Když jsem si do dílny nechala přidělat umyvadlo, tak stěna za ním přímo vybízela k tvůrčímu počinu… (upřímně řečeno jsem chtěla ušetřit za obkladače a obklady :-))) a vzhledem k tomu, že mozaiku jsem si už doma natrénovala na lodžii, o čemž si více můžete přečíst zde (http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=6148&id=6) byla volba nasnadě…

Takže první cesta vedla do prodejny s obklady, kde opět stačilo slušně poprosit a na hromadě rozbitých dlaždic vybírat ty správné poklady. Poučena loňskou zkušeností jsem již věděla, že je dobré vybírat stejný typ obkladů - tj. nemíchat obkladačky a dlažbu (je tu rozdíl v síle materiálu), takže jsem se zaměřila jen na dlažbu, protože v ní byl větší barevný výběr. Dále jsem zakoupila pytel lepidla na obklady a pytel spárovačky. Celková investice kolem 200,- Kč.

Další krok je vhodný naplánovat na dobu, kdy vás někdo pekelně naštve :-)) Pak dejte dlaždice do větší krabice a chopte se kladívka a bušte…a bušte… Dobré je si každý odstín poté připravit na zvláštní hromádku, při lepení se vám bude lépe vybírat.

Dále si rozmíchejte lepidlo na dlažbu a připravte si starou vidličku, pomocí které nanášejte na každý kousek lepidlo a vidličkou ho rozetřete. Asi to není profesionální přístup, ale přišel mi mnohem jednodušší než nanášet lepidlo na stěnu, protože v místech, kde jsem dlouho vybírala ten správný kousek začínalo tuhnout… Dobré je využít kousků s rovným krajem dlažby na rohy a kraje celého dílka, uvnitř lepte podle vlastního citu, je to vlastně takové velké puzzle. Pozor jen na ostré hrany rozbité dlažby, lepší by bylo pracovat v rukavicích, ale přiznám se, že sama nemám rukavice moc ráda, nemám v nich takový cit, a tak jsem po skončení díla měla ruce neuvěřitelně vysušené a bříška prstů pořezaná (v tu chvíli jsem si vzpomněla na B. Willise jak ve Smrtonosné pasti běhal bos po střepech :-))))

Stále je dobré mít po ruce kladívko a když nemůžete správný kousek najít, tak si ho vyrobte jeho pomocí. Mezery mezi jednotlivými kousky by se měli pohybovat mezi 3 a 8 mm. Přebytečné lepidlo, kterým se vám zcela určitě podaří umazat kousky i z vrchu je dobré setřít vlhkým hadříkem ihned, po zaschnutí to jde mnohem hůře.

Po kompletním nalepení je nutné nechat celé dílko do druhého dne zaschnout a poté ještě poklepem zjistit, zda všechny kousky drží na svém místě. Jistota je jistota :-)))

Rozmíchat spárovací hmotu není složité, je to podobné jako rozdělat sádru, výsledek by měl mít i podobnou konzistenci. Při nanášení spárovací hmoty jsem opět zaimprovizovala, pomocí větší molitanové houby jsem spárovačku přímo nanášela a zároveň uhlazovala. Větší vrstvy přebytečné spárovací hmoty jsem stírala ihned, jemný povlak na dlaždicích jsem suchým hadrem setřela po zaschnutí.

Musím přiznat, že hotové dílko překvapilo i mne osobně, ve vetší ploše vypadá mnohem lépe než v mnohem menším provedení na naší lodžii. Výrobu mozaiky jste mohli vidět v neděli 4. 5. 2003 v Loskutákovi nebo si ji můžete krok za krokem prohlédnout na fotografiích zde (http://www.zena-in.cz/fotoalba/album.asp?stranka=1&id=546).

Pokud vás inspiruji a sami se do díla pustíte, budu ráda, když mi pošlete snímky vašich výtvorů. Příjemné mozaikování vám přeje

Reklama