Krásné ráno, krásné a milé ženy-in. Doufám, že bude o to krásnější, neboť dnešní téma věnujeme hadříkům, botičkám, kabelkám, čepičkám i jiným milovaným věcičkám, pro nás tolik nepostradatelným.

Ale tyhle jsou přece jenom něčím výjimečné, protože neprošly naším životem jen tak, bez povšimnutí, ale nesmazatelně se do něj zapsaly zlatým písmem. Protože na rozdíl od ostatních hadříků, botiček, kabelek a jiných věciček nezapadly v zapomnění, ale vytvořily s námi nerozlučnou dvojici. Alespoň na čas.

Pojí se s nimi různé zážitky, příběhy a příhody: dojemné, veselé, smutné, komické, nostalgické, ale i vtipné.

Takový nám dnes jako první přespěvatelka poslala čtenářka s nickem TTT. A my jí za něj moc děkujeme.

Když jsem začala mít hrudník vepředu výraznější než vzadu, byly zrovna v módě lambády a podobné hrůzy. Jenže takové hadříky nejsou nic pro nás, co jsme dřív než občanku vlastnily ženské tvary.

Moc výběr ještě nebyl a mamka někde vyštrachala bílou krajkovou podprsenku, kterou uchovala z dob puberty své, neboť ji měla od tety ze „západního Německa“. Ovšem my dvě jsme pro sebe byly stvořeny.

Vyjma mého muže nedokázal nikdo tak pevně obejmout a krásně držet mé 75D. Nosila jsem ji léta. I když už nebyla bílá. Občas si vyžádala zásah jehlou a nití.

Až jednou... zdrhnul křeček a skočil do pračky se špinavým prádlem. Prokousal si cestičku i mou jedinečnou podprsenkou. Umřel za týden po ní.

Krásný den přeje

TTT

Teď nevím, jestli je mi víc líto křečka, nebo vás. Vám zbyly alespoň manželovy ruce, ale chudák křeček v blahé naději, že se prokouše ke svobodě, skončil v krččím nebi.

Krásná příhoda. Vidíte, milé čtenářky a budoucí autorky příspěvků. Váš příběh nemusí být vůbec dlouhý, stačí, aby měl zajímavou pointu, a hned se stanete spoluatorkou dnešního módního vydání. Napadá vás nějaká vzpomínka na oblíbený kousek vaší garderoby? Těším se na vás na adrese:

redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama