Rodina

MUDr. Martin Stránský: Známky by se měly dávat za pracovitost

MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a přednosta Polikliniky Na Národní v Praze, už léta usiluje o změnu v přístupu k učení a výchově jako takové. Podle něj dostává dětský mozek v přechodu z prázdnin do školních lavic už tak hodně zabrat, a k tomu ještě mnohdy to nesmyslné školní biflování.

Názory pana doktora se mi moc líbí, a tak jsem mu položila ještě dalších pár otázek, jejichž odpovědi jistě zaujmou mnohé z vás, které máte školou povinné děti, případně vnuky.

MUDrStr

Pane doktore, vezměme to takříkajíc od podlahy. Vy tvrdíte, že školský systém u nás je špatný. V čem konkrétně?
Školský systém není u nás vytvořen k tomu, aby se děti učily přemýšlet a řešit problémy tak, jak to budou muset dělat celý život. Že to je špatně, vědí podvědomě i sami žáci. Potvrzují to například výsledky průzkumu spokojenosti žáků a jejich učitelů organizace PIRLS/TIMSS. Podle nich chodí například ráda do školy pouze třetina českých žáků a spokojených učitelů jich učí jen 40 procent. Jak může taková třída vypadat a působit?

Budoucnost dokládají i další výsledky, například podle České studentské unie vnímají studenti vývoj školství jako zhoršující se. V průzkumu Světového ekonomického fóra jsme propadli na 46. místo. Před nás se dostaly i státy jako jsou Indonésie, Ázerbájdžán a Turecko. Konkurenceschopnost ekonomiky je však také závislá na úrovni a flexibilitě našeho školství. Ale v žebříčku nejlepších světových univerzit je slavná Karlova univerzita ve čtvrté stovce. Na tato fakta neupozorňuji jen já. Chci lepší budoucnost pro naše děti i naši společnost. Pokud se něco nezmění, nic se nezlepší.

Škola začala teprve nedávno, děti, i ty starší, jsou stále myšlenkami jinde, jak dlouho podle vás trvá, než se aklimatizují?
Pro některé děti to nemusí být úplně jednoduché. Rychlost aklimatizace záleží převážně na tom, jaký způsob výuky používá jejich učitel. Jestli je do výuky zařazena potřebná dávka otevřené diskuse, tak měl by být přechod slibný. Pokud jsou ale děti nuceny posadit se do lavice a začít nesmyslné biflování seznamů a dat, tak to nemusí být vůbec šťastné.

Jste pro to, aby se děti nižších ročníků ve škole neznámkovaly?
Známka je způsob, jak hodnotit postup žáka podle nějakého obecně zvoleného měřítka. Jeho správné stanovení je důležitější, než známka samotná. Podle mne by se tedy měla známkovat snaha žáka o to, aby využil vlastní potenciál – tedy zjednodušeně řečeno, pracovitost proti lenosti. Z pohledu otce i neurologa si myslím, že jednička z dobré snahy je důležitější než čtyřka za to, že jsem nevěděl datum narození Karla IV. (které mimochodem vždy zapomenu). Známky druhého typu – a u malých dětí především – podle mne nemají žádný smysl. Nehodnotí totiž to, co je pro vývoj dětí skutečně důležité, a to je rozvoj jejich schopnosti přemýšlet a řešit problémy.

Očividně zastáváte Komenského: Škola hrou. Ale nemáte strach, že se to pak zvrtne? Že žák ztratí naprostou autoritu před učitelem?
Naopak! Vážila jste si někdy někoho míň proto, že vás naučil něco nového, že vás to bavilo a že jste na to dokonce přišla sama? 

Máte představu, kolik vydrží kapacita dětského mozku? Je třeba možné, aby se dítě, a teď to prosím berte s rezervou, z učení i zbláznilo?
Mozek se vyvíjí do zhruba sedmi let. Ale i poté se v něm vytvářejí nové trasy a zdokonalují se schopnosti. Hlavní překážkou, která tomuto procesu brání, je stres. Ten je převážně psychický. Jeho důvodem však není to, že se musí učit něco, co nechce, ale spíše to, že neví, proč to má dělat a jaký to má mít vlastně smysl.

Jaký je Váš názor na specializované základní školy (hudební, taneční, matematická)? Není to příliš velká zátěž, jak ze strany školy, tak ze strany rodičů?
Naopak. Obecně platí, že čím mladší mozek, tím lépe se umí nejen přizpůsobit, ale také nabírat nové schopnosti. Malé děti se například naučí nový jazyk minimálně třikrát rychleji, než jejich rodiče. Právě proto je tak důležité zachytit základní směry rozvoje a talenty dítěte v tom správném věku. Pokud se to povede, je to pro dítě i společnost tou největší odměnou.

Kdy podle vás končí dětství?
Doufejme, že nikdy! Aby byl ten náš život co nejspokojenější a nejbohatší, měla by v něm určitá dávka dětství setrvat až do smrti.

Ještě jedna věc by mě hodně zajímala. Spoustu věcí, které jsem se třeba já učila ve škole, zlomky, rovnice, fyzikální zákony a nevím co všechno, jsem nikdy v životě nepotřebovala, ani je nepoužila, je nutné, aby děti znaly všechny obory? A pokud ne, od kterého věku by měly být děti podle jejich schopností rozděleny. Je to vůbec reálné?
Obecně se tvrdí, že se musíme naučit určité základy, např. data, kulturní a historické doby, chemické prvky, přírodní jevy atd., abychom vůbec mohli „jít dál.“ Když se ale podíváme na otázku z pohledu reálných podmínek skutečného světa a jeho fungování, zjistíme, že jde o jakýsi logický klam. Nejúspěšnější lidi, kterých si vážíme, se jimi stali nikoliv tím, že biflovali fakta, ale že se naučili reagovat, integrovat a navrhovat řešení. Pokud neznali některý ten „základ,“ tak si ho rychle našli. Během výuky je tedy důležité nastavit základy, ale není už tak podstatné, zda si je děti zapamatují. Mnohem potřebnější je naučit se, jak diskutovat a jak přemýšlet. 

Jak dlouho vykonáváte své povolání a proč jste si vybral právě obor neurologie?
Lékařem jsem se stal před třiceti lety, nejprve jsem získal specializaci v interně a následně i v neurologii. Neurologie se vyvinula převážně postupným poznáváním anatomie mozku – zjistili jsme, které části dělají jaké věci. Dnes se pouštíme do něčeho, co lze nazvat anatomií myšlení. Máme přístroje i metody, které nám ukazují nejen kde, ale také jak se tvoří myšlenky i reakce. Bez nadsázky lze říci, že právě neurologie nám může poskytnout odpověď na otázku: Co to vlastně je lidskou bytostí? A proto mám neurologii rád.

stojicipandoktor

Kdybyste měl tu moc změnit mávnutím proutku systém školství u nás, co by bylo tou první velkou změnou?
Klíč k dobré škole jsou dobří učitelé a dobrá výuka, v níž je vše podchyceno motivačními prvky. Ty se musí soustředit na dvě věci: na příznivé výsledky v evropských standardizovaných zkouškách a na úspěšném postupu do pracovních míst. Tak si zajistíme schopnou intelektuální rovinu i konkurenční schopnost, což je právě to, co rozhodne o budoucnosti našich dětí i celé naší společnosti.

Co byste vzkázal rodičům dětí školou povinných? 
Průzkumy dokazují, že na rozdíl od studentů a učitelů, je většina rodičů se systémem školství spokojena. Není divu, mnohokrát uznat to, čím jsme sami prošli, je přirozený reflex. Bylo by proto dobré, aby rodiče kriticky posoudili, jestli jejich děti dostávají dobrou výuku v intencích, o kterých jsme už mluvili. A pokud zjistí, že ne, měli by usilovat o potřebné změny.

Děkuji za rozhovor, ať se Vám daří v práci i v soukromí.

foto poskytl: MUDr. Martin Jan Stránský

   
12.09.2013 - Děti - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [26] peetrax [*]

    maje — #24 jo aha. Mně se hned zdálo divné, že lékař se tu prezentuje coby odborník na vzdělávání. Sml24

    superkarma: 0 12.09.2013, 14:38:47
  2. avatar
    [25] Mickey Mouse [*]

    Rikina — #22 Základní znalosti má člověk už jen z toho, že chodí po světě a neustále musí řešit realitu okolo sebe. A pokud umí tyto znalosti třídit a dávat do souvislostí, sám nakonec přijde na to, které další vědomosti potřebuje a kde k tomu hledat fakta.

    Ono s fakty je to těžké. Fakta se válí všude okolo nás. Ale pokud nemám nějaký systém, do kterého fakta řadím, pak nevím nic. Nevím, ani jestli to datum v mé paměti je fakt nebo výmysl, ani který fakt je pro mne důležitý (a proč) a který mi úplně schází. Teprve schopnost hodnotit fakta je podle mne základem vzdělání.

    Dobře vzdělaný člověk se nejlépe pozná podle toho, že umí rozeznat jaká fakta mu schází. Ne podle toho, jaká fakta sype z paměti!

    superkarma: 0 12.09.2013, 14:05:35
  3. avatar
    [24] maje [*]

    Rikina — #19 částečně. o to se pokoušel s věcmi veřejnými. je tam ještě spousta majetku, na který nemůže dosáhnout ("rodinného". jeho předci byli zámožní). Sml24Sml24 

    jinak čte se to hezky, ale jeho děti nechodí v Čechách do školy (jsou američané, přestože mluví i česky) a nikdy nechodily. ať se vyjadřuje k lékařství - tam je kapacita. ale ne ke všemu. připomíná mi brouka Pytlíka a Tomia. je dobrý posluchač, který naslouchá názorům okolí a ví, co a jak říct, aby to tak hezky vyznělo.Sml24Sml24

    1. na komentář reaguje peetrax — #26
    superkarma: 1 12.09.2013, 13:41:27
  4. avatar
    [23] Lukáš Čejka [*]

    Mickey Mouse — #20 který pro českou státnost má - no zadnou, leda bychom chteli obnovit monarchii, pak snad ano  Sml54

    superkarma: 0 12.09.2013, 13:15:31
  5. [22] Rikina [*]

    Mickey Mouse — #20 Aby mohl někdo přibližně určit datum Zlaté buly sicilské, musí napřed vědět o tom, že existovala, co to vůbec bylo a že to mělo nějaký význam. Sml80 Stejně tak je málo platné, když si někdo odvodí vzorec, a pak si na sečtení 7 + 5 musí vzít kalkulačku. Sml57 Nějaké vědomosti a fakta by v té hlavě člověk prostě mít měl. Pak teprve s tím může pracovat, třídit a kontrolovat, a doplňovat dle potřeby. Sml80

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #25
    superkarma: 0 12.09.2013, 13:09:37
  6. [21] Boros [*]

    maje — #18 My měli:"Pravdu mají ti, co neví, neboť na jejich slova dojde" a ve vedlejší "Štěstí chodí dokola, občas sedne na vola"

    superkarma: 0 12.09.2013, 12:57:37
  7. avatar
    [20] Mickey Mouse [*]

    maje — #17 Neznám pana doktora. Ale to, co říká v článku, není žádný populismus. Fakta sama o sobě nejsou k ničemu. Podstatné je umět je zařadit do souvislostí a porozumět vztahům mezi nimi.

    Přesné datum vzniku Zlaté buly sicilské je k ničemu. Vzorečky v matematice nemá smysl biflovat nazpaměť. Nic z toho nedokážete použít. Ale když si vzorečky dokážete sama odvodit, přesně víte kdy je použít. Stejně jako si datum vzniku buly dokážete přibližně určit, pokud rozumíte významu, který pro českou státnost má.

    Čili podstatné je učit se fakta vyhledávat, třídit a kontrolovat. Není důležité si je pamatovat.

    1. na komentář reaguje Rikina — #22
    2. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #23
    superkarma: 3 12.09.2013, 12:52:43
  8. [19] Rikina [*]

    maje — #17 ... chce být nejméně ministrem? Sml58 Sml57

    1. na komentář reaguje maje — #24
    superkarma: 0 12.09.2013, 12:39:43
  9. avatar
    [18] maje [*]

    Boros — #16 my měli: dutou hlavu nepotopíš Sml30Sml30

    1. na komentář reaguje Boros — #21
    superkarma: 0 12.09.2013, 12:29:24
  10. avatar
    [17] maje [*]

    holky. martina znám osobně. dělá zdarma praxi v místě, kam jezdí do postaveného domku na víkendy. neuvěřitelně se staral o svoji dlouholetou přítelkyni v době, kdy ji zjistili rakovinu a po celou dobu léčby. chtěl se naučit hrát na dudy. postavil se k tomu tak, že občas hraje i s Čechomorem. ALE. je to neskutečně ambiciozní člověk a ví, proč říká to, co říká. má jasnou představu, za kterou si jde. ano, jde o jeho vlastní prospěch. připomíná mi Okamuru. taky se vyjadřuje naprosto ke všemu a na všechno má populistický názor.Sml24Sml24

    1. na komentář reaguje Rikina — #19
    2. na komentář reaguje Mickey Mouse — #20
    superkarma: 0 12.09.2013, 12:28:51
  11. [16] Boros [*]

    Ještě jsem si vzpomněla na jedno maturitní heslo jedné třídy z našeho gymnázia (ne naší) "Neuč se, život tě naučí"

    1. na komentář reaguje maje — #18
    superkarma: 0 12.09.2013, 12:27:58
  12. [15] Boros [*]

    bobi2 — #10 Ano, o tomhle ten článek je. Souhlasím.

    superkarma: 0 12.09.2013, 12:24:34
  13. avatar
    [14] peetrax [*]

    bobi2 — #13 Sml22

    superkarma: 0 12.09.2013, 12:12:19
  14. [13] bobi2 [*]

    peetrax — #12 uteklo mi tam slovíčko jen (který má jen nabiflovaná...)

    1. na komentář reaguje peetrax — #14
    superkarma: 0 12.09.2013, 11:20:05
  15. avatar
    [12] peetrax [*]

    bobi2 — #10 zrovna u lékaře bych skoro řekla, že to nabiflování faktů a porozumění jde ruku v ruce. 

    Altamora — #9 Rikina — #7 souhlas. Ale to říká někdo, komu nebylo zatěžko se učit a zároveň tomu, co se učí, rozuměl.

    1. na komentář reaguje bobi2 — #13
    superkarma: 0 12.09.2013, 11:13:00
  16. [11] doginka [*]

    Boros — #5 Sml22 Bohužel ,je to tak.Sml15

    Také s panem doktorem souhlasím, nemá smysl něco se nabiflovat na pár dní a nechápat souvislosti.

    superkarma: 0 12.09.2013, 11:03:17
  17. [10] bobi2 [*]

    Rikina — #7 Altamora — #9 Já si nemyslím, že pan doktor chtěl říci, aby se děti na školách neučily fakta, jde o to jakým způsobem se je budou učit - hodina, kdy učitel pouze přednese fakta, děti většinou nezaujme, ale pokud k těm faktům přidá i něco zajímavého, nechá děti (studenty) spolupracovat, je-li tam prostor i pro diskuzi, pokud si studentí musí i najít něco sami - více jim toho v hlavě zůstane, lépe se jim učí a dle mého není pravda, že umí méně. Já také neznám jména všech faraonů, neznám všechny letopočty, ale dokážu historické události zařadit do správného období a vím co se odehrálo, jsem proto néně inteligentnější než ten, kdo to zná přesně?

    Mimochodem, asi bych nehtěla, aby mě léčil lékař, který má nabiflovaná fakta, ale lékař, který těmto faktům rozumí....

    1. na komentář reaguje peetrax — #12
    2. na komentář reaguje Boros — #15
    superkarma: 1 12.09.2013, 10:13:22
  18. avatar
    [9] Altamora [*]

    S panem doktorem nesouhlasím. Nechci, aby mě jednou léčil doktor blbý, leč pracovitý. Dám přednost tomu, který tak pracovitý není, ale má lepší výsledky.

    Domnívám se, že by ZŠ měla dát dětem dobré základy, aby měly na čem stavět a měla by v nich podpořit touhu zabývat se věcmi hlouběji. Ale ne každou věcí, jen těmi, které jim jdou a které je zajímají. Nemusejí se biflovat do detailu to, co někdo jiný považuje za zajímavé. Pro mě to znamená: čeština, dva světové jazyky, co nejlepší porozumění textu, kupecké počty, finanční gramotnost, historie s důrazem na souvislosti. A pak základy ostatních oborů, aby si dítě mohlo vybrat, co ho zajímá a čemu se bude v budoucnu věnovat do hloubky.  Vživotě mi k ničemu nebylo, kolik tyčinek má která rostlina a ve které zemi vyrábějí kolik železa. Takže úvod by mi stačil a kdyby mě to zajímalo a kdybych to k životu potřebovala, dohledala bych si to později. Ale psát a počítat potřebuji celý život.

    1. na komentář reaguje bobi2 — #10
    2. na komentář reaguje peetrax — #12
    superkarma: 2 12.09.2013, 09:42:09
  19. [8] cilani [*]

    Rikina — #7 No, já se ve škole musela biflovat. Nebylo podstatné, jestli to chápu (nechápala jsem). V hlavě mi to nevydrželo většinou ani do konce školního roku, natož do teď. Historická data jsou mi naprosto cizí, protože byly důležité jen roky a vyjmenovávání odrážek, co nám napsala učitelka na tabuli, nějaké dání do souvislosti se prostě nekonalo. V matice jsem zkončila u trojčlekny a procent. Nějaké variace, permutace, dva vlaky kdy se potkaj a tak mi nic neříká. Byly důležité vzorce a správné výsledky, ale pochopení nebylo podstatné. No a tak se umím sice nabiflovat, ale převést to do praxe už mi moc nejde. Z mého pohledu bylo školství špatné i před 20 lety, právě kvůli tomuto přístupu. Učitelů si moc nevážím (těch co jsem měla) protože lhaní a přetvářka byly naprosto běžné. Pravda byla trestána.. Myslím, že kdyby se děti ve škole právě naučily pracovat, shánět data a používat je, ve výsledku by možná nesypaly data z rukávu, ale uměly jich využít.Sml80

    superkarma: 0 12.09.2013, 09:10:21
  20. [7] Rikina [*]

    A to já nesouhlasím. Sml80 Už dnes mi přijde, že se děti nic neučí, na všechno mají tablety, notebooky, kalkulačky, telefony, a všechno "si najdou". Pak v praxi neumějí spočítat ani útratu za nákup, a o nějakých všeobecných vědomostech, které dříve běžně patřily ke vzdělání, ani nemluvím. U spousty lidí mám pocit, že jsou rádi, když se najedí příborem, dál jejich vzdělání nesahá. Sml57 Je hezké si informace najít, ale někdo je musí taky vytvořit a dát k dispozici, aby bylo kde hledat. Taky je dobré umět informace verifikovat a nebrat za bernou minci všecko, co se dočtu na wikipedii. Nedávno tu byla debata o tom, že už skoro nikdo nepíše rukou, že je to zbytečné. Co když se vyplní katastrofická vize pana Kočího, civilizace se ocitne v troskách a nepůjde elektřina? Kde budou lidi hledat informace potom? Sml80 No a známkovat za pracovitost, to už je vůbec nesmysl. Znám plno lidí, co jsou úžasně pracovití, ale výsledky jejich práce jsou takové, že by bylo o moc lepší, kdyby tolik pracovití nebyli. Sml24

    1. na komentář reaguje cilani — #8
    2. na komentář reaguje bobi2 — #10
    3. na komentář reaguje peetrax — #12
    superkarma: 3 12.09.2013, 08:58:50
  21. [6] Boros [*]

    Když jsem za hluboké totality chodila na gymnázium, měli jsme bezva matikářku- nemusíš umět, ale musíš si umět odvodit vzorce! Tak přibližně to odhadni, když víš, že... apod. Přestože se tenkrát už daly sehnat kalkulačky v Tuzexu, nesměli jsme je mít- dneska tomu blahořečím. Tímto profesorku Jeřábovou zdravím a děkuji.

    superkarma: 0 12.09.2013, 08:08:04
  22. [5] Boros [*]

    Pane doktore, mluvíte mi z duše. Jako matka 3 školou (teď už naštěstí střední) poviných dětí  s Vámi souhlasím. Na ZŠ se vůbec nenaučily děti myslet- našprtat a dost. Běda, jak mě někdo jiný názor a chtěl diskutovat...Bohužel to i v dětech zanechalo špatné stopy- naučily se vše ošulit, vyhnout se, čemu se vyhnout dá a pod. ne jen v mých. Teď na středních jen sklízejí, co na ZŠ zasily. Je mi z toho smutno. Ale to není chyba jen v dětech. Jak je třeba možné, že učitelka žákům v 7. třídě dá za úkol přečíst Kafkovu Proměnu a napsat z toho slohovou domácí práci (podle mne na ně těžké, ale to může být věc názoru). Když žák do slohové práce na závěr  napsal, že tomu vůbec nerozumněl a  posledních několik stránek ani nedočetl, dostal 3 (slovy tři) pětky za- za obsah, za pojetí a nesplnění úkolu. když se učitelka zeptala třídy, jestli tomu ještě někdo nerozumněl a přihlásili se další 2 žáci, dostali také oni tři pětky- přestože to dočetli a napsali. Čemu je učitelka učí- lhaní a podvodům. Tenhle konkrétní případ se nestal mému dítěti, ale velmi dobrým známým a tu učitelku znám- ztratila jsme o ní veškeré iluze.

    1. na komentář reaguje doginka — #11
    superkarma: 2 12.09.2013, 08:04:11
  23. avatar
    [4] margot [*]

    v informační době, kdy najít data je otázka sekund, si naše školství stále počíná, jako bychom žili v orální kultuře a přenos vědomostí musel spoléhat jen na mozky nepostižené alzheimerem a náhodu, že nositele informací A-B nesežere tyranosaurusSml57

    superkarma: 0 12.09.2013, 07:39:22
  24. avatar
    [3] Brixik [*]

    Dobrý pohled, ale bohužel realita úplně jinde. I když já jsem byla spíš šprt a tenhle systém mi nevadil. Ale až teď chápu, že jsem byla ve značné menšině a že ostatní nebyli zase až tak blbí, ale spíš jinak zaměření.

    superkarma: 0 12.09.2013, 07:23:56
  25. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Dávám panu doktorovi za pravdu.

    superkarma: 0 12.09.2013, 07:13:37
  26. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Sml67Sml67Sml67Sml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 12.09.2013, 03:10:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme