Jak jsme již informovali, vrací se v rámci Projektu 100 do kin kultovní film Perný den se skupinou The Beatles, což představuje svátek pro všechny fanoušky „brouků“. Nechce se věřit, že muzika, která je dodnes živá a podvědomě si ji brouká nejeden teenager, vznikla před padesáti lety!

Co psát o skupině muzikantů, která se stala legendou? Tajemství jejich úspěchu zůstalo dodnes prakticky neobjasněno, resp. nezopakováno. A přitom tolik hudebních skupin by si jej rádo prožilo na vlastní hlasivky...

  • Jejich písničky znají ctihodní kmeti i desetileté děti.

Perný den,  Projekt 100, AČFK

Každou chvíli přijde nějaký zpěvák s novou verzí starého hitu, protože tahle hudba je prostě nadčasová a vždycky tak nějak „zařídí“ aspoň vlažný úspěch.

  • Mánie, kterou vyvolali před půl stoletím čtyři kluci z Liverpoolu, se ovšem neopakuje. Proč? O tom bylo napsáno spousta odborných článků, zabývali se tím bez nadsázky experti z celého světa. A nic.

Ani já to netuším. Ale ráda bych při této příležitosti zavzpomínala na moje léta s The Beatles. Ačkoliv jsem se narodila v době, kdy se jejich poslední dny doslova sčítaly na prstech, poznamenali nemalou část mého života.

A možná i tu vaši...

Navíc být fanynkou za železnou oponou nebylo vskutku jednoduché... Dnes stačí zadat do Google „The Beatles“ a vyjedou vám stovky obrázků, v každé prodejně lze koupit zřejmě kompletní diskografii s perfektním zvukem na CD, DVD s filmy, o suvenýrech nemluvě.

My - fanynky v dobách minulých - při troše štěstí znaly praskání vinylové desky, zašumělé x-krát zkopírované audio pásky, neostré fotky zakoupené na střelnici na pouti...

Den, kdy mi vstoupili do života BROUCI

Psal se rok 1980 a v bývalém Československu probíhala druhá silná vlna nadšení pro hudební skupinu, jež dokonale ovládla šedesátá léta snad v celém světě (ano, dobyli i Ameriku).

Tu éru rozpoutal čin, který otřásl nejen hudební veřejností. Jednoho prosincového večera byl zastřelen na ulici John Lennon, výrazný člen skupiny, svým (bohužel poněkud pomateným) fanouškem.

  • Je ironií osudu, že život člověka, jenž byl známý svým odporem k válkám, pacifista každým coulem, byl ukončen zbraní.

Den, kdy se u nás doma objevili BROUCI na vinylu

Nechme však filozofování na tuhle notu stranou a připomeňme si, krátce na to se objevily v naší zemi dvě dlouhohrající desky (viz obrázek níže).

Moje perné dny s The Beatles

Ta vlevo již v roce 1981, druhá v roce 1983. O obě se postarala tehdejší jednička na trhu - vydavatelství Supraphon (ano, byl tu ještě Panton a slovenský Opus, připomínka pro pamětníky).

Bystré oko si všimne, že obličeje Brouků jsou na obou projektech stejné. S nadsázkou tak potvrzují to, co asi tušíte - sehnat cokoliv s anglickými miláčky bylo v socialistických osmdesátkách buď obtížné, nebo finančně náročné, nejčastěji tak i tak, a to nejen pro širokou veřejnost.

  • Elpíčka (dlouhohrající desky z vinylu) se prodávaly na černých burzách za cenu, z které by se vám i dnes podlomila kolena. A to tehdy platila koruna jinak!

Den, kdy jsem viděla Perný den

Nevím, jak jinde, ale pražské kino Ponrepo (více o něm v rozhovoru zde) promítalo v té době cca dvakrát do roka také filmy s The Beatles (tuším, že vždy kolem Vánoc a pak nějak o letních prázdninách). Jedno takové léto se mi podařilo sehnat (díky mé mamce, s kterou jsme se střídaly v nepředstavitelné několikahodinové frontě - delší než na maso a banány) jednu vstupenku. Bylo to poprvé a asi naposled, kdy jsem byla sama v kině.

Seděla jsem někde úplně vzadu, i tak to byl očividně pro dvanáctiletou holku zážitek, na který se nezapomíná. Vybavuji si to (na rozdíl od jiných věcí) velmi živě dodnes.

Vzpomínat na The Beatles bych mohla donekonečna. Sháněla jsem tehdy články po antikvariátech, přepisovala si jejich citáty do notesu, přefocovala zapůjčené fotografie tátovým foťákem a pak si je vlastnoručně vyvolávala v koupelně u nás doma.

Několikrát se mi podařilo navštívit komponovaný večer v DIVADLE HUDBY, dnes Divadlo Palace na Václavském náměstí, kde se promítaly diapozitivy a k tomu pouštěly písničky z desek. Ale myslím, že pro dnešek stačilo.

Na viděnou v kině!

O filmu Perný den v rámci Projektu100

Přečtěte si také:

Reklama