Reklama

Dětské svačinky do škol jsou velmi diskutované téma na mnoha místech. Evidentně s nimi nebude všechno v pořádku, když v naší zemi vznikají i takové aktivity, do jaké se například zapojila i Monika Kopecká z Řevnic, která mimo jiné vede vlastní Bioprodejnu – Bijo – jako od maminky. Tato prodejna se dokonce stala, na základě hlasování návštěvníků, nejlepší Bio prodejnou letošního roku.

O jaký projekt že to vlastně jde? A komu je určen? Co všechno se v něm můžeme naučit?

monika

Monika Kopecká vlevo

Jak ses stala koordinátorkou projektu zdravých svačin do škol? O jaký projekt vlastně jde?
Na podzim loňského roku vznikla občanská iniciativa Skutečně zdravá škola. Podpořit ji mohou všichni, kterým záleží na tom, jak naše děti jedí ve školních a školkových jídelnách. Já jsem vyjádřila iniciativě podporu, a oni mi nabídli, zda bych nechtěla koordinovat aktivity v Praze – západ. Kývla jsem a spolu s kamarádkou Luckou Tatransky jsme připravily vlastní projekt „Zdravé svačiny“, který nabízíme školám. Školy si nás mohou zavolat, my přijedeme, představíme dětem tzv. Zdravý talíř – tedy to, jak by měl ideálně jejich talíř vypadat, a naučíme je připravit si vlastní zdravou svačinu.

Díky výborné spolupráci s firmou Country Life, která nám dodává bio suroviny pro tyto akce, je vše pro děti i pro školy zdarma.

Samozřejmě pokud by chtěly paní kuchařky prozradit nějaké fígle, jak dětem naservírovat zdravější jídlo, rády si s nimi popovídáme...

foto z kurzu

O jaké produkty či výrobky se jedná? 
Málokoho asi překvapí, že děti dnes mají ve stravě hodně cukru, tuku, soli, ale i nevhodných mléčných výrobků. Naopak jim většinou chybí dostatek luštěnin, zeleniny, ovoce. Stále přibývá i dětí se speciálními dietami – bezmléčná, bezlepková, bezmasá.

Projekt „Zdravé svačiny“ jsme zvolily z vlastní zkušenosti. Já sama mám dvě školní děti a svačiny řešíme dennodenně. Lucka má tři školkové děti, ale svačiny se týkají všech dětí. Učíme děti jednoduše a ze surovin, nad kterými leckdy ohrnují nos, připravit si svačinu, po které se budou olizovat. :-) Zatím nám to jde...

A tak děti mohou samy zvládnout pomazánku z červené čočky, jáhlové kuličky plněné švestkou nebo sladovou burizonku.

dite

Už jsi nějaké dětem představila, jaká byla reakce? A ještě k tomu tvoření, zapojily se? Ještě by mě zajímalo, jak to přijímají zaměstnanci škol...
Zatím máme v repertoáru tři výše uvedené svačiny. Ne všude ale je možné využít k přípravě kuchyň, a tak musíme improvizovat. Ve škole v Zadní Třebani jsme s dětmi zvládly všechny tři. Teď se chystáme do Řevnic, tam ale kuchyňku nemají, takže si děti vyzkouší jen sladovou burizonku.

Jak to tak bývá, začátek těžký, konec dobrý. :-) Děti byly nejprve trochu nedůvěřivé, protože nevěděly, co se na ně chystá. Ve chvíli, kdy jsme jim řekly, že do jáhlových kuliček nedáme žádný cukr, začaly upadat do mdlob. :-) Vlastní zkušenost je v tomto případě k nezaplacení – děti si samy kuličky uplácaly a snědly. Kupodivu byly sladké!

Každé dítě je originál: některé se po hlavě vrhá do nových zkušeností, jiné je zdrženlivé. Všechny se ale nakonec s vervou zapojily a předháněly se, kdo co udělá. No vlastně všechny ne! Jednoho kluka se nám přesvědčit nepodařilo. Od začátku tvrdil, že nejlepší zelenina je hamburger, a u toho zůstal až do konce. :-) Ani neochutnal.

Tím, že si nás zvou samy školy a nikomu se nevnucujeme, přijetí od zaměstnanců je přátelské a naše práce je opravdu zajímá.  Ale umím si představit, že třeba paní kuchařka, které se nahrneme do teritoria, bude a priori nastavená negativně. Důležité je si uvědomit, že jsme nepřišly někoho poučovat a nad někoho se vyvyšovat. Pro kuchařky je to skvělá příležitost naučit se něco nového, obohatit svůj dosavadní repertoár. Ten umí to a ten zas tohle. Ale všem nám jde o to, aby naše děti byly zdravé a šťastné. A zdravé jídlo rovná se zdravé dítě s dobrými výsledky při studiu.

Ty také předáváš své umění dospělým, učíš je, jak vytvořit pro sebe i děti chutné a přitom zdravé jídlo, jak reagují dospělé účastnice kurzu?
Kurzy zdravého a neobvyklého vaření vznikly na žádost mých zákaznic. To je skvělá pozice pro toho, kdo předává své vědomosti :-) Jsem ráda, že je o kurzy zájem. Snažíme se s Luckou při vymýšlení témat respektovat, že ženy mají méně času. My jsme limitovány prostorem mého obchodu, kde se kurzy konají. A tak většina našich receptů je rychlá, nebo poměrně rychlá a snadná. Samozřejmě také velmi chutná! Když to zvládneme v těchto polních podmínkách, doma to je pak hračka.

Naše kurzy miluji! Nevím, čím to je, ale vždy se při nich sejde úžasná skupina lidí a celý kurz je tím pádem taková zábavná kuchařská party. Jsem ráda, že se neostýchají zeptat na podrobnosti, nestydí se za některé mezery ve znalostech.

svaciny

A co Tvoje vlastní rodina, jedí jáhlové koule se švestkami (úžasná delikatesa) a zapíjí je makovým mlékem (další skvělá lahůdka)?
Bez mojí rodiny by nebylo moje vaření! Trpělivě snášejí všechny moje experimenty a nevzpomínám si na něco, co by jim nechutnalo. :) Přiznám se, že zrovna obilná mléka doma nepřipravuji, protože většinou používáme vynikající nehomogenizované bio mléko, ale běžně kupované rostlinné nápoje používám při pečení do své kavárny.

Máme moc rádi luštěniny, nejčastěji se u nás vaří červená čočka a fazole adzuki. Vynikající jsou také vařená ovesná zrna jako příloha. To mě naučila Lucka... Připomínají celozrnnou rýži, ale podle mě je jejich chuť nepřekonatelná! Třeba s pečenou zeleninou, kdy smíchám pokrájenou mrkev, petržel, dýni a červenou řepu, promíchám s olivovým olejem, ume octem, balzamikovým octem a rozmarýnem a vše peču asi hodinu v troubě. Je to vynikající.

Jáhly, které jsi zmínila v otázce, mají taky spoustu dalšího využití. Výborné jsou z nich třeba noky, které se dají použít místo bramborových. Nebo takové jáhlové šišky s mákem! Lahůdka. :)

To ale neznamená, že neuvařím i nějakou klasiku, jako je třeba svíčková. Manžel umí výborný hovězí guláš. Jen si recept upravím – knedlíky jsou z celozrnné mouky, omáčka nezahuštěná, jen ze spousty zeleniny a kapky smetany a maso, stejně ostatní suroviny, je z ekologického zemědělství.

Vařím samozřejmě i pro návštěvy, a tak třeba moji rodiče s námi jedí „prdelačku“ z fazolí adzuki a ječných krup, dýňovou polévku nebo jáhlovo-dýňovou kaši s čočkovou sekanou. A chutná jim to – tedy aspoň mi to říkají. ;-)

Foto z kurzu, připravovaného Monikou Kopeckou.