Majáda Askarí se narodila v roce 1955 do intelektuální rodiny s četnými vazbami na významné politické a kulturní kruhy v Iráku. Dědeček z otcovy strany Džafar paša Askarí patřil k nejvýznamnějším vojenským osobnostem, otec její matky - Sátí Husrí je považován za duchovního otce arabského nacionalismu a dodnes uznáván jako významný myslitel.

Majádina matka Salwa proto mohla studovat na západních univerzitách a pro svůj šarm a intelektuální přehled ji vyhledávali s prosbou o radu mnozí politici včetně mladého Saddáma Hussajna. Ten Salwu například mnohokrát žádal o pomoc s výběrem šatů, Majádina matka vzpomíná, že si s oblečením nevěděl rady a jeho vkus odpovídal oblékání třetiřadého příslušníka italské mafie...

Majáda i její sestra Abdíja tedy vyrůstaly v osvíceném prostředí a jejich rodiče jim umožnili studovat jazyky, ale podporovali i Majádinu snahu stát se novinářkou. V roce 1968, když se dostala k moci strana Baas, se rodina Askarí rozhodla v Iráku zůstat, Majádin milovaný tatínek byl totiž těžce nemocný.

Majáda se díky svému literárnímu talentu začala prosazovat jako žurnalistka, ačkoli nebyla členkou strany Baas, a snažila se vyhýbat politickým tématům. Ale i tady narazila - musela udělat rozhovor s bratrancem Saddáma Hussajna - Alím Hasanem Madžídem - toho asi znáte spíše pod přezdívkou Chemický Alí.

Ve třiadvaceti letech se Majáda osudově zamilovala a po pár měsících provdala za stejně starého Saláma. Už záhy po svatbě se ale mezi nimi objevily názorové i kulturní rozdíly, které nesmazalo ani narození dcery Faj a syna Alího. Manželé se rozvedli v roce 1988 a Majáda začala s podnikáním v oboru polygrafie.

Příležitostně také pracovala jako tlumočnice pro zahraniční novináře - zde mohla uplatnit své jazykové znalosti. I přes finanční problémy se zdálo vše v pořádku, pokud samozřejmě pomineme dusivou atmosféru nesvobody v Hussajnovském Iráku...

Ani příslušnice elitní společenské vrstvy, jako byla Majáda, se nevyhnula postihům, jednoho dne ji přímo v její firmě zatkla policie a odvezli ji do Baladijátu - jednoho z nejkrutějších iráckých vězení. Praktiky saddámovské policie bychom mohli asi nejlépe přirovnat k praxi Státní bezpečnosti v padesátých letech u nás.

Pro Majádu její uvěznění znamenalo šok - především při pomyšlení na její děti, které zůstaly samy. Její matka Salwa v té době již žila za hranicemi Iráku ve městě Ammán, tatínek zemřel už v roce 1974.

Celu s Majádou sdílela řada žen, jejichž osudy vhánějí slzy do očí. V důsledku paranoidního uvažovaní Saddámova režimu se jich většina dostala do vězení za naprosto banální důvody či jen kvůli nějaké úředních chybě. Po uvěznění byly vyslýchány za použití bití a mučení elektrickým proudem, odloučeny od svých dětí a rodin.

Májádě vyprávěla svůj příběh i mladá žena Alíja, kterou obvinili z pokusu vycestovat na falešný pas. Do vězení ji uvrhli spolu s její tříletou dcerkou Susan. Aby se Alíja přiznala ke špionáži pro Izrael - jak znělo její dodatečné obvinění - bili ji přímo před očima její malé dcery. Pak jednoho z mučitelů napadlo, že by vlastně mohli bičovat i holčičku. Když Alíja přihlížela bití své dcery, byla na pokraji šílenství, malá Susan křičela tak, že se jí udělala pupeční kýla... Alíja sice ve vězení zůstala, ale dceru se jí podařilo dostat ven, alespoň s nějakou nadějí mohla odvyprávět Majádě svůj příběh.

Ani Majáda Askarí se ale nevyhnula „vyšetřovacím“ praktikám tamních strážců „zákona“. Mučili ji elektrickým proudem a vlastně úplně zbytečně, protože žádné obinění jí neprokázali. Po pár měsících byla Majáda propuštěna na svobodu.

Mimo otřesných vzpomínek a sílící nenávisti k saddámovskému režimu si z Baladijátu odnesla v hlavě spoustu telefonních čísel. Pro ženy, které musely zůstat za mřížemi, to byla jediná možnost, jak dát svým rodinám alespoň nějakou zprávu, že žijí.

Majádě se v roce 1999 podařilo z Iráku uprchnout, brzy ji následovala i její dcera Faj. Jakkoli se nám mohou zdát některé důvody amerického prezidenta Bushe podivné, jedno je jisté - pro tisíce vězňů saddámova režimu znamenal diktátorův konec jedinou možnost, jak si zachránit život...  

zdroj: Jean Sassonová: Majáda - dcera Iráku

Reklama