Podle odhadů projde každý třetí člověk syndromem vyhoření. Někteří psychologové dokonce tvrdí, že postihne během kariéry zhruba čtvrtinu pracujících. V chladných dnech roku, kdy na nás působí i nedostatek denního světla, je problém výraznější než v jiných ročních obdobích.

Syndrom vyhoření neboli burn-out syndrom má dokonce podle Mezinárodní klasifikace nemocí i své diagnózy: Z 73 - Problémy spojené s obtížemi při vedení života a Z 73-0 Vyhasnutí - vyhoření.

Už nemůžete dál, cítíte se, jako kdyby vám došly baterky. Jste tak vyčerpáni, že už vás nic netěší, ztrácíte empatii, došly vám nápady, jedete na maximum, ale stejně nic pořádně nestíháte? Přesně tak se cítíte, když jste jednoduše řečeno vyhořeli, tedy trpíte-li tzv. burn-out syndromem.

vyhhoření

Vyhořeli jste?
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá. „Burn-out syndrom se totiž projevuje celou řadou příznaků, které se vzájemně prolínají,“ vysvětluje MUDr. Magdalena Kozlovská, primářka lázní ROYAL společnosti ROYAL SPA v Mariánských Lázních. Většinou se cítíte unavení a vyčerpaní. Zároveň ale můžete být nezvykle zamlklí, ztratit jakékoli nadšení pro to, co děláte. „City jsou jakoby otupělé, máte pocit prázdnoty a ztrácíte schopnost hodnocení toho, co prožíváte. Typický je perfekcionalismus - snažíte se nasadit všechny síly k tomu, abyste ve své práci byli dokonalí. A pak přichází frustrace, začnete pochybovat o smyslu toho, co děláte, přestanete si cenit sami sebe, jste negativní k práci o okolnímu dění,“ doplňuje lékařka.

Fáze syndromu vyhoření

  • 0. Pracujete co nejlépe, snažíte se z plných sil. Přesto máte pocit, že vytýčeným požadavkům nemůžete dostát a že vaše snaha není dostatečně ohodnocena. To je situace, která je typická pro to, abyste syndrom vyhoření nastartovali.
  • 1. Nic nestíháte, vaše práce začíná postrádat systém
  • 2. Objevují se symptomy neurózy (např. úzkost) spolu s pocitem, že stále musíte něco dělat, avšak výsledkem je jen chaos a další pocit zklamání.
  • 3. Pocit, že „něco uděláno být musí“, mizí a nahrazuje ho opačný pocit, totiž že nemusíte nic. Dráždí vás už jen přítomnost druhých, přidává se ztráta veškerého nadšení, cítíte se unavení, zklamaní a vyčerpaní.

Která povolání jsou nejohroženější?
Vždy jde o osoby, které jsou v kontaktu s dalšími lidmi, jsou závislí na jejich hodnocení a mohou být vystaveni chronickému stresu: umělci, sportovci, prodejci, reklamní agenti, právníci, zdravotní sestry, ošetřovatelé, lékaři, sociální pracovníci a učitelé, ale třeba i pracovníci u přepážek na poště a poštovní doručovatelé.

Stačí pouhý odpočinek?
Onemocnění nepřichází náhle, rozvíjí se většinou postupně.
Léčba syndromu vyhoření je složitá, léky na něj totiž nejsou. Spočívá v individuální terapii, při níž je podstatné obnovení sebedůvěry nemocného. „Člověk trpící syndromem vyhoření potřebuje totálně obrátit svět kolem sebe. Je potřeba, aby udělal tlustou čáru za svými dosavadními stereotypy, začít si znovu věřit a radovat se z maličkostí.“konstatuje Magdalena Kozlovská.

A co dál, může to přijít znovu?
Syndrom vyhoření nelze vyléčit lusknutím prstů. Duše zůstává duší a emoce emocemi, ať je doba jakkoli rychlá a technika jakkoli moderní. „Jestliže duše nezíská dostatek času, tak ani hojení těla nebude rychlé a hlavně trvalé,“ říká Magdalena Kozlovská
Už ve Starém zákoně se píše: „Miluj bližního svého jako sama sebe.“ Nezáleží na tom, zda jste nebo nejste věřící. „Jestliže si nedokážete sami sebe vážit a dopřát si zasloužený oddech, pak máte tendenci přenášet totéž na své okolí. Nedokážete-li si odpustit vlastní nedokonalost a přijmout sami sebe takové, jací jste, pak určitě nebudete velkorysí i jiným lidem, kteří pochybí,“ konstatuje MUDr. Magdalena Kozlovská. Pokud se v těchto postojích dostanete do extrému, přichází burn-out syndrom.

d

Syndrom vyhoření versus deprese

Syndrom vyhoření se od prosté únavy nebo deprese liší především tím, že se vztahuje výhradně na oblast práce. Pochybujeme nejen o tom, zda jsme v ní dobří, ale také o tom, zda má smysl.  
Většinou jde o reakci na dlouhodobě velké pracovní vytížení. Syndrom vyhoření se projevuje emocí (sklíčenost, popudlivost, bezmocnost), postojů (nechuť, cynismus, zapomínání, nesoustředěnost) a mezilidských vztahů (snížená ochota pracovat s lidmi, stažení se, soukromé konflikty). Dopady má syndrom vyhoření i do fyzična - časté jsou potíže se spánkem, jídlem, člověk se snadno unaví, může mít vysoký krevní tlak.

Přečtěte si také:

Reklama