Reklama

Onemocnění rakovinou je pro mnohé odborníky hlavním tématem výzkumu. Jak pro odhalení příčin, tak pro nastavení úspěšné léčby. Vědci se shodují, že na onemocnění má vliv řada faktorů. Tyto jevy jsou těsně spjaté s naším životním stylem. Na naše zdraví působí životní prostředí, chemické sloučeniny, se kterými jsme v těsném styku, potrava a její složení, stav ovzduší, léky, které dlouhodobě konzumujeme, vrozené dispozice a to, jak se zdravím zacházíme.

MUDr. Helenou Máslovou, která se zabývá psychosomatikou, jsme si povídali o rakovině prsu. Tato odbornice poukazuje na alarmující nárůst tohoto onemocnění. Kde vidí souvislosti tohoto negativního vzrůstu?

maslovaJak moc se zvýšil nárůst rakoviny prsu v posledních letech?
V roce 1989 bylo diagnostikováno 3500 případů rakoviny prsu, v současné době je to 7000 za rok, tedy jednou tolik. Alarmující je výskyt tohoto onkologického onemocnění u stále mladších žen.

Poukazujete na vysoký nárůst rakoviny prsu v posledních letech, kde vidíte příčiny tohoto vzrůstu?
Nárůst rakoviny prsu není dosud uspokojivě vědecky objasněn. Musíme se podívat, co se za tu dobu nárůstu změnilo a v čem je situace v ČR specifická. Takže ČR, která má tento nárůst vysoký, tak má také dramatický nárůst konzumace hormonální antikoncepce, ale i dalších hormonálních preparátů používaných např. při přípravě k asistované reprodukci. V naší zemi je od roku 1989 větší vzestup konzumace hormonální antikoncepce než je v ostatních zemích EU a tento nárůstem s výskytem rakoviny prsu koreluje.  Estrogen je prokázaný humánní karcinogen, to je v současné době nezpochybnitelné.  V této době užívá antikoncepci nadpoloviční většina žen v produktivním věku. Jedná se o přibližně 54–56 % žen, což je o polovinu více než je průměr v EU, kde užívají hormonální antikoncepci 24 % žen v produktivním věku. Je to jeden z možných a dle mého i pravděpodobných vlivů, které nárůst rakoviny způsobují. Samozřejmě v této chvíli je to otázka hypotézy a já to také tak prezentuji, jako hypotézu. O zhodnocení tohoto vlivu se již v minulosti pokusilo několik studií, známá je například tzv. Stockholmská letní aféra, kdy se tento vliv prokázal, ale jiné studie to opět vyvrátily. Je otázkou, nakolik můžeme výsledky studií  považovat za objektivní a zda financování těchto studií by nemělo být nezávislé, což není.

Proč hormonální antikoncepce?
Hormonální antikoncepce, kromě toho, že oddaluje většinou první dítě a snižuje počet dětí, to znamená, že zhoršuje prognózu, že žena nebude kojit dostatečně dlouho, tak obsahuje ethynil estradiol. Tato složka antikoncepce představuje pro tělo zátěž ve smyslu estrogenní expozice. My máme receptory v těle pro tvorbu estrogenu, a když jej dodáváme tělu navíc – v pilulkách nebo v tělískách, tak samozřejmě zvyšujeme estrogenovou expozici (přísun těchto látek do těla). Více žen v produktivním věku má hyperestrogenní projevy, než hypoestrogenní. Spíše jim chybí progesteron.

Jaký má vliv na onemocnění rakoviny prsu kojení a jaká je situace v současnosti?
My víme, že ženy, které mají více dětí a dlouho kojily, tak mají riziko onemocnění rakovinou prsu snížené. Dokonce můžeme říci, že ženy, které kojily více než 6 let, mají toto riziko nulové. Tím, že se změnil životní styl, prsní žláza je neaktivní nebo minimálně aktivní, je pod vlivem estrogenu, neplní funkci, ke které je stvořena, tak to bude pravděpodobně důvodem, proč prsní žláza takto diskonektuje.

Jako velké riziko pro onemocnění rakoviny prsu se uvádí dědičnost.
My víme, že geny BRCA 1 a BRCA 2 jsou geny, které způsobují to, že se zvyšuje riziko v rodové linii. Většina žen, které onemocnění rakovinou prsu, ale tento gen nemá! To znamená, že dědičnost je pouze jedno z vodítek. Většina z žen, které onemocní, ani nemá pozitivní rodinnou anamnézu, stávají se prvními v rodové linii.

Hormonální zátěž také představuje klimakterium a přípravky, které ženy berou pro tlumení příznaků přechodu…
Například v USA se tyto hormonální preparáty v klimakteriu nesmí předepisovat. Je to rozdíl, jak to vnímá Amerika a Evropa – v EU to není zakázáno. Lékař je smí předepisovat, ale není to doporučované WHO.

Myslíte si, že tento trend v přepisování hormonálních přípravků v období klimakteria přijde i k nám?
V současné době již i u nás existuje mnohem větší opatrnost v preskripci klimakterických hormonálních přípravků. Argument, že bude mít žena hladší pleť a bude ji více bavit sex, už neobstojí. I závažnější klimakterický syndrom, jako jsou noční poty, návaly, palpitace, kolísání tlaku, atd. lze účinně mírnit jinými metodami a není nutné do toho zasahovat farmakologicky.  Je dobré si připomenout, že estrogen se tvoří z prekurzoru cholesterolu, tedy brát současně léky na snížení cholesterolu není úplně rozumné. Rozumné je žít zdravě a mít dostatek pohybu.

Jak vnímáte jev, že jen polovina žen chodí na preventivní prohlídky, zajímá se o svůj zdravotní stav – v souvislosti s rakovinou prsu?
Samozřejmě rakovina, kterou odhalíme včas, je lépe léčitelná a žena má dobrou šanci na uzdravení. Pokud přijde pozdě, je situace složitější a může být fatální. To, že ženy nechodí na prohlídky, vnímám jako psychickou zábranu si připustit, že by mohly být nemocné. Jsou to ženy, které mají hromadu problémů a další problém už by nezvládly – nevejde se jim na seznam. Často říkají „lepší nevědět“, dokud nevím, nemusím tomu čelit. Jiné ženy naopak uklidňuje, když jsou vyšetřovány a ubezpečovány, že je vše v pořádku. 

MUDr. Helena Máslová

Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je členkou České lékařské komory Pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, na lůžkovém interním oddělení i v léčebně dlouhodobě nemocných. Zkušenosti ze všech těchto pracovišť ji přivedly k psychosomatické a primární medicíně a posléze k založení Centra psychosomatické péče.

Nyní se věnuje zejména psychogynekologii, ženskému zdraví a reprodukci z pohledu psychosomatických souvislostí. Je matkou tří dětí. Více najdete na stránkách www.psychosomatic.cz

Zdroj foto: psychosomatic.cz