Už jen ta chvíle, kdy si uvědomíte, že trpíte generalizovanou úzkostnou poruchou, je sama o sobě úlevná. Konečně to má jméno a tím pádem i řešení! V ideálním případě byste se měli vypravit k psychologovi, který vám s tím, jak nakládat s úzkostí, pomůže nejefektivněji. Jak si ale pomoci, když v okolí dobrého psychologa nemáte, nebo k němu zatím nechcete?


Jak sami poznáte, že nejspíš trpíte generalizovanou úzkostnou poruchou (GAD)?

Většina lidí zničehonic zaznamená, že se jim poslední dobou hůř dýchá, třesou se jim ruce, motá se jim hlava, bolí je záda, špatně spí, nebo mají bolesti na hrudi. Přichází i únava a nesoustředěnost. Nevědí ale, že příčinou je úzkostná porucha, a tak vyrazí ke svému praktickému lékaři v obavách, že mají asi něco se srdcem a podobně. Mimochodem i strach o zdraví je často projevem úzkostné poruchy…
Dobrý lékař bere v úvahu, že vaše potíže mohou být způsobeny úzkostí, přesto vás zpravidla pošle na další vyšetření, aby vyloučil nemoci somatického původu – a ty také většinou vyloučí. Potom je vám doporučena návštěva psychiatra, psychologa, nebo předepsány léky na uklidnění.

Než ale vyrazíte k lékaři s „infarktem“, odpovězte si na tyto otázky:

  • Objevuje se vám strach příliš často a trvá příliš dlouho?
  • Je váš strach vždycky nadměrný a nelze ho zkrotit, přestože si tu nadměrnost uvědomujete?
  • Stresuje vás více to, že na něco musíte čekat (řešení, vyšetření, výsledky, odpověď), než negativní událost přicházející bez varování?
  • Nejste schopni pořádně nic dělat, dokud se neujistíte, že je všechno v pořádku?
  • Máte pocit, že se pořád děje něco, kvůli čemu si prostě musíte dělat neustálé starosti, jinak to špatně dopadne?

Pokud na otázky odpovídáte kladně, velmi pravděpodobně se úzkostná porucha týká i vás. Nebo začíná. Ale žádný strach! GAD sice vyžaduje soustavnou práci na sobě, ale dá se z ní dostat, a to je dobrá zpráva!

Pár tipů pro začátek

  1. Ve chvíli nadměrné obavy z něčeho budoucího si uvědomte, že reagujete na myšlenku, která se objevila ve vaší hlavě. Tedy nereagujete na realitu. Opakujte si: Je to jen myšlenka!
  2. Zeptejte se sami sebe, jestli je vaše obava užitečná. Změníte něco tím, když se teď budete obávat, že bude válka? Změníte něco úzkostí z toho, že na víkendu u tchyně se unudíte k smrti? V prvním případě je obava zcela neužitečná, protože strachem válce stejně nezabráníte, ani o ní nijak nerozhodujete. Ve druhém případě naopak užitečná je – protože si můžete dopředu vymyslet plán, jak se nudě u tchyně vyhnout.
  3. Ať je úzkost jakkoli silná, vždy ustoupí. Někdy to trvá dvě hodiny, někdy déle. Otázka je, co mezitím děláte: jestli úzkosti vyhovíte a necháte se jí ovládnout, nebo se ji pokusíte zpracovat.

Jak s úzkostí naložit a dostat se z ní co nejdříve se dozvíte v dalších článcích této série. A co vy, máte někdy úzkostné stavy? Nebo někdo z vašeho okolí?

Přečtěte si také k tématu:

Reklama