Kdybych se chtěla vyjádřit k trestu smrti, opravdu by nestačila jedna stránka. Tak jen pár mých myšlenek.

Také bych byla raději, kdyby se trest smrti nekonal. Ti odsouzení by si to měli uvědomit a napravit se. Bohužel jsou však i lidé, kteří zkrátka svědomí nemají. Nemají ho v sobě, příroda jim ho nenadělila, mají nějakou úchylku zakódovanou v sobě.

Občas jsem přemýšlela, že by se ti odsouzení měli zabít sami, aby neměli vraha. To však spousta z nich neudělá. V člověku je přeci zakódováno žití. Je to sice science fiction, ale nejjednodušší by bylo, kdyby se našel gen způsobující agresivitu, který by se dal opravit už u dítěte. Jenže kdo by to dělal, kdo by určoval, co je a co už není normální.

Jsme jen lidi a ti mají i své chyby. Tak to příroda zařídila. Myslím, že nikdy nebude mít otázka trestu smrti jednoznačné řešení.

janadu


Děkujeme za zajímavý příspěvek.

Jednoznačné řešení asi tato otázka skutečně nebude mít nikdy. Ale myslím, že bychom se k problematice trestu smrti měli nějak postavit - rozhodnout se, alespoň pro „tady a teď" našich životů. Nemůžeme být tak trochu pro a tak trochu proti, stejně jako nemůže být odsouzenec tak trochu živý a tak trochu mrtvý... A tvrdit, že se nás to netýká a že my o tom přece nerozhodujeme, považuju za alibismus.

Na jakou stranu se postavíte Vy, ženy-in? A proč? Nebo si přece jen myslíte, že můžeme zůstat nerozhodnuté? A dovedete tento svůj názor obhájit?

Zkuste to na redakce@zena-in.cz!

Reklama