Čtenářce Šárce děkujeme za další optimistický pohled na dnešní téma o tchyních.

Musím říct, že patřím mezi ty šťastné (vdaná 3 roky), s tchyní se známe ještě z dob, kdy jsem s jejím synem studovala střední školu. Tykání mi nabídla v den svatby a k tomuto aktu jsem od ní dostala i naušnice.

Tchánovi jsem ale stále vykala, je to takový důstojný pán a mně tykaní nějak nešlo přes pusu.

Když se blížil den porodu byli jsme všichni nervozní a protože manžel často jezdí na služební cesty, mamka byla má pojistka. Nakonec mě chytly kontrakce o půlnoci v neděli a do porodnice mě vezl švagr, mamka a v závěsu pak i manžel. Byla mi celou dobu oporou, po cestě mi odtekla voda, ale syn se narodil až v úterý brzo ráno.

Tykání tchánovi přišlo tak nějak samo..."koukej Lukášku, to je tvůj dědeček Jarda " a bylo to.

Šárka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Šárko, přeji vám, ať vám to nadále klape. Jak se dnes dočítáme, není tak tak samozřejmé.

A co vy milé ženy-in, jak vycházíte se svými tchyněmi a tchány? Napíšete nám také o svých zkušenostech?

redakce@zena-in.cz

Reklama