Biologicky „nejmladší“ jsou obyvatelé Královéhradecka, lidé z Vysočiny jsou naopak „starší“ než podle kalendáře. Středočeši nechodí na preventivní prohlídky a v kraji rybníků se ryby jedí jen jednou do roka - na Vánoce.

I tak by se daly shrnout výsledky výzkumu Zdravé srdce 2006, který v průběhu loňského podzimu zorganizovala Česká kardiologická společnost ve spolupráci se značkou Flora. Samozřejmě, výsledky každého takového průzkumu je třeba brát s rezervou. Přesto jde v tomhle případě o docela zajímavý vzorek národa – podílelo se na něm více než 24 tisíc lidí, což už je číslo, se kterým se dá počítat.

Základním zdrojem údajů byl dotazník, na který lidé odpovídali buď na internetu, nebo „naživo" při osvětově vzdělávacích akcích Zdravé srdce 2006". V dotazníku na sebe prozrazovali (anonymně) především věci, týkající se stravování, tělesného pohybu a genetických dispozic. Zahrnoval ale i faktory psychické, jako třeba míru stresu, celkovou spokojenost se svým životem a schopnost relaxovat. Po zadání všech údajů z programu vypadne" informace o tom, zda je pravděpodobný biologický věk (tj. především stav jeho srdce a tepen) respondenta podobný, vyšší či nižší než ten, který je napsaný v občanském průkazu.

A jak to tedy dopadlo? Z celkového počtu odpovídajících bylo 73 % žen - to odpovídá známému faktu, že ženy se podstatně více zajímají o své zdraví a především o prevenci než muži. Průměrný věk odpovídajících mužů byl 40, žen 45 let. Musíme si uvědomit, že nejde o statisticky zcela reprezentativní vzorek obyvatel - už jen z toho, že dotazník vyplnili, lze usuzovat, že jde o lidi, kteří se aspoň trochu o zdravý životní styl zajímají. Přesto se v téhle výběrové" skupině našlo 10 % silných kuřaček a 14 % kuřáků, každá pátá a téměř každý druhý muž se pohybovali v pásmu nadváhy a 11 % žen (16 % mužů) bylo obézních.

Za dobrou zprávu lze považovat, že se zlepšuje náš jídelníček. Zhruba polovina odpovídajících dává jednoznačně přednost rostlinným tukům a zvyšuje se i množství zeleniny na našich talířích. Horší je, že jsme se stále ještě nenaučili jíst ryby, které tak výrazně prospívají (mimo jiné) našemu srdci. Úplně největší malér ale podle odborníků je - naše lenost. Skoro tři čtvrtiny lidí uvedlo, že se věnují nějaké fyzické aktivitě nanejvýš jednou měsíčně!

Poměrně zajímavý je pohled na mapku, která porovnává biologický a kalendářní věk v jednotlivých regionech. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že zdravé životní prostředí není všechno - mnohem víc se na zdraví obyvatel podepisuje nezaměstnanost a bída a z ní vyplývající psychosociální stres.

Prokázalo se, že zdravá strava, dostatek pohybu a nekuřáctví skutečně přispívají k ochraně proti kardiovaskulárním úmrtím a pomáhají, aby srdce stárlo pomaleji," komentuje výsledky akce MUDr. Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy pražského IKEMu. Navíc se potvrdilo, že rady odborníků opravdu fungují. Ti respondenti, kteří se ukázali být biologicky mladší, se skutečně řídí doporučeními odborníků z oblasti výživy."

K tomu můžeme jen dodat - samozřejmě, že už dnes všichni víme, jak bychom měli žít. Teď už jen maličkost: začít to opravdu dělat.

A ještě něco - výzkum už sice skončil, pokud byste ale měly chuť si jen tak pro sebe zjistit, jak staré/mladé je vaše srdce, můžete tak učinit na adrese www.milujsvesrdce.cz.

Reklama