Děkujeme za další příspěvek na dnešní téma. Na svoji babičku v něm vzpomíná čtenářka s nickem budidani

Osobně dušičky jakožto 2.listopadu moc neprožívám. Ano, slavím Samhain, natrhám si bobule hlohu, zapálím svíčky, zobu rozinky a přeju klid všem bludným duším, jelikož k dosažení odpočinku a přejití na druhou stranu mají v těchto dnech největší možnost.

Kdyby se to vztahovalo k někomu konkrétnímu, na nikoho si nevzpomenu raději než na babičku z matčiny strany. Moc jsem ji neznala, zemřela brzo na rakovinu dělohy - v mých 1,5 letech. Znám ji z jediné fotografie, kterou máme a z vyprávění. Byla prvním člověkem (tedy po doktorovi), kdo mě přivítal na svět a chodívala mě často koupat. Byla krásná, pracovala v hotelu jako pokojská, uměla plynule anglicky a francouzsky. Děda pracoval v témže hotelu jako kuchař, ale umřel když mamce bylo 14, takže výchova všech (5) dětí zbyla na ní. Dost si toho prožila a přesto byla taková, jaká byla, jiného muže už nikdy neměla...no prostě úžasná baba.

Mamka říká, že ji jsem hodně podobná, že máme stejné zlozvyky a když něco dělám, mám stejný styl. Možná proto je mi tolik blízká i přesto, že si ji za života vlastně nepamatuji.

Když je mi smutno, zavřu oči a představuju si, jak mě hladí po vlasech a objímá mě. Nevím, kde se tahle představa mohla zrodit, protože jaksi nemá realný podklad. Každopádně si na ni ráda vzpomenu, kdykoliv, nejen teď, o svátku mrtvých.

bubidani

Děkujeme za hezkou vzpomínku

Na koho nejraději vzpomínáte vy, milé ženy-in? Neberte dušičkové téma smutně. Proměňte ho ve vzpomínky na své blízké. Pokuste se najít na Dušičkách to hezké. Setkáváte se o Dušičkách se svými příbuznými? Jak daleko na Dušičky jezdíte? Co se vám na tomto svátku líbí a co ne?

Pokud vám připadá příliš ponuré, můžete dnešní téma rozšířit a posílat třeba fotografie s nostalgickou náladou. A nemusí být jen ze hřbitova. Podzimní příroda je poetická sama o sobě

Své příspěvky posílejte na adresu: redakce@zena-in.cz

 

Reklama