Alergií je v dnešní době hodně, stejně tak se hodně mluví o atopických ekzémech. V posledních letech se odhaduje, že atopickým ekzémem trpí až 10 procent populace. Je tedy důležité dozvědět se o této nemoci co nejvíc.

Na co by si měli dát pacienti s ekzémem pozor? A dá se ekzém vyléčit? I na tyto věci jsme se zeptali dětské lékařky, MUDr. Barbary Taušové, MBA.

 

MUDr. Barbara Taušová, MBA.

Paní doktorko, jak souvisí atopické ekzémy s alergiemi?
Předpokládá se, že u atopiků jsou obranné reakce proti působení některých běžných látek v zevním prostředí nepřiměřeně silné. Tyto reakce mají charakter reakcí alergických. Asi u 80 % atopiků se tvoří nadměrné množství protilátek (IgE) proti četným látkám, které člověk vdechne (domácí prach, pyly) nebo požije (mléko, vajíčka, aromatické ovoce, ryby aj.). Zjišťuje se také odchylná činnost některých bílých krvinek (T-lymfocytů), účastnících se obranných reakcí v těle, což má mimo jiné za následek zvýšenou vnímavost k infekcím bakteriálním, virovým a houbovým. 

Jaké jsou příčiny vzniku ekzému?
Příčina vzniku atopického ekzému, i když není zcela objasněna, závisí na složité souhře četných vrozených, obranných (imunologických), biochemických, psychologických a klimatických mechanismů.

Mívají děti hodně často problémy s ekzémem? Kolik Vašich pacientů je přibližně má?
Atopický ekzém je jednou z nejčastějších kožních chorob. Odhaduje se, že výskyt atopického ekzému v naší populaci dosahuje v posledních letech 10 procent, z toho asi 65 procent má problém již v prvním roce života.

Jak se ekzém u dětí pozná? Nedá se splést ještě s jinými kožními onemocněními?
Někdy je těžké odlišit ekzém od jiných kožních onemocnění, například infekcí kůže. Pokud nedojde ke zlepšení po standardní léčbě, je nutné pacienta odeslat k dermatologovi.

Atopický ekzém se vyskytuje ve třech rozdílných formách, které se liší obdobím vzniku a vzhledem kožních projevů. Jednotlivá vývojová období mohou na sebe buď plynule navazovat, nebo může některé z nich chybět. Průběh nemoci tak může být u každého nemocného zcela jiný, u někoho se může poprvé objevit až dospělosti.

Formy ekzému

Kojenecká forma je nejčastější. Začíná mezi 2. - 6. měsícem. Po narození na tvářích a čele, odkud se ekzém může rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se vytvářejí různé pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrchu se pokrývá stroupky a šupinami. Vyrážka je doprovázena úporným svěděním, děti se musejí škrábat, jsou neklidné a špatně spí. Vyvolávajícím nebo zhoršujícím faktorem v tomto období jsou především potravinové alergeny, nejčastěji kravské mléko, vejce a citrusové plody. Zhoršení může vyvolat i prořezávání zoubků, zapocení, infekční onemocnění, očkování aj.

Dětská forma spadá do období předškolního a školního věku dítěte. Vyrážka se z obličeje přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Kůže již nemokvá, je hrubá, drsná, s oděrkami po škrábání, protože svědění stále trvá.

Dospělá forma. Postižená jsou stejná místa jako u dětské formy, kůže však více svědí, je silně zhrubělá a rozpraskaná. Ke zhoršování vedou nejčastěji psychické vlivy.

Dělá se nějaké speciální vyšetření?
Pacient trpící atopickým ekzémem má být vždy celkově vyšetřen. Základní vyšetření provádí pediatr a zahrnuje:

  • rozbor všech údajů o rodině, sourozencích a prostředí, v němž pacient žije
  • zhodnocení stavu jeho výživy, růstu, hmotnosti, zažívání, délky kojení, reakcí na změny ve výživě, se zaměřením zejména na kravské mléko a vejce
  • podrobný rozbor vzniku a vývoje ekzému
  • pomocná laboratorní vyšetření (KO, stopové prvky – železo, nikl, hořčík)

Další vyšetření již indikuje dermatolog či alergolog. Jsou to:

  • vyšetření základních ukazatelů imunity (k vyloučení imunologické nedostatečnosti), vyšetření koncentrace alergických protilátek (k posouzení, zda jde o atopika, tj. jedince s dědičně založeným sklonem k alergii), vyšetření specifických alergických protilátek (proti bílkovinám kravského mléka, vaječného bílku, obilným bílkovinám, alergenům roztočovým, zvířecím, pylovým a plísňovým)

Léčba ekzému

A jak se dá ekzém léčit?
Snažíme se hlavně zabránit exacerbacím (akutnímu zhoršení). Zabránit škrábání, udržování kožní bariéry (promašťování) nejméně dvakrát denně, po koupeli platí pravidlo tří minut (do tří minut po koupeli promastit).

U mírnějších a běžných forem atopického ekzému má největší význam zevní léčba. Jejím hlavním úkolem je tišit svědění, zmírňovat zánět, přidruženou infekci a chránit kůži před zevními vlivy. Další důležitou funkcí zevní léčby je udržovat kůži promaštěnou a vláčnou, a tím zlepšovat její bariérovou funkci. Z vnitřních léků používáme léky úlevové (antihistaminika, které snižují svědivost a zarudnutí) a léky preventivní s protizánětlivým účinkem (léky původem z hormonů kůry nadledvin), u prokázaných alergií na bílkoviny kravského mléka, vaječný bílek, bílkoviny obilných zrn, nebo u větších dětí a dospělých na více potravin, jsou vhodné preventivní léky, které ovlivňují reakci buněk sliznice tenkého střeva (kromony). Tyto léky brání rozvoji alergické reakce. Při nasazování těchto léků spolupracujeme s alergology.

Co všechno ještě pomáhá tomu, aby se ekzém potlačil?
Nespoléhejte se pouze na účinek léků. Dosud žádný lék nedokáže odstranit vrozený sklon k nemoci. Ten zůstává trvalou vlastností organismu. Stejně důležitá jako předepsané léky je vhodná životospráva dítěte, přiměřené oblékání, správná péče o kůži, dostatek klidného spánku a odpočinku, nedráždivá strava, dlouhodobý pobyt na zdravém vzduchu mimo městské oblasti. Velmi přínosné je stále sledovat a hodnotit zhoršující a vyvolávající faktory a snažit se jim předcházet.

Dá se ekzém úplně vyléčit?
Atopický ekzém je onemocnění s vrozenou dispozicí, není proto v možnostech současné medicíny dítě tohoto onemocnění zcela zbavit. Je však možné, při pečlivém dodržování všech léčebných a preventivních opatření, dostat ekzém pod kontrolu. Vyžaduje to však velikou trpělivost a spoustu času. Do devíti let věku se spontánně zhojí až 80 procent postižených dětí. U většiny nemocných ekzém vymizí do dvacátého roku věku.

MUDr. Barbara Taušová, pediatr, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha, ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.

Barbara Taušová vystudovala medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovala v Ústavu péče o matku a dítě, absolvovala několik dlouhých stáží v pediatrické ambulanci v Norimberku. V roce 1993 založila soukromé pediatrické zařízení Dětská ambulance a v roce 1998 pak soukromou kliniku Canadian Medical Care, která se v době svého vzniku soustředila zejména na péči o cizince dlouhodobě žijící v Praze. Dnes toto soukromé zdravotnické zařízení zaměstnává více než 70 lékařů, zajišťuje zdravotní péči ve více než 30 specializacích a je jedním z největších českých subjektů poskytujících nadstandardní ambulantní lékařskou péči, a to jak cizincům, tak českým klientům. Barbara Taušová se po celou dobu své kariéry věnuje pediatrické praxi a je uznávanou dětskou lékařkou. Ve své práci lékařky i na pozici ředitelky kliniky prosazuje principy kultivované lékařské péče, která je založena nejen na vysoké odborné úrovni, ale také na partnerském, citlivém a vstřícném postoji k pacientovi. Zajímá se také o problematiku zvyšování kvality lékařské péče a o této tématice přednáší, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Lékařské centrum Canadian Medical Care, které MUDr. Taušová vede, získalo v letech 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 ocenění společnosti Comenius v soutěži „Českých 100 nejlepších“ jako nejlepší zdravotnické zařízení roku. Zařízení získalo v září 2011 jako první soukromá klinika certifikát kvality od Spojené akreditační komise ČR. Barbara Taušová je matkou dvou dětí a mezi její koníčky patří chov koní. Je členkou české, americké a kanadské pediatrické společnosti. V letech 2003 a 2006 se stala držitelkou titulu Lady Pro.

Reklama