Domácnost

Morčátko magor

 

Máme morčátko magora.
Běhá jako blázen po své boudičce, převrací svůj domeček nebo skáče na jeho střechu, píská na každého, kdo vejde do dveří, a ještě víc, když si troufne otevřít lednici, ale my ho máme rádi.

Na zvířátka jsme se ségrou byly vždycky ujetý, takže nám doma běhalo kdeco, od morčat přes křečíky, králíka až po psa. Během putování po kolejích a podnájmech jsem snila, že až jednou „budu velká“ a normálně bydlet, tak si určitě pořídím psa.

Teď žiju s partnerem, který se v zásadě myšlence pořídit psa nebrání, ale realizace se rafinovanými výmluvami odkládá.
Tak jsem si řekla, že je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, a znovu se vrátila k morčeti. Podařilo se mi přítele smířit s malým roztomilým chlupáčkem, nenáročným na péči i krmení, prostě pokladem. Obešla jsem pár Zverimexů a zjistila, že teď jsou „in“ chlupáčci s delšíma ušima, králíčci. Až jednou jsem náhodně zabloudila mimo své obvyklé trasy a narazila na jeden zastrčený obchůdek. Uvnitř přítmí, zákazníci žádní, ale když jsem se zorientovala, objevila jsem dvě morčata. Jedno velké s kadeřavou srstí a druhé byl můj Matýsek. Minimálně z mé strany láska na první pohled. Malý bezbranný tvoreček, tak opuštěný ve svém akvárku. Nezaváhala jsem a za chvíli odcházela s morčátkem v proděravělé krabici a miskou na žrádlo. „Ta miska vás stála víc než morče,“ podotkla prodavačka pobaveně, když mi vracela drobné.

Přítel mě pozoroval z okna, jak se blížím k domu s tajemnou krabičkou, a hned na schodech na mě podezíravě vybafnul: “Co to máš?“
„Morčátko,“ pípla jsem a připadala si jak puberťačka přistižená s milostným psaníčkem.
Přítel kroutil hlavou, ale sledoval zvědavě, jak zabydluju boudičku. Pak mě překvapil, když sám přišel s návrhem jména.

Druhý den jsem si vyžádala stará leporela, vybudovala v obývacím pokoji výběh a Matýska vypustila. Chudák se vyplašeně snažil někam schovat a při našem sebemenším pohybu vystřelil, jako by mu za zadkem explodovala nálož. Přítel se pochybovačně zeptal, jestli je to normální, a pak se vrátil k svému počítači. Pak se Matýsek trochu uklidnil a poprvé se odvážil zapískat. Přítel nepoznamenaný chovem domácích mazlíčků chvíli nedokázal pochopit, odkud se ten divný zvuk bere. Mně to pískání potěšilo, protože jsem si ho přeložila jako důkaz, že je všechno v pořádku a Matýsek se tu cítí jako doma.

Postupně se cítil ještě lépe a teď už vítá všechny, kdo vkročí do kuchyně tak hlasitě, že je naučil, aby mu při každé návštěvě vhodili do misky něco dobrého, a musím přiznat, že si nás ochočil opravdu rychle.



P.S. Přikládám fotku z druhého dne našeho společného soužití

 

 

 

 

 

 

 

 


 

   
04.05.2005 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [17] saruz [*]

    morčátka jsou chytrá zvířátka, taky je naše děti měly

    superkarma: 0 16.12.2012, 23:28:05
  2. avatar
    [16] jarjanka [*]

    Měla jsem od 11 let postupně za sebou tři morčátka, vždycky se jmenovalo Pifík (podle kresleného seriálu v ABC). První jsem dala kamarádce, protože jsem měla dostat druhé - prý angorské - nebylo . Druhé mi zakousl pes v pěti měsících, strašně jsem to obrečela . A Pifík 3. - to byl pohrobek Pifíka 2. (stihl ho udělat se svou sestrou, kterou měl kamarád ) Narodil se naprosto překvapivě měsíc po jeho smrti. Po roce a půl jsem ho jednou ráno našla v krabici mrtvého .
    Taak jsem si po spoustě let zase vzpomněla na své Pifíky.

    superkarma: 0 04.05.2005, 22:43:51
  3. avatar
    [15] Vivian [*]

    Clerenc: já mám první morče taky pohřbené u našich na zahradě, pod borovicí, leží tam společně se svou morčecí kamarádkou Kikinkou a naší fenkou Lindou, už 11 let...
    Byla to samička, jmenovala se Kleopatra, a žila se mnou hrozně dlouho, od roku 1986 do roku 1994, čili osm let, což je u morčátka skoro úctyhodný věk
    Jedné lednové noci roku 1994 se mi v noci zdál sen o Kleopatře. Viděla jsem ji v nějaké ohrádce, pozorovala jsem ji, jak si hraje, okusuje trávu... a pak najednou z té ohrádky utekla.
    Ráno jsem se šla na ni podívat a Kleopatra tam ležela tuhá
    A její kamarádka Kikinka ji o moc dlouho nepřežila, ačkoli byla o něco mladší. Zanedlouho odešla za Kleopatrou, možná steskem...

    superkarma: 0 04.05.2005, 21:47:49
  4. avatar
    [12] Chica [*]

    Vivian: Taky se mi líbí jen hladkosrstý. manželovi rodiče mají basetku a když viděli Matýska, hned se rozplývali, že má barvu jako jejich basetka, to mě při výběru fakt nenapadlo, basetce jsme začali říkat morče s dlouhýma ušima

    superkarma: 0 04.05.2005, 13:55:31
  5. avatar
    [11] Clerenc [*]

    Kdyz jsem byla mala tak sem mela morcatko Jecminka. A nedavno dostal muj od znamych taky morcatku a to jsme pojmenovali Fidel. Fidysek ale po 2 mesicich dostal koliku a museli jsme ho uspat Ted ma hrobecek u rodicu na zahradce

    superkarma: 0 04.05.2005, 13:45:37
  6. avatar
    [10] Vivian [*]

    Chica: náš už si párkrát trošku nabil, když se rozběhl proti zdi nebo skříni a nestačil to vybrat, ale jen malinko
    Ale skáče pořád, ani nevím proč. Možná je to projev dobré nálady Prostě vyskočí do vzduchu a přitom si třeba pokvikne... A když má hodně velkou radost (při mazlení), tak sebou celej mrská jako had
    Vypadá podobně jako Matýsek, taky je hladkosrstej Ty jsou nejhezčí. Rosety nebo angorský se mi už tak nelíbí

    superkarma: 0 04.05.2005, 13:32:27
  7. avatar
    [9] Chica [*]

    Vivian:taky doufám, že ho to lítání přejde, čekám kdy si nabije držtičku. někdy má vztekací období, kdy vylítne všema čtyřma do vzduchu bez důvodu, dopadne a zase, najedou začne žrát, no blázínek, ale je roztomilej

    superkarma: 0 04.05.2005, 13:26:41
  8. avatar
    [8] Radka27 [*]

    A mizím na ZK

    superkarma: 0 04.05.2005, 13:25:49
  9. avatar
    [7] Lenki [*]

    ty jsi ale spisovatelka

    superkarma: 0 04.05.2005, 12:57:14
  10. avatar
    [6] Vivian [*]


    U nás to probíhalo a probíhá docela podobně
    Koblížek taky píská jak konvice, když otevřu lednici nebo spíž s dobrotama A taky pořád skáče jako blázen. Někdo mi říkal (tuším pajda), že ho to kolem tří měsíců přejde, ale je mu už pět měsíců a pořád skáče, někdy jako opice, jindy dělá takové dlouhé plavné skoky jako delfín

    superkarma: 0 04.05.2005, 12:54:52
  11. avatar
    [5] Peťula [*]

    hezké

    superkarma: 0 04.05.2005, 12:08:54
  12. avatar
    [2] Žábina [*]

    já když jsem přinesla domů naše morče Zuzanku /bohužel už je v morčecím / a ona začala vyplašeně pískat - bála se - tak můj jen suše prohodil - to bude takhle vyvádět pořád?
    ale pak si ji zamiloval stejně jako celá naše rodina

    superkarma: 0 04.05.2005, 11:47:01
  13. avatar
    [1] Ivana. [*]

    to je krásný morčátko. My jsme dostaly dvě od sousedů a pes nám je zakousnul.

    superkarma: 0 04.05.2005, 11:23:19

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme