Všichni do jednoho jsme jistě přesvědčeni, že bez jídla bychom nepřežili a považujeme je za nezbytnou součást našeho života. Monika Kunovská (50) je ovšem jiného názoru a tvrdí, že životní energii lze získávat jinak než z jídla…

dddd

Na první pohled by se mohlo zdá, že projektová manažerka z Prahy Monika Kunovská (50) se nijak zvlášť od ostatních lidí neodlišuje. Jak je ale známo, první pohled je často velmi klamavý, a to i v jejím případě. Monika Kunovská totiž tvrdí, že vůbec nic nejí! Za poslední roky přešla na tzv. pránickou stravu a životní energii získává jinak než z jídla. Jak její život a jídelníček tedy vypadá? O tom si s námi popovídala.

Moniko, vysvětlete nám, v čem breathariánství neboli prána, kterou praktikujete, spočívá?
Pránická strava je založena na příjmu energie přímo z prostředí kolem nás - ze slunce, ze vzduchu, vody, z jakéhokoli pohybu, ze světel, jelikož není nutné absolvovat proces přijímání potravy, trávení. Samotné trávení dle nás, vyznavačů prány, odebírá tělu velké množství energie, které přijme prostřednictvím jídla. Hodně mi při jejím příjmu pomáhá cvičení čchi-kungu, díky kterému jsem se naučila vědomě vést energii a také vědomě tuto energii ve velmi krátké době do organismu doplnit.

Kdy jste na na tuto stravu přešla?
Na pránickou stravu jsem plně přešla na začátku tohoto roku. Od roku 2012 jsem začala snižovat příjem fyzické stravy a plynule  zvyšovala procento příjmu pránické stravy. Při přechodu se postupně detoxikoval můj organismus a přirozeně mi přestávalo chutnat normální jídlo. Během procesu jsem se snažila vnímat potřeby těla tak, aby vše bylo plynulé bez jakýchkoli nepříjemných pocitů.

ddd

Jaký důvod vás k přechodu vedl?
Během meditací, které jsem samozřejmě před přechodem na pránickou stravu praktikovala, jsem velmi silně cítila tok energie a chtěla se o tom dozvědět více. Toto téma mne začalo zajímat v roce 2011, kdy jsem se zúčastnila přednášek předních světových vyznavatelů prány. Vnímala jsem, že jejich informace jsou pro mne důležité a dávaly mi smysl. Již dlouhodobě jsem byla vegetariánka a v roce 2012 přešla na tzv. raw food. Ale stále jsem byla na jídle závislá, což mi nevyhovovalo. Nikdy jsem nebyla velký jedlík a jedla více méně nepravidelně. 

Jak tedy vypadá váš denní jídelníček?
V podstatě pouze piji – vodu, čaje, kávu s trochou mléka. Stále jsem ještě na začátku. Někdy si o víkendu ochutnám, když manžel uvaří něco nového, ale maximálně lžíci. Asi to podstatné je, že nemám pocit fyzického hladu, takže nemám potřebu jíst. Když vařím nebo nakupuji pro rodinu, uvědomuji si, že mne fyzická strava již vůbec neláká.

ddd

Pokud nám říkáte čistou pravdu, nebojíte se, že vynechání fyzické stravy bude mít jednou následky a poškodí vaše zdraví?
Nebojím, pokud by mi příjem prány nefungoval, projevilo by se to okamžitě na úbytku váhy a také energie, což se neděje. Od okamžiku, kdy jsem začala na tuto stravu přecházet, jsem měla více a více energie, a naopak jsem hledala v životě nové podněty. Vstávám každý den kolem 4. hodiny a mám ráno více času na meditace a cvičení čchi-kungu a běh, který je pro mne nedílnou součástí života - týdně naběhám kolem 50 km.

dddd

Moniko, jak na vás reaguje okolí?
Je to velmi různé, většinou pozitivně a jsem mile překvapena zájmem, který vznikl. Samozřejmě jsou lidé, kteří mi nevěří a vyjadřují se velmi negativně. Velmi vtipné situace vznikají v restauraci, když mne někdo pozve na oběd a já si dávám pouze čaj nebo kávu, ale moji blízcí si již po těch několika letech zvykli.

Nezlobte se, ale jistě nejen já vás zkrátka považuji za blázna...
Tak pak to považuji za poklonu! Vždyť právě blázni patří mezi nejšťastnější lidi (smích).

ddd

Děkujeme za rozhovor!

Čtěte také:

Reklama