Zdraví

Mozkové mrtvici lze předcházet léčbou. Ví to ale jen málokdo

Většina lidí v Česku dokáže vyjmenovat hned několik faktorů, které jsou příčinou cévní mozkové příhody, lidově zvané mozková mrtvice. Mnozí z nich přesně vědí, jak se projevuje a jaké mohou být její důsledky. Ale jen každý třetí člověk ví, že proti mozkové mrtvici lze bojovat preventivní léčbou. Ukázal to průzkum společnosti Factum Invenio.

hlava

Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. „V České republice postihne až 40 tisíc lidí ročně,“ říká primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava MUDr. Ondřej Škoda.

Většina lidí (84 procent) ví, že příčinou mrtvice je ucpání cévy v mozku. Vyplývá to z průzkumu, který na reprezentativním vzorku respondentů udělala společnost Factum Invenio. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných také správně odpovědělo, že projevem náhlé příhody jsou smyslové poruchy, například poruchy vidění a řeči. Čtyři lidé z deseti se ale mýlí, když se domnívají, že mrtvice končí většinou smrtelně. A každý čtvrtý v populaci je dokonce chybně přesvědčen, že mrtvice je nedílnou součástí infarktu.

Průzkum ukázal i na nedostatečné povědomí populace o možnostech preventivní léčby. Sedmdesát procent respondentů odpovědělo, že nevědí o existenci léků, které jsou určeny k preventivnímu užívání a snížení rizika vzniku mrtvice. O možnostech této prevence ví jen 30 procent lidí.

Příčiny a projevy

„Cévní mozkové příhody (CMP) vznikají většinou na podkladě uzávěru mozkové tepny krevní sraženinou (trombem). Ta může vzniknout přímo v tepně zásobující mozek, nebo je zanesena odjinud, většinou ze srdce (embolizace). Kromě uzávěru mozkové tepny trombem (tzv. ischemické CMP) mohou mozkové příhody vznikat také na podkladě krvácení do mozku (krvácivé CMP),“ vysvětluje MUDr. Robert Čihák, vedoucí lékař oddělení arytmologie z kliniky kardiologie v IKEM.
Mozková mrtvice přichází náhle a projevuje se slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla, poruchou řeči a vidění. U pacienta dochází k náhlé nevysvětlitelné závrati, případně náhlým pádům ve spojení s dalšími neurologickými příznaky. Může se objevit slepota, bolest hlavy, na začátku zvracení, porucha vědomí nebo epileptické záchvaty.
Mezi ovlivnitelné rizikové faktory vzniku mrtvice patří vysoký krevní tlak, kouření, obezita a vysoká hladina cholesterolu či cukrovka. Riziko onemocnění dále zvyšuje vysoký věk, ale také některá srdeční onemocnění, hlavně porucha srdečního rytmu a její nejběžnější typ - fibrilace síní. Ta zvyšuje riziko mozkové mrtvice pětinásobně.

Moderní prevence léčbou

Cévní mozkové příhodě lze předejít, například ovlivněním rizikových faktorů. Patří sem například včasná diagnostika a léčba vysokého krevního tlaku, vyloučení kouření (i pasivního), zlepšení dietního režimu, léčba případné vysoké hladiny cholesterolu, prevence nadváhy (obezita vede k vysokému krevnímu tlaku a dalším srdečním chorobám), pravidelné cvičení a správná léčba cukrovky.

„Vznik CMP při fibrilaci síní je možné ovlivnit jednak samotnou léčbou této arytmie, jednak prevencí vzniku tromboembolických komplikací,“ vysvětluje kardiolog Robert Čihák. V současné době se k prevenci vzniku trombů v srdečních předsíních nejčastěji používá léčba takzvanými antagonisty vitaminu K, označovanými také jako perorální antikoagulancia. Vitamin K je totiž nezbytný pro správné srážení krve a zablokováním jeho účinku je výrazně sníženo srážení krve. Řada studií prokázala, že tyto léky sníží výskyt cévní mozkové příhody při fibrilaci síní až o dvě třetiny,“ dodal doktor Čihák.

„Dávkování antagonistů vitamínu K je velmi individuální. U každého pacienta musí být prováděny pravidelné krevní testy (Quickův test), zpočátku v intervalech vícekrát týdně, při stabilních hodnotách jednou za 3-4 týdny. Intenzitu léčby antagonisty vitaminu K však bohužel ovlivňuje množství různých faktorů (další onemocnění, léky, řada potravin - hlavně zelená zelenina). Při změně léčby nebo diety je pak nutné dávkování těchto léků měnit. Účinná je antikoagulace jen v malém rozmezí Quickova testu (úzké terapeutické okno). Při nízké intenzitě antikoagulace je prevence tromboembolických komplikací nedostatečná, při příliš vysoké intenzitě je naopak pacient ohrožen rizikem krvácení. Celkově je léčba zatěžující a řada pacientů ji proto nedodržuje.,“ uvádí doktor Čihák.

„Hledají se proto další způsoby léčby. Kyselina acetylsalicylová má jen mírný efekt, podstatně nižší než antagonisté vitaminu K. V blízké budoucnosti očekáváme nové léky (antitrombotika), která jsou v prevenci CMP u fibrilace síní stejně nebo dokonce více účinné než dosavadní léčba a přitom mají nižší riziko závažných krvácení (zejména do mozku). Pacient nemusí docházet na testy, intenzita antikoagulace je málo ovlivněna léky
i potravinami,“
dodává MUDr. Robert Čihák, vedoucí lékař oddělení arytmologie z kliniky kardiologie v IKEM.

„Vzhledem k závažnosti klinického průběhu cévní mozkové příhody a ke stále omezeným možnostem příčinné léčby, která zatím nedokáže zajistit úplné vyléčení u většiny pacientů, je nutno klást velký důraz na primární prevenci vzniku cévních mozkových příhod,“ upozorňuje neurolog Ondřej Škoda.

Pomoc pacientům

Cévní mozkové příhody jsou po onemocněních srdce druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ačkoli klesá už od roku 1986, stále patří k nejvyšší v rozvinutých zemích. Umírá na ně více žen než mužů. Mozková mrtvice byla v České republice v roce 2007 příčinou úmrtí 4 666 mužů a 6 974 žen.

V souvislosti s vysokým počtem pacientů po mozkové mrtvici v Česku a jejich každoročnímu nárůstu vznikla před čtyřmi roky pacientská organizace ICTUS, která jim pomáhá s návratem do plnohodnotného života. „Organizaci ICTUS jsme založili, protože máme vlastní zkušenosti s cévní mozkovou příhodou. Prošli jsme si celým léčebným a následným rehabilitačním procesem a dokážeme tak objektivně posoudit, co v České republice chybí a co je potřeba postiženým nabídnout,“ říká zakladatel organizace a webových stránek www.ictus.cz Jan Dohnálek.

Pro nemocné, kteří prodělali mozkový iktus je důležitý pocit sounáležitosti a vzájemné povzbuzení v překonávání fyzických handikapů. „Proto bylo založeno již r. 1990 „Sdružení osob po cévní příhodě mozkové“ (SCMP). Toto sdružení organizuje kluby pacientů v průběhu roku, poradenskou činnost a hlavně - letní rekondiční pobyty. Jedná se o 14denní tréningová soustředění s nácvikem tělesných dovedností i cvičením řeči pod vedením rehabilitačních pracovnic,“ říká o další možné pomoci pacientům prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc. Podle štědrosti Ministerstva zdravotnictví a MPSV se může zúčastnit těchto kurzů 120-240 osob ročně. SCMP je součástí Evropské organizace SAFE (Stroke Alliance for Europe), která integruje národní sdružení osob po cévní příhodě.

   
26.05.2011 - Zdraví - autor: oborný článek

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme