávají medikamentosní léčbu OAB nebo se stane jednou z mnoha možností.

Je tato léčba dostupná všem, kdo trpí OAB nebo je určená jen některým nemocným?
Preskripce je omezena pouze pro pacientky/ pacienty u kterých stávající farmakologická terapie byla neúčinná nebo špatně tolerovaná.

hyperaktivní

Doporučení redakce:  Pokud si myslíte, že vás trápí syndrom hyperaktivního měchýře, měli byste co nejdříve navštívit lékaře a nechat se vyšetřit. Tento rozhovor vám také může pomoci v tom, že máte určité problémy (nebo někdo ve vašem okolí) a nenapadlo vás, že byste mohli trpět tímto onemocněním. Nebo jste se se svými problémy natolik sžily, že je již nevnímáte jako problém – a při tom vám může pomoci léčba. Přečtěte si náš zajímavý rozhovor, který vám může napomoci odhalit léčitelný problém.

MUDr. Viktor Vik

Patří k předním odborníkům v oblasti urologie a andrologie v České republice. V současné době zastává pozici zástupce primáře na urologickém oddělení Fakultní Thomayerovi nemocnice v Praze Krči. Jeho hlavní specializací v urologii představuje rekonstrukční chirurgie močové trubice a uro-onkologie.
Část své profesní kariéry MUDr. Viktor Vik strávil v Institutu Urologie a Nefrologie v Londýně. Během svého pracovního pobytu ve Velké Británii se specializoval zejména na oblast rekonstrukční chirurgie a andrologie. Od roku 2006 je vedoucím andrologické ambulance GENNET.
MUDr. Vik je autorem a spoluautorem řady publikací a prezentací, je členem České Urologické Společnosti a členem společnosti J. E. Purkyně, zároveň je držitelem licence ČLK a GMC UK pro obor urologie.

Co je onemocnění – syndrom hyperaktivního měchýře?
Syndrom hyperaktivního močového měchýře není onemocněním v pravém slova smyslu jako angina nebo zánět středního ucha, ale jedná se o soubor příznaků, které pacienta nebo častěji pacientku neohrožují na životě, ale poměrně zásadně zhoršují kvalitu života nemocného. Mezi hlavní příznaky patří časté a imperativní nucení na močení, v některých případech spojených s únikem moči, časté močení během noci a další.

Za odpovědi děkujeme MUDR. Viktoru Vikovi 

Čtěte naše články

Více na http://www.musimcasto.cz/

Reklama