Bulvár

Moje vlastní máma se v tělesných trestech přímo vyžívala

Děkujeme čtenářce s nickem Karinečka, že se nám svěřila se svým pohnutým příběhem. Ale než ho budete číst, milé čtenářky, mějte po ruce kapesník, protože vám možná vyhrknou slzy.

Přeji všem krásný den. Dnešním tématem se ve mně probudily vzpomínky na mé dětství a dospívání. Na ty roky se snad ani zapomenout nedá. V podstatě počínaje školní docházkou a konče nástupem do zaměstnání, byly celé roky jedním velkým trestem.

Moje vlastní máma se v tělesných trestech přímo vyžívala, byla jsem pravidelně bita za všechno a když nebylo za co, tak se vždycky něco našlo. Na denním pořádku byl výprask vařečkou za dvojku v žákovské nebo třeba jen za to, že jsem vykoukla z pokojíku, když měli naši návštěvu a zrovna jsem se nehodila do plánu.

Hodiny a hodiny mám odklečené v koutě s vařečkou na natažených rukách a když náhodou sklouzla, hádejte co bylo...další výprask.Když si ve škole všimla učitelka v tělocviku modřin a zavolala mámu do školy, tak jsem to zase odnesla, protože jsem to přece musela napráskat, že?Jak jinak, máma totiž byla šikovná, veškeré modřiny zůstávaly tak, že v běžném oblečení nebyly vidět, bohužel pro mně si jich učitelka všimla při převlékání.

Tak jsem si potom dávala pozor i na to, aby si nikdo ničeho nevšiml. Kolikrát jsem jenom byla bita tak, že mámě popraskaly žilky na rukou z toho, jak do mně tloukla a to jsem pak dostala ještě jednou vařečkou, za to, že ji to bolelo.

Časem jsem tyto tresty začala pokládat za součást svého života, modřiny se vždycky zahojí, ale co ve mě ale i po mnoha letech zůstává, jsou tresty psychické. Dodnes mám hluboko vryto v paměti, kolikrát se mnou máma nepromluvila ani slovíčko, v době, kdy mi bylo devět, deset let jsem to nedokázala pochopit a probrečela celé dny, kdy se mnou nemluvila.

Když jsem měla narozeniny, kolikrát mi ani nepopřála, když měla narozeniny ona, nenechala si popřát ode mně. Každý rok stejný scénář, já sháněla drobnůstky, kterými bych jí udělala radost a pak jsem slyšela pořád dokola stejnou větu:"Od tebe vůbec nic nechci!"

Občas utroušená poznámka o tom, jak jsem hnusná, ať se na sebe podívám do zrcadla, mému sebevědomí také moc neprospěla. Vrcholným číslem mé vlastní / i když jsem jako dítě mockrát přemýšlela, jestli je vlastní/ mámy bylo to, že mě v mých sedmnácti letech násilím táhla po městě ke kadeřnici, protože si rozmyslela, že mě nechá ostříhat dohola.

Vůbec jí nevadilo, že na nás lidi koukají, protože ten pohled zcela určitě stál za to.Já brečící, že nechci, ona řvoucí, že jsem ku.va, tak si to zasloužím. Přitom podotýkám, že nadávky tohohle typu byly naprosto neopodstatněné, protože jsem mohla pouze do školy a zpět, bylo to prostě jenom o tom, že si tím ulevovala. O tom, že jsem pravidelně každý měsíc musela ukazovat použité vložky, abych mámu přesvědčila, že opravdu nejsem těhotná, se snad ani nebudu rozepisovat.

Ptáte se, co je moje máma zač? Naprosto obyčejná ženská, do které by to nikdo neřekl. Dnes si myslím, že si na mně léčila svoje komplexy z nevydařeného manželství a já veškeré její špatné nálady odnášela. Dlouho jsme spolu nevycházely, nedokázala jsem ji pochopit.Když jsem se po letech ptala, proč to dělala, tak mi odpověděla, že byla bita také a neuškodilo jí to.

Dnes už spolu dávno nebydlíme, vztahy se zlepšily, ale největším paradoxem je to, že dneska od toho samého člověka slyším:"Hlavně ty děcka nebij!"

Neboj, mami, nebudu je bít, moc dobře si pamatuju, jaké to je a já bych to takhle nedokázala. Ještě v době, kdy jsem o dětech ani nesnila, jsem věděla, že já je takhle vychovávat nebudu. Není to vždycky jednoduché, neříkám, že by nikdy nedostaly na zadek, ale čistě výchovně v případě nejvyšší nouze a to je opravdu málokdy. Nikdy netrestám tím, že bych s dětmi nemluvila, protože je to daleko horší než výprask.

Teď, když jsem tohle všechno napsala, dokonce cítím jistou úlevu, že jsem se svěřila. Krom mého manžela o tom snad nikdo neví a i když jsem měla pocit, že se na všechno dá zapomenout, tak to tak není. I když mám mámu ráda, tohle jí prostě nezapomenu.

Karinečka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Karinečko, úplně se mi svírá srdce lítostí nad vaším zmařeným dětstvím. Vůbec si to nedokážu představit. Ale jsem ráda, že se vám alespoň trochu ulevilo. Koneckonců i od toho dnešní téma je.

Co vy na to milé ženy-in? Máte podobný příběh? Chcete se svěřit? Byla jste v dětsví fyzicky trestaná? Jakým způsobem? Bolí vás to ještě dnes? Vzala jste si z toho poučení a své děti vychováváte bez výprasků?

Napište nám, téma je tu pro vás

redakce@zena-in.cz

   
02.03.2010 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [56] Lyoness [*]

    evelyn — #55 Ja to rikam davno, ze nekteri by nemeli dostat obcanku a mit volebni pravo, natoz mit deti...

    superkarma: 0 03.03.2010, 09:05:40
  2. avatar
    [55] evelyn [*]

    Sml2jezisi, to jsou zazitky, asi by se mely delat psychotesty na rodicovstvi, spousta lidi by evidentne neproslaSml28

    1. na komentář reaguje Lyoness — #56
    superkarma: 1 02.03.2010, 22:15:54
  3. avatar
    [54] OlgaMarie [*]

    Všem vám moc přeju, ať to přebolí! Sml72

    superkarma: 0 02.03.2010, 21:03:23
  4. avatar
    [53] aďka [*]

    Měla jsem to podobný ... vlastní matka si na mě vybíjela mindrák z rozvodu. Věty já z Tebe toho haj... vymlátím, jseš celá on ... byly na denním pořádku. Takže do mě třeba bušila vařečkou dokud ji nezlomila.Mazala mě popelem z cigaret ať táhnu k cikánům...Výčitky že jsem tlustá a škaredá, s prasečíma očičkama, taky na sebevědomí moc nepřidají .Snad jenom když se opila a potřebovala aby jí někdo naslouchal , jaká je nedoceněná a nešťastná , byla jsem jí dobrá . Musela jsem s ní sedět třeba do 3 ráno a druhý den jít do školy. U mé sestry to bylo opačně, matka mi vždycky předhazovala ,že je jako ona, takže ji musí milovat a já jsem povinná se o ní postarat, případně udělat úkoly do školy atd.  Když se vdala podruhé,myslela jsem bláhově že to přestane, jenže teď jsem  byla pro změnu nepohodlná, protože mi bylo 15 a její manžílek po mě začal divně pokukovat... takže mlácení pokračovalo  a když se ještě narodil brácha, dostala jsem na starost ještě i jeho. Jen jednou jsem na ni vztáhla ruku a to když se totálně opila (pití bylo běžné ale tohle bylo nad normál) , prohodila vázu skleněnýma dveřma a že si podřeže žíly. Její manžel na mě volal ať si s ní něco udělám, že jemu je to jedno , a za mnou ségra (bylo jí 14) řvala ať něco dělám a malej ani ne 2 letej brácha řval, protože byl šrumec. Hodila jsem ji do vany a lila na ni studenou sprchu než aspoň trošku vystřízlivěla... jenže pak jsem zase měla na talíři že jsem vztáhla ruku na milující maminku ... nevím jak ale i přesto všechno jsem se dobře učila a udělala gympl . Hned jak jsem odmaturovala mě vykopla z domu a tím se to jakoby vyřešilo. Nikdo z dospělých nevěřil tomu, co se u nás děje, protože všichni ji znali a znají jako super ženskou. Dodones se nestýkáme a já nevím jestli ještě někdy budeme. Spíš ne - i když je to matka, pro mě je to cizí paní, protože takhle se přece matka k dětem nechová.

    superkarma: 0 02.03.2010, 17:42:41
  5. avatar
    [52] Tanzi [*]

    Zaplať pánbůh za moje normální rodičeSml29byly jsme tři děti a všechny jsme měly hezké dětství.

    superkarma: 0 02.03.2010, 17:26:05
  6. [51] JJDDina [*]

    příběh je to strašný. Moje maminka se z¨novu vdala a vzala si opravdu idiota. mě vůbec nebral, výprasky,klečení na vařečce, strašení,že mě zavře ve sklepě, vyházeno vše na zem a pak uklizet(knížky podle velikosti, komínky ve skříni atd)

    Na to v životě nezapomenu.

    Je pravda, že od maminy jsme taky dostala,ale jsem si vědoma,že jsme si to zasloužila. čekám své první dítě a už te´d ví,že tímto způsobem jej vychovávat nebudu. Můj názor je komunikace,mluvit a ne mlátit. Výpraskem se totiž vůbec nic nevyřeší, jen bolí a to se pak táhne i v dospělpsti. kolikrát si vzpomenu, jakby l na mě ošklivý a bezdůvodně.

    superkarma: 0 02.03.2010, 17:17:26
  7. [50] Králíček4 [*]

    Karinečko,také jsme si svoje jako dítě užila.Otec alkoholik,surovec se snad vyžíval v tom,že mě mohl bít.Často rozbité brýle a modřiny či škrábance byli na denním pořádku.Maminka se mě nezastala,bála se.

    superkarma: 0 02.03.2010, 16:32:37
  8. avatar
    [49] paníliška [*]

    átéčko — #29 Hezký obrázek. Sml16

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:49:34
  9. avatar
    [48] Delli2 [*]

    no já bych asi v tomhle případě s mámou moc dobrý vztahy neměla a asi bych se s ní nestýkala.....

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:46:58
  10. [47] Kapradina [*]

    Moje máma bohužel byla a je psychopat. V dětství jsem byla třesoucí se uzlíček nervů, který se ve škole při sebemenší příčině rozbrečel. Neměla jsem štěstí na dospělé kolem sebe, nikdo mi nepomohl. Nedávno kolegyně v práci vzpomínaly na svá dětství, že to byla nejhezčí část života, škoda, že tak krátká. Podle mě je to nenespravedlivější část života, kdy je dítě odkázáno na své okolí a bud' má štěstí nebo ne.

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:34:35
  11. avatar
    [46] enka1 [*]

    átéčko — #29 kouzelnej obrázekSml16

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:33:30
  12. avatar
    [45] Alenka0010 [*]

    Měla jsem to podobný, ale u nás se takhle choval spíš otec, fackoval mě ještě v 17-ti, když jsem nechtěla udělat to, co chtěl on, a že to byly facky. A na holou jsem dostávala ještě v letech, kdy jsem už mívala menses, byla to pro mě potupa. Horší bylo psychický týrání...poznámky v pubertě, jak jsem tlustá, že si mě nikdo nevezme, že jsem neplodná atd. atd. Dodnes si pamatuju, jak jsme byli celá rodina na závodech silničních motocyklů a já bez dovolení o přestávce přešla silnici...celou cestu zpátky domů jsem se třásla, co se bude dít...a dělo se. Ale od mamky jsem si mazlení taky moc neužila, celkově to dětství bylo takový nanic...otec od svý babičky lásku nikdy nezažil, proto se tak choval i k vlastním dětem, mamka se kvůli mě musela vdávat a tak mi to taky dávala sežrat. A musím říct, že dodnes jsou vztahy divný...s otcem se nestýkáme a s mamkou sice jo, ale i když se mi už omluvila za to, že mě v 18-ti vyhodila z domu, tak to zkrátka pořád cejtím, že proti mně a mým dětem pořád něco má. Přitom jsem jí nikdy nevisela na krku tak jako sestra, nikdy jsem od ní pomoc nepotřebovala, vždycky jsem si nějak poradila sama. A děti mám vychovaný myslím si dobře. Skoro pokaždý, když se vidíme, mi nezapomene připomenout, že ten nejmladší je rozmazlenej. Jsem minule už docela vyletěla. Však ať je, hlavně, že není žádný nervák a vyrůstá v pohodě, ne?

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:23:26
  13. avatar
    [44] paníliška [*]

    Taky se hlásím do klubu. Sml15 Moje máma se rozvedla, když mi byla 3, vychovávala mě babička do mých 5, pak máma přiveda domů chlapa, bylo mi necelých 6, dyž se narodil brácha, máma si mě pak vzala domů a mně začal teror.  Brácha byl jak ve vatičce, nikdo se na něj nesměl ani křivě podívat, já byla bita jak žito, s modřinami do školy jsem chodila pořád, taky s vytrhanými vlasy. Že si toho tenkrát nikdo nevšiml, nechápu.Když máma byla s bráchou těhotná, vykládala svým kamarádkám, že ona by holku v životě už nechtěla, pokud se jí holka narodí, nechá ji v porodnici.Sml80

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:12:27
  14. avatar
    [43] kačinka [*]

    Májík — #38 Taky jsem měla babičku, která mi vztahy v rodině dost kompenzovala, byla na mě moc hodná. Matka naštěstí často nebyla doma, jako lékařka měla často noční či víkendové služby a babička mě vlastně vychovávala. A když máti dorazila domů, tak to stálo za to. Babička zemřela v mých 15 letech, ale pak už jsem se odstěhovala a starala se sama o sebe.

    superkarma: 0 02.03.2010, 14:08:06
  15. avatar
    [42] karinečka [*]

    átéčko — #34 Tu Tvoji ne,já myslela mámu,která by mi vytvořila doma zázemí,pocit bezpečí,vědomí,že se jí můžu kdykoliv svěřit.Já se snažím dávat toto svým dětem,doufám,že naše vztahy nikdy nebudou takové,jako jsem měla já nebo spousta dalších dětí.

    superkarma: 0 02.03.2010, 14:02:03
  16. avatar
    [41] OlgaMarie [*]

    Přiznávám se, že když byl doma cirkus, dokázala jsem se zašít. Byla jsem nejmladší a taková na rozsypání, mě se celkem bál uhodit kdekdo. Ale nejstarší ségře nikdy nezapomenu, že ze sebe dokázala dělat viníka za mě, jen abych nebyla bita. Táta je dokázal ztřískat tak, že by dneska z toho koukal kriminál.

    Já občas dětem nějakou vlepila, manžel jednou dal dceři na zadek a ta ani nepípla, jak ji to překvapilo.

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:55:08
  17. avatar
    [40] kačinka [*]

    átéčko — #37 ještě lepší varianta

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:49:23
  18. avatar
    [39] karinečka [*]

    kačinka — #36 Moje máma sice uzná,že se nechovala jako milující matka,ale vždycky nezapomene dodat,že jsem si to zasloužila.Dodnes nevím,za coSml15.

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:49:18
  19. avatar
    [38] Májík [*]

    karinečka — #32 tak to jsme na tom stejně, s tchýní mám perfektní vztah a v podstatě mi mámu nahradila. Ještě mám babičku ( mámy máma ) a to je zlatej člověk, ani s ní moje máti nemluví. Až ta mi odejde, je jí 83 let, tak to bud pro mě hodně zlý.

    1. na komentář reaguje kačinka — #43
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:48:13
  20. avatar
    [37] átéčko [*]

    kačinka — #36 Mí rodiče to popřou.

    1. na komentář reaguje kačinka — #40
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:43:36
  21. avatar
    [36] kačinka [*]

    Ještě jsem chtěla podotknout, že pokud se v nějaké debatě zmíní mé dětství a já matce nějakou pro mě traumatizující situaci připomenu, naštve se a syčí na mě, že si pamatuju jen to negativní. Ale co si mám pamatovat, když toho pozitivního bylo pomálu?

    1. na komentář reaguje átéčko — #37
    2. na komentář reaguje karinečka — #39
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:41:14
  22. avatar
    [35] kačinka [*]

    Koukám, že je nás tu dost, co mají pošramocený vztah s matkou (zajímavé je, že málokdy s otcem), která se ještě snaží ovlivnit výchovu našich dětí. Musíme to svým dětem vynahradit, aby si nenesly jako my traumata do dospělosti.

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:39:09
  23. avatar
    [34] átéčko [*]

    karinečka — #33 Tu moji? Sml30Sml30

    1. na komentář reaguje karinečka — #42
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:38:23
  24. avatar
    [33] karinečka [*]

    átéčko — #29 Chtěla bych takovou mámuSml16

    1. na komentář reaguje átéčko — #34
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:35:24
  25. avatar
    [32] karinečka [*]

    Májík — #27 Rodiče si holt člověk nevybere.Já cítím daleko větší lásku ze strany manželovy rodiny,oni mají dobré vztahy,byl to pro mě balzám na bolavou dušičku,když jsem se k nim nastěhovala.Co jsem neměla doma,u nich bylo vždycky.Díky jimSml48.

    1. na komentář reaguje Májík — #38
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:32:09
  26. avatar
    [31] mio [*]

    Májík — #28 Sml79

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:32:04

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] mio [*]

    átéčko — #29 broučekSml16

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:31:18
  2. avatar
    [29] átéčko [*]

    mio — #26 A proto jsem chtěla, aby mé děti měly dětství hezké. tví A Vládíkovo dětství trvá dodnes, i když je mu 32

    1. na komentář reaguje mio — #30
    2. na komentář reaguje karinečka — #33
    3. na komentář reaguje enka1 — #46
    4. na komentář reaguje paníliška — #49
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:29:53
  3. avatar
    [28] Májík [*]

    mio — #26 no tak já tu náruč nějak nenašla u žádného z rodičů, máti byla 3x vdaná, můj otec byl alkoholik, s kterým jsem se od svých 10 let nestýkala. Myslím, že to,jak se k nám chovala, bylo tak trochu způsobené tím,že jí nevyšel život, žádný chlap s ní nevydržel, všichni od ní utekli. Protože,když se o tom bavíme s babičkou (její matkou ),tak ta nechápe,kde se v ní ta zloba a nenávist vzala,prý to bylo moc milé a hodné dítě,které měl každý rád.

    1. na komentář reaguje mio — #31
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:28:51
  4. avatar
    [27] Májík [*]

    karinečka — #24 to by bylo na moc dlouhé vyprávění,ale když to shrnu,tak moje máma neuznává názor kohokoliv jiného, jen ten její je ten správný a ona má vždycky pravdu. Postupně mě pomluvila a očernila u zbytku rodiny a taky mě údajně proklela,aby se mi stalo něco hodně zlého Sml80, no,když jí to udělalo dobře,je to její věc,já už to neřeším a ze svého života jsem jí vymazala.

    1. na komentář reaguje karinečka — #32
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:25:45
  5. avatar
    [26] mio [*]

    Holky, já se nestačím divit, jaký si řada z vás prožila dětstvíSml15 Pro mě vždy byla mámina náruč tím nejbezpečnějším místem na světě..Je mi z toho smutno a aspoň na dálku Sml48..

    1. na komentář reaguje Májík — #28
    2. na komentář reaguje átéčko — #29
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:25:40
  6. avatar
    [25] mishka76 [*]

    Sml79Sml79Sml79 to je čirá hrůůůza Sml31Sml15 dneska by šla za to sedět Sml22

    superkarma: 0 02.03.2010, 13:24:30
  7. avatar
    [24] karinečka [*]

    Májík — #23 Taky jsem vydržela s mámou hodně dlouho nemluvit,jenže potom se do toho vložil můj manžel a celkem dlouho mi trpělivě vysvětloval,že máma už není nejmladší a přesto všechno,co mi udělala,je to pořád moje máma a ta je jenom jedna.Kdyby prý se jí něco stalo,dlouho bych si vyčítala,že jsem neměla možnost to s ní dát dohromady.Dnes přiznávám,že měl tak trochu pravdu,co se stalo jí sice nikdy neodpustím,přesto jsem ráda,že se situace aspoň trochu zlepšila.Nevím,co sis s mámou udělala,ale důležité je si o problému promluvitSml16.

    1. na komentář reaguje Májík — #27
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:18:30
  8. avatar
    [23] Májík [*]

    no.... vyvolalo to ve mě nepěkné vzpomínky,měla jsem to podobně,i když asi ne tak hrozné,ale já se se svojí matkou už několik let nestýkám,právě proto,že jsem si už jako dospělá máma od rodiny dovolila mít jiný názor, odlišný od toho jejího Sml80 a to už mi nemohla jednu vrazit,tak se se mnou nechutně pohádala, řvala na mě do telefonu, tak jsem jí s tím telefonem práskla a od té doby spolu nemluvíme a vůbec mi to nevadí

    1. na komentář reaguje karinečka — #24
    superkarma: 0 02.03.2010, 13:11:13
  9. avatar
    [22] átéčko [*]

    karinečka — #21 Karinečko, zažila jsem podobné dětství. Otec jezdil na montáže a matka asi trpěla pocitem, že to nezvládá mě bila. Vřečkou, páskem, klackem. Co jí přišlo pod ruku. Mám bráchu, ten dostával míň. To hlavně já, nedobrá. A škoda každé rány... a asi od 15 let téměř denně: Běda, jestli mi přijdeš domů s děckem...To jsem musela být nejpozději do 21 hodin doma, i v 19 letech.

    Minulý víkend se rodiče bavili před mým synem, jak mě rozmazlovali. Syn jen řekl : rozmazlování vypadá jinak..

    S rodiči se bavím, nenechala bych je vychovávat, ani hlídat své děti, když byly malé. A to jsem potřebovala pomoc. Pro jistotu matka hned řekla. Mně nikdo děcka nehlídal, ani já tobě nebudu hlídat..o ní bych to nechtěla. Nevěřila bych, že je nebude mlátit bez příčiny, stejně jako nás, nebo psíky, co jsme měli.Nepamatuji se, že by mě někdy oslovili zdrobněle, nebo mě pohladili.

    A já budu vnuky hlídat, až je budu mít. A budu je rozmazlovat. A úplně jinak, než naši mě - řemenemSml23.

    Karinečko, rozumím ti.Sml48

    superkarma: 0 02.03.2010, 12:53:32
  10. avatar
    [21] karinečka [*]

    enka1 — #17 Nebyla jsem jedináček,mám ještě sestru,ale ta tohle snášet nemusela.Snad jenom jednou,když byla malá,dostala takový výprask,že přestala dýchat,pak už si máma dávala u ní pozor.A pak ještě jednou,když sestra zlobila,tak ji máma přidržela nad plynovým sporákem,až jí chytly silonové punčocháče,pak si uvědomila,co se stalo a doluho brečela.Pozdě,sestře se sice nic hrozného nestalo,ale dětství bych znova zažívat nechtěla.Sml15

    1. na komentář reaguje átéčko — #22
    superkarma: 0 02.03.2010, 12:29:22
  11. avatar
    [20] ToraToraTora [*]

    Pochopit lze, odpustit nikoliv....bála bych se jí svěřit vnoučata na hlídání

    superkarma: 0 02.03.2010, 12:17:04
  12. avatar
    [19] enka1 [*]

    kačinka — #18 to je posedlost

    superkarma: 0 02.03.2010, 11:10:58
  13. avatar
    [18] kačinka [*]

    Já byla jedináček a matka mě řezala hlavně kvůli škole. Měla jsem sice výborné výsledky, ale i dvojka v žákovské znamenala, že mi tu žákajdu omlátila o hlavu. Trochu jsem měla problém s psaním, dnes by mě nejspíš označili za dysgrafika, ale tehdy se to léčilo výpraskem. Celá moje studijní léta, a že jich bylo, mě máti štvala neustálými buzeracemi abych se učila. Vždy jsem se učila dobře, ale jí to nestačilo, nesměla jsem se koukat na televizi, musela jsem sedět u učebnice. Tak jsem aspoň měla v šupleti schovanou knížku a tajně si četla. Dnes buzeruje moje děti a já se s ní kvůli tomu dost často hádám, když už mi to přijde neúnosné, pak ječí na mě, že z nich nic nebude, že se málo učí a já za to můžu. Jenže já si celé mládí říkala, že se takhle ke svým dětem chovat nebudu a dodržuju to.

    1. na komentář reaguje enka1 — #19
    superkarma: 0 02.03.2010, 11:07:52
  14. avatar
    [17] enka1 [*]

    Tý joSml28, bylas jedináček? Smekám před Tebou.

    1. na komentář reaguje karinečka — #21
    superkarma: 0 02.03.2010, 10:28:19
  15. avatar
    [16] kometa [*]

    V každém příběhu podobná zkušenost. Nás zase mlátil Otec a nejen nás, ale i mámu.

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:24:38
  16. avatar
    [15] mio [*]

    Tak tohle bych asi neodpustila..Lituju tě, čím sis musela projít..Sml15

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:21:47
  17. avatar
    [14] ifulinkaa [*]

    smekám před tebou,že ještě zvládáš s matkou komunikovat a žiješ bez následků a výchovu svého dětství jsi nepřenesla na své děti. jsi silná osobnost

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:10:21
  18. avatar
    [13] SStream [*]

    Podle sebe soudím tebe? Po něčem takovém bych utekla velmi, velmi daleko a k matce se prostě nepřiznávala.

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:05:44
  19. avatar
    [12] lalica [*]

    Sml79 Jsem mámou 3 dětí. Také občas dostaly výprask , ale vždy bylo zač a interval byl většinou půlrok. Já také od mámy občas dostala, ale takové chování mámy, o kterém vypravuješ, to je člověku velmi  jen těžko k pochopení. Vím, jak naše děti vyráběly pro mně a manžela drobnůstky z papíru a hlíny.To byly ty nejkrásnější dárečky a já je některé mám odložené víc jak 20 let. Jsem ráda, že těžké dětství tě " otužilo" a svým dětem dopřáváš hezké a klidné dětství. Hodně štěstí a pevné nervy!

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:01:55
  20. [11] schnaxy [*]

    malvina — #2 přesně tak bych to napsala i já.Muselo to být pro tebe utrpení,plno otázek proč a za co,proč je taková?Nás rodiče moc netrestali, klečet s nataženýma rukama v koutě to znám.Sml25Sml25Sml25

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:41:36
  21. [10] lonkue [*]

    Tak to je hodne husty... Uprimne se ti divim, ze se jeste s matkou stykas. Ale to aspon ukazuje, ze jsi lepsi a silnejdi osoba nez ona. To je opravdu hruza, co ti provadela. Myslim, ze to psychicke tyrani ma mnohem horsi nasledky nez fyzicke. Moc te obdivuji, ze te to nepoznamenalo....

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:38:22
  22. avatar
    [9] maje [*]

    ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle bylo normální týrání a případ pro sociálku. ano, moje dcera taky občas dostane na zadek, ale jednu, rukou a je včas a několikrát varovaná. ale třískání takovýmhle stylem je podle mě psychická nemoc. a jestli máš fakt mámu ráda, tak to smekám. já byla bita jako žito (jak jsem psala, byla jsem hrozný hajzlík) a tátu, který mě 1x seřezal páskem a jinak dával facky (bylo to, jako by kopl kůň), jsem za to neměla ráda. netýral mě, jen nešel pro ránu daleko. přála jsem si, aby zemřel. dokonce jsem plánovala, kdy by to bylo nejlepší. nakonec skutečně zemřel, mě bylo 14 let, 14 dní před vánocemi a mě došlo, jak moc jsem ho milovala. trvalo mi skoro 5 let, než jsem pochopila, že se už opravdu nikdy nevrátí. ale takovouhle "maminku" bych asi milovat nedokázala.Sml80Sml80

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:15:23
  23. [8] jastura [*]

    Obdivuji, že jsi se dokázala přes toto přenést a s mámou mluvíš. Já bych zdrhla jen by to šlo a už by o mě (natož o vnoučatech) neslyšela..Sml79

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:14:03
  24. avatar
    [7] sanvean [*]

    To je strašný, Karinečko Sml15 Někteří lidé by opravdu neměli mít děti, pak se trápí rodič i chudák dítě, které za nic nemůže.

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:12:44
  25. avatar
    [6] heligona [*]

    Vůbec nechápu, jak ses přes něco takového mohla přenést, to bych nedokázala Sml80 Tohle prožít, tak co nejdřív mizím a už by o mě v životě neslyšela Sml31

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:10:19
  26. [5] FAXÍK [*]

    já jsem dostávala od matky i za ostatní sourozence, protože jsem byla nejstarší koza, která má mít rozum!!

    jedna sestra byla mladší o  1 rok a druhá o 2 roky...

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:07:14
  27. [4] German [*]

    Tak to je opravdu hrůza. Sml15 To přece není normální, připadá mi spíš jako by tvoje matka byla psychicky nemocná.

    Ale obdivuji tě, že dokážeš nyní s matkou vycházet. Já bych se přes to nedokázala přenést.

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:05:04
  28. avatar
    [3] rusalka2008 [*]

    hmm, toto bylo týrání, ne výchova, chudinko Sml79 

    superkarma: 0 02.03.2010, 08:49:19
  29. avatar
    [2] malvina [*]

    Sml16 je  dobře, že   se  vztahy  s mámou dali   dohromady.  Někdy je  to  opravdu      dlouhá  cesta,    cesta poznání  a  cesta  vyrovnání s     dluhy  z minulosti. N e  z tvojí   strany  a le   ze strany  tvé matky

    1. na komentář reaguje schnaxy — #11
    superkarma: 0 02.03.2010, 08:46:19
  30. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml15Sml79 byly jsme na to stejně Sml15Sml79

    superkarma: 0 02.03.2010, 08:45:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme