Bulvár

Mudr. Markéta Hrubá: Chtěla jsem si dokázat, že práci v Africe zvládnu

Když jsem šla na rozhovor s MUDr. Markétou Hrubou, věděla jsem o ní pouze to, že je zubní lékařkou, která byla v rámci pomoci humanitární organizace ADRA léčit děti v Africe. Určitě to není málo, ale přesto bych se toho o této mladé ženě chtěla dozvědět i něco víc.

U stolu, v kavárně v centru Prahy, seděla mladá, sympatická slečna, která mi pořád někoho připomínala. Koho, k tomu se dostaneme ještě v průběhu rozhovoru.
Ano, byla to Markéta Hrubá, která přišla na naši domluvenou schůzku přesně na čas. Po krátkém seznámení jsme si začaly povídat. O její práci, o počasí, o cestování… prostě o životě jako takovém.

sharon

Kolik je Vám let, paní doktorko?
Klidně mě můžete oslovovat Markéto, je mi třicet, ještě chviličku.

Krásný věk. Jste vdaná, nebo máte přítele?
Vdaná nejsem, ale sama taky nejsem. (smích)

Tak já toho šťourání do soukromí chvíli nechám a začneme se bavit o vaší práci, co říkáte?
Moc ráda.

Vím o vás, že jste vystudovala stomatologii a už několik let pracujete tady v Praze jako zubní lékařka. Se svými pracovními zkušenostmi jste však prý odjela léčit i do Afriky?
Ano. Já jsem vždycky toužila podívat se do Afriky. Shodou okolností můj kamarád Aleš Bárta pracuje pro humanitární organizaci ADRA, která pořádá léčebné mise do tamních oblastí, tak jsem ho zkontaktovala, jestli bych nemohla odjet s nimi, pak jsem prošla ještě výběrovým řízením… a jela.

Věděla jste něco bližšího o průběhu té mise?
Něco málo jsem věděla od svých kamarádů, ale jinak jsem tam chtěla jet víceméně ze zvědavosti, chtěla jsem si vyzkoušet, zda dokážu pracovat i v jiných podmínkách, než jsou ty naše, jestli to zvládnu.

ukresla

Jak dlouho jste tam byla?
Měsíc. Od poloviny letošního ledna do poloviny letošního února.

Nelákalo Vás tam zůstat déle?
Lákalo, klidně bych tam zůstala déle, jenže to jsou už dopředu nastavené turnusy a ty mise jsou jenom na měsíc. A také jsem se musela vrátit kvůli práci tady. Kdybych tam zůstala, musela bych dát výpověď, a to jsem nechtěla. Jela jsem tam vlastně ve svojí celé dovolené.

Jak takové humanitární středisko v Africe funguje?
Tam, kde jsem byla já, má ADRA zdravotnické středisko, které funguje normálně po celý rok, a jsou v něm dva afričtí zdravotníci, kteří jsou tam doslova pro všechno. Ale tři měsíce v zimě a tři měsíce v létě tam pak působí i specialisté, tedy lékaři přes organizaci ADRA, ať už porodníci, chirurgové nebo zubaři. I když letos jsem tam byla jako zubař jediná.

medici

z

Jak vás tamní lidé přijali?
Hezky. Středisko funguje už sedm let, takže místní si zvykli, že tam jezdí bílí doktoři, že jim pomáhají. Za každou pomoc jsou velice vděční, jsou tam všichni moc milí a přátelští. Roztomilé třeba bylo, že kamkoliv jsem se hnula, všude za mnou byl závěs dětí.

zaves

Jsou ti lidé v mnohém odlišní než my, Evropané?
Jsou. Hlavně ve způsobu myšlení. Tam se řeší úplně jiné věci než u nás. My tady řešíme naprosté nesmysly, „jestli mi napsal sms, co mi napsal, a co tím myslel“, a tam má šestnáctiletá holka dvouleté dítě a řeší, jestli jí umře, nebo bude žít.

f

Co na to říkali vaši rodiče, když jste se odhodlala jet na misi?
Rodiče se báli, ale protože jsem tam nebyla tak dlouho, dalo se to vydržet. Příště bych si ale chtěla zkusit odjet na delší dobu.

Vy jste takový dobrodruh?
Moc ráda cestuji. Ráda zkouším žít v jiných podmínkách, v jiném prostředí. V Africe bych dokázala žít klidně i rok, ale to tam nedávejte, nebo kdyby to četli rodiče, tak se zblázní. (smích)

Nedivte se, každý rodič se o své dítě bojí, i když už je dospělé. To poznáte, až budete mít vlastní děti. A propos, co vy a děti?
Vy už jste jako moji rodiče a babička (smích). Na mateřskou se opravdu ještě nechystám, necítím se na to. Chci ještě nějakou chvíli pracovat a také cestovat.

A máte recht, cestujte, dokud můžete.
Ještě chvíli ano. A taky bych se ještě chtěla znovu podívat do Afriky, a to už by bylo při dětech obtížnější. Pořád mi ještě přijde, že ještě nejsem tak stará, i když při pohledu na svoji mladší sestru, která už dítě má, si uvědomím, že zas tak málo mi není, ale prostě to zatím nijak neřeším.

Máte mladší sestru?
Ano, o rok a půl. Vystudovala geodezii. Teď je na mateřské, má malou holčičku.

Sestra vystudovala geodezii, Vy stomatologii, to jsou pro děvčata poněkud nevšední obory.
To jsou. Já jsem chtěla ještě na obor medicíny a farmacie, nebo biochemie a podobné věci, nejsem totiž vůbec humanitně založená, stejně jako sestra.

Tatínek si asi intenzivně přál kluky a na poslední chvíli se narodily holčičky.
(smích) To je možné.

Čím jsou vaši rodiče? Zubaři?
Ne, vůbec ne. Maminka je učitelkou a tatínek pracuje na úřadě. Já vůbec nevím, jak mě ta stomatologie napadla. Ale přišlo mi to jako zajímavé povolání, kde se něco vytváří, kdy je vidět odvedená práce. A musím říct, že mě ta práce baví čím dál víc.

Jak dlouho ji děláte?
Pět let.

Byť to není ještě příliš dlouhá doba, dokážete už posoudit, jak rychlým vývojem se stomatologie ubírá, než dejme tomu před deseti lety, kdy jste ji teprve studovala?
Každý den se vyvíjí. Je třeba zajímavé, že zubaři, kteří jsou jen o generaci starší, se učili pracovat úplně jiným stylem než my. Neříkám, že špatným, ale jiným. My už jsme začínali těmi nejmodernějšími technologiemi.

Víte, co by mě ještě zajímalo? Když jste byla v té Africe, jaké byly vaše pocity, když vám první Afričan otevřel ústa?
No, bylo to zvláštní. V Africe se totiž zuby převážně trhají. Takové to různé čištění kanálků, plomby či implantáty, to se tam vůbec neřeší. Tam se to prostě rovnou vytrhne, přinejlepším se udělá výplň, když zub nebolí. Takže jsem musela počítat s tím, že budu muset dělat hlavně chirurgii, což dělám i tady, ale ne tak často. Byla to dobrá zkušenost.

usta

V zahraničních dokumentech většinou vídáme Afričany se zářivými, bílými zuby, tedy pokud je mají. Je to fakt, nebo je to jen v kontrastu s tou tmavou pletí?
Řekla bych, že je to optický klam. Oni mají třeba oproti nám větší masivní zuby, to ano, možná je mají malinko bělejší, ale spíš bych řekla, že je to opravdu v kontrastu s tou tmavou pletí.

Pojďme z Afriky zpátky domů, k vám. Odkud pocházíte?
Z malého města na Vysočině, Golčův Jeníkov se jmenuje. Takový prapodivný název.

Alespoň lehce zapamatovatelný.
Nebo naopak, těžce. (smích)

Zvykla jste si v Praze?
Vzhledem k tomu, že tu jsem už 12 let, tak ano. Vystudovala jsem stomatologii na 1. lékařské fakultě v Praze a už jsem tady zůstala.

Čím jste chtěla být jako malá holka?
Letuškou. Jenže pak jsem si někde přečetla, že na letušku musíte splňovat určitý výškový limit, minimální i maximální, a ten já nesplňuji.

Jak to?
Měřím 183 cm, a to je hodně.

Aha, ono to nejde poznat, když sedíte, ale to je parádní výška. Co zkusit modeling?
To mě nikdy nelákalo a taky už bych teď byla na modeling stará. Vždyť by se mi ty šestnáctky vysmály. (smích)

Možná už i čtrnáctky, v tomto se hranice hodně snižuje.
Vy jste už od dětství tak vysoká?

Tak nějak od sedmé, osmé třídy.

To jste musela mít i problémy při seznamování s kluky.
No jéje, hlavně v tanečních, tam jsem si užila. K tomu ještě boty na podpatku... ale teď už to nijak neřeším. Ale právě třeba v té Africe bylo celkem legrační, jak si mě pořád prohlíželi, protože oni tam mají rádi spíš silnější ženy. Pro ně je to jakási známka blahobytu. A úplně největším ideálem je pro ně tlustá, bílá žena.

Tak to by bylo jejich ideálem spousta našich slovanských žen, včetně mě. (smích)
Vy jste ještě málo.(smích) Ale to znám třeba z vyprávění mého kamaráda Aleše, když byli v Mombase, což je v Keni u moře, tam funguje už taková ta turistika, kdy zahraniční turistky, nejvíce Evropanky, hlavně tedy Němky, jedou na místa, kde se jim nabízí krásní, mladí černoši, různě se před nimi předvádí, lichotí jim a ony si je pak kupují.

Ano, o tom jsem slyšela.
Byl o tom dokonce natočen i film, jestli ho můžu zmínit, jmenuje se Láska, od režiséra Ulricha Seidla. Ten je přímo o tom.

sdKdyž se bavíme o těch filmech, už vím! Pořád se na Vás dívám a víte, koho mi hodně připomínáte? Americkou herečku Sharon Stone.
(smích) Tak to mi ještě nikdo neřekl, to musím říct zítra v práci.

To klidně řekněte. Líbí se vám ta herečka?
Líbí, i když tolik filmů s ní zase neznám.

A s kým znáte těch filmů víc?
Mně osobně se třeba moc líbí filmy s Leonardem di Capriem. Teď, než jste přišla, tak jsem si četla recenzi na jeho nejnovější film: Velký Gatsby, neviděla jste ho?

Bohužel, neviděla. Ale jo, to je dobrý herec. Hodně se mi líbil ve filmu Pláž, v Letci, ale také v Titanicu byl dobrý.
To byl. Mně se líbil i ten film. Většina lidí dnes mluví o Titanicu opovržlivě… ale stejně se na ten film podívá znovu. Dá se na něj dívat i několikrát.

Škoda, že nám v něm chudák Leonardo (Jack) umrzl.
To ano. Mohli udělat happy end. (smích)

A my tady taky asi brzy umrzneme, pořád zima, prý ani léto nebude nic moc, no nebylo by lépe v té Africe?
Máte pravdu. To počasí je opravdu hrozné. Jsem ráda, že jsem byla ten měsíc v zimě v Africe, protože mi aspoň ta zima nepřijde tak dlouhá. Trochu jsem ji překlenula.

zimane

cedule

Dobila jste se energií slunečních paprsků, protože tady mi přijde, že je zima snad ¾ roku.
No a já jsem si teď ještě naplánovala, že bych se jela v létě podívat na Island, tak nevím, jestli to nemám změnit a nejet raději někam k moři, abych nejela ze zimy do zimy, protože na Islandu v srpnu víc jak 10 stupňů nebude.

Jeďte za sluníčkem, anebo znovu do Afriky. Nezlobte se, že se k ní pořád vracím, ale kdo se tam jen tak dostane. Co si spolu povídáme, tak mě zase napadá řada zvídavých otázek.
Tak se klidně ptejte.

Protože jsme magazín pro ženy, určitě nejen mě, ale i naše čtenářky by zajímalo, jak se třeba tamní ženy oblékají? Jak žijí.
Tam se žije v takových hliněných domech, čím větší dům, tím větší společenské postavení. Co mě ale překvapilo, bylo to, jak tam chodí ženy i v těch vedrech strašně navlečené. Mají na sobě až několik vrstev oblečení. Samozřejmě dlouhé sukně, protože tam ženy kalhoty nenosí, ale paradoxem je, že vyhodit prso ven při kojení jim nevadí, ale kdyby měly ukázat třeba jen koleno, tak to už by bylo zlé.
Když jsem měla chvíli volna, šla jsem se podívat na ambulanci, co se tam děje, jakou tam mají práci, bylo to hodně náročné. Pod jednou střechou se tam dělaly porody, léčila se malárie, posekání mačetou a podobné věci, a vzpomínám si, že tam přišla nějaká žena na ošetřovnu s kolenem, a medik, co tam také byl, musel odejít pryč. Ona si nepřála, aby ji viděl. Takže prso ven ano, ale nohu ne.

Tak u nás prso i noha (smích).
A co děti? Jaké jsou? Jsou v mnohém odlišné od těch našich?

Dříve dospívají, a jak už jsem zmínila, neřeší nesmysly, ale věci životně důležité. Umí být samozřejmě i veselé, smějí se, ale radují se z úplně jiných věcí než z nového mobilu nebo počítače. Třeba z pitné vody.

zaver

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v práci i při další misi.
Také děkuji a přeji krásné dny a krásný úsměv všem čtenářkám Žena-in.

poskytnuté fotografie: M. Hrubá a autor

 

S Mudr. Markétou Hrubou se můžete setkat v soukromé zubní klinice Erpet Medical Centrum v Praze.

Přečtěte si také:

   
31.05.2013 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [23] georg [*]

    Obdivuji ty, kteří se pro takové mise rozhodnou.

    superkarma: 0 11.07.2013, 07:26:37
  2. avatar
    [22] Dudlajlama [*]

    Opet vyborne odvedena prace, Saso. Nejen dobre pripravene otazky, ale i vyber lidi.

    superkarma: 0 27.06.2013, 18:04:15
  3. [21] Ježíšek [*]

    Hezký článek

    superkarma: 0 02.06.2013, 18:44:42
  4. avatar
    [20] kosík [*]

    Paní doktorka zaslouží obdiv Sml67

    superkarma: 0 01.06.2013, 14:43:36
  5. avatar
    [19] bokul [*]

    Díky za rozhovor, byl moc zajímavý.

    superkarma: 0 01.06.2013, 06:58:00
  6. avatar
    [18] Jindriska8 [*]

    Pěkný rozhovorSml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 21:49:45
  7. avatar
    [17] tauferova monika [*]

    Velký obdiv a držím palceSml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 15:29:00
  8. avatar
    [16] AnteaX [*]

    Moc sympatická zubařka a skvělý rozhovorSml67 Máme přes Adru adoptovaného kloučka, takže se zajímám o vše, co s touto organizací souvisí a moc jim fandímSml16Sml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 15:05:01
  9. [15] magic11 [*]

    Sašo, ty vaše rozhovory jsou jedna báseň Sml59Sml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 14:41:10
  10. [14] Jiřina Bartošová [*]

    statečnáSml16

    superkarma: 0 31.05.2013, 13:06:23
  11. avatar
    [13] Judo [*]

    Zajímavý článekSml22

    superkarma: 0 31.05.2013, 12:47:01
  12. [12] fiserovam [*]

    Díky za hezký rozhovorSml59

    superkarma: 0 31.05.2013, 10:36:46
  13. [11] smailinka74 [*]

    Má můj obdiv. Sml59Sml59

    superkarma: 0 31.05.2013, 10:14:53
  14. avatar
    [10] Hanula [*]

    Sml16smekám kloboukSml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:54:09
  15. avatar
    [9] terezalah [*]

    Obdivuji !!!

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:53:27
  16. avatar
    [8] OlgaMarie [*]

    Tak to byl pro mě tak zajímavý rozhovor, že jsem zapomněla na sporáku v hrnci na páře rebarboru na koláč. Sml16

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:42:57
  17. avatar
    [7] peetrax [*]

    Moc hezký rozhovor a pro Markétu výborná zkušenost. Sml67

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:24:30
  18. avatar
    [6] marde [*]

    To je záslužná činnost a dobrá zkušenostSml22

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:07:51
  19. [5] lidicka [*]

    Zajímavý článekSml22

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:05:59
  20. avatar
    [4] Brixik [*]

    Jde vidět, že paní doktorka přesně ví, co chce. Mám to s dětma podobně a občas si pod tlakem okolí připadám divná. Ale prostě teď mám zajímavou a dobře placenou práci, nového přítele a konečně čas na cestování a nechce se mi se zavřít doma s dětma, zatím ještě fakt ne.

    superkarma: 0 31.05.2013, 08:00:51
  21. avatar
    [3] lenig [*]

    tak toto je krásný příběh lidského přístupu k jiným lidemSml59Sml59Sml59, paní doktorka má můj hluboký obdivSml79

    superkarma: 0 31.05.2013, 07:52:04
  22. avatar
    [2] gerda [*]

    Děkuju za velmi zajímavý rozhovor. A paní doktorce chválím, že se nehrne do dětí. Uvažuju, jestli nebylo dřív vlastně pro ženu dobré, že NESMĚLA mít rodinu, pokud se dala na nějaké podobné povolání. Třeba učitelka. Tam to bylo jasné a ušetřilo ji to zbytečného dotazování a špičkování okolí. Naprosto pochopím, když osobnost jako je dnes zpovídaná žena, považuje svou práci za náplň života. Děti jsou fajn, ale taky pěkná koule na noze.

    superkarma: 0 31.05.2013, 06:27:21
  23. avatar
    [1] LudPa [*]

    Obdivuju tyhle lidi.Taky přeju hodně štěstí.

    superkarma: 0 31.05.2013, 06:19:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme