Zdraví

MUDr. Jiří Klečka: Každý by si měl nalézt své optimální množství tekutin

O pitném režimu a o tom, kolik bychom měli denně vypít tekutin, se už napsalo mnoho různých informací. Jaké je tedy to správné množství tekutin, aby náš organismus fungoval správně?

Je důležité si uvědomit, že každý člověk je jiný, a proto by si měl každý nalézt své optimální množství tekutin. Jaké? A na čem záleží? To nám řekl urolog as. MUDr. Jiří Klečka, Ph.D. z Urologické kliniky 3. LFUK v Praze a pražské nemocnice Královské Vinohrady.

Pane doktore, jak to tedy je podle odborníka? Kolik by měl dospělý člověk vypít tekutin za normálních podmínek a normálního počasí?
Průměrné denní ztráty tekutin jsou asi 1, 8–2, 5 litru vody v podobě moči, dále se tekutiny ztrácí stolicí, odpařováním kůží a sliznicemi. Je žádoucí, aby měl organismus vyrovnanou vodní bilanci, a tak je tyto ztráty třeba nahradit. Asi 600 ml vody se denně vytváří při metabolických procesech a další součástí je voda vázaná v potravě. Jednoduchými počty dospějeme k tomu, že bychom denně měli vypít alespoň 1, 5 litru tekutin.

Přečtěte si také:

vodaKolem nás je mnoho názorů, kolik litrů tekutin by se mělo denně vypít, někteří lidé pijí moc (třeba i víc než 5 litrů denně), jiní téměř vůbec. Prostě to mnoho lidí řeší…
Kolik denně vypít tekutin, je velice moderní otázka. Názory se velice odlišují a  lze se dočíst, že každý by měl denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), což je ale pro většinu populace nesprávné a neadekvátně nadsazené konstatování. Nároky na tekutiny jsou  individuální záležitost, která záleží na mnoha vnějších i vnitřních faktorech – např. na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy, tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí včetně proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organismu, eventuelně doprovodných nemocech. Jinými slovy, každý by si měl nalézt své optimální množství tekutin.

Proč je pro organismus tak důležitý dostatek tekutin?
Dostatek tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin čili vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají, ale umožňuje také plnou výkonnost doslova všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora normálního vzhledu pokožky a sliznic.

A když tělo dostatek tekutin nemá, co se v něm děje?
Nedostatek vody v  těle (tzv. dehydratace) vede k mnoha problémům. Příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles fyzické a duševní výkonnosti. Ztráta tekutin na úrovni 3 procent tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 25 procent výkonu. Například u  dětí se tak snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při pětiprocentní dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a až hypovolemický (z důvodu nedostatku objemu obíhající krve) šok.

Jsou ale i takoví lidé, kteří pijí opravdu málo… Co jim hrozí?
Dlouhodobý nedostatek tekutin, který nemusí být registrován z důvodu „zvyku“ či přepracovanosti, může mít za následek i vážné zdravotní potíže, jako např. bolesti hlavy nebo zácpy, vznik ledvinových a močových kamenů. Dlouhodobá dehydratace také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i srdečních, resp. civilizačních chorob.

Co bychom měli pít

Pocit žízně nám ale pomáhá, abychom pili, nebo ne?
Na potřebu příjmu tekutin nás většinou upozorní pocit žízně, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku jedné až dvouprocentní ztráty objemu tekutin. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku. Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých chorob, např. cukrovky nebo žíznivky. Vyšší riziko dehydratace je u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody a hlavně při dětských průjmových onemocněních, jako jsou např. rotavirové infekce, může dojít k dehydrataci velice rychle a život dítěte je ohrožen.

Podle čeho tedy poznáme, že máme doplnit tekutiny?
Při hledání individuální potřeby tekutin se můžeme opřít o několik základních příznaků. Příznakem nedostatku tekutin je vedle pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči nebo tendence k zácpě.

Nejde ale asi jen o množství, ale i o kvalitu tekutin.
Nejen objem, ale i kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní či sportovní výkonnosti.

Jaké tekutiny bychom tedy měli pít?
To je další otázka, co vlastně pít, jaké jsou ideální nápoje. I když nejzdravějším nápojem je čistá voda, člověk by si měl bez obav dopřávat pestřejší skladbu nápojů, jinými slovy  od každého trochu. Z urologického hlediska doporučuji svým pacientům kombinaci čajů, nejlépe ovocných minerálních vod obsahujících spíše magnezium a v teplých dnech se nemusí bránit ani pití piva, které obsahuje minerály a stopové prvky.

A co je naopak nevhodné?
Jako nevhodné a nedoporučené nápoje můžeme označit limonády, nápoje typu Coca-Cola, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary atd. Důvodem je cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“, dále pak umělá sladidla, z nichž některá zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu s organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu a má i další nevýhody uvedené výše. Kofein v kolových nápojích je diuretikum, zvyšuje tvorbu moči, takže se více tekutin z těla odvede, než by se mělo vypitím nápoje získat. Toto je i důvodem, proč se např. ke kávě podává sklenka vody.

Více článků v našem magazínu:

   
17.02.2014 - Zdraví - autor: Lucie Paličková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme