Reklama

Čtenářka ToraToraTora má rodiče, kteří žijí v domku, ve skále mají chladný sklep, a když zhasne světlo, vezmou kytaru a zpívají si... Někdo holt elektřinu ke štěstí nepotřebuje.

Dokázala byste fungovat, jako rodiče čtenářky ToryToryTory?


Moji rodiče žijí na vesnici celý svůj život. Ačkoliv jim pozemek za ta léta obkroužily plynové trubky či internetový kabel, nechává je tato skutečnost naprosto chladnou. Elektřinu mají, to zase ano. Jinak si topí v kamnech. Když náhodou vypadne elektřina, na kamnech vaří vodu na čaj i jídlo. A že nejde bedna? Když už není vidět na knihu, mamka pozve kočku na klín k tichému dialogu a tatík chytne pod krkem kytaru. Součástí domu je i klenutý kamenný sklep vybudovaný ve svahu, takže nikoho moc netrápí, že lednička nemá šťávu.
Uvedu to trochu na pravou míru. Mí rodiče nejsou vetší staroušci, kteří by za dlouhých zimních večerů vzpomínali na tatíčka Masaryka. Jsou to vitální padesátníci a podezřívám je, že si ve své nezávislosti na civilizaci libují.
Maminka měla od svatby pračku ROMO. Čas od času byl potřeba zásah opraváře. Znal tu pračku jako své boty. Vždyť jí opravoval od začátku až dokonce, Jenže pračka ho i se svými mouchami přežila. „No co, děti už jsou z domu a my s tátou tolik prádla nemáme,“ rozhodla maminka a zakoupila valchu. Jaká bych to byla dcera, kdybych nechtěla pro své rodiče na stará kolena trochu toho klidu, pohodlí a zasloužené odměny za oddřená léta. A tak jsem se rozhodla, že své rodiče malinko zotročím tou naší technikou. Při návštěvách jsem vytrvale pěla zamilované ódy na automatku. Během diskuzí jsem vytvářela oslí můstky a stáčela rozhovory k tomu báječnému úspornému dokonalému zařízení. Neštítila jsem se ani papeže. Kdysi prohlásil, že nic ani antikoncepce nedalo moderní ženě tolik svobody, jako právě pračka. Rok práce a když už jsem to chtěl a vzdát, najednou tam byla. Krásná bílá nová pračka.
S televizí to bylo horší. Už jí táhlo na devětadvacátý rok a znala jen ČT1, s přemlouváním Novu a sakumprásk v černobílém. Přepínala se ručně, knoflík ladění dávno zmizel v nenávratnu a zastupovalo ho umně složené párátko. Argument, že tam stejně dávají kulové byl silný a celkem nevyvratitelný. Jenže i o čtvrtstoletí starší babička už v druhé půlce domu koukala od rána do večera na satelit, zatímco naši pomocí alobalem vytuněné antény vylepšovali zrnění na decentní písečnou bouři.
Když se v obýváku rozsvítila televize v barvách, málem jsem se dala do služeb OSN. Mohla bych vést diplomatické rozhovory o míru na blízkém východě. Protože jsem věřila, že dřív odzborjí Írán než si ti dva pořídí televizi.
Jak přišli k autu, je na samostatnou one man show. O tom jindy. Ale jsem ráda, že ho mají.
Abych nezdržovala. Bez elektřiny to jde i dnes a celkem snadno a spokojeně. I když elektřina a technika mrví naší společnost, ruší sociální vazby a nechává naše líné zadky kynout do neuvěřitelných rozměrů, jsem ráda, že tu je a nikam nemizí.
Už pro ty naše staroušky, aby si mohli vydechnout a ten život si také trochu užít.
ToraToraTora

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou úpravou.

Téma dne 24. 10. 2012: Můj život bez elektrického proudu

apc prepetova ochranaPříspěvky k tomuto tématu již neposílejte. Okolo 17.00 hodiny se dozvíte, která z přispěvatelek obdrží zaslouženou odměnu, totiž APC přepěťovou zásuvkou s osmi zástrčkami a telefonní a internetovou přípojkou, sloužící k ochraně spotřebičů před výkyvy napětí způsobenými třeba blesky.

čeps