Děkuji za další příspěvek na dnešní téma o neřestech. Ke každé své neřesti se nám vyjádřila čtenářka s nickem Karinečka.

Přeji všem krásný den. Určitě tak jako každý mám nějaké své neřesti a tak trochu se za ně stydím, ale doufám, že je držím tak nějak na uzdě. Dnes jsem se rozhodla napsat ke každé neřesti trochu.

Lež Jako malé dítko jsem byla neuvěřitelně prolhaná, vymýšlela jsem si snad každý den.Tahle neřest se lety téměř vytratila, dnes používám spíše milosrdné lži a pokud možno co nejméně, ale i tak mám pocit, že jde pořád o lež. Vždycky, když mám chuť v něčem zalhat ,tak mi přijde, že mi ten druhý vidí až do krku a tak pravda, i když někdy nepříjemná, vítězí.

Závist Nemám co komu závidět. Někdo má honosné stavby, peněz jako šlupek a v garáži vozový park, já mám dvě zdravé děti a milujícího manžela. Co je víc? Pro mě rozhodně tohle. Neměnila bych. Nezávidím nikomu miliony na kontech, já si vystačím s mým málem.

Obžerství Tak to mě někdy přepadne. Ne často, o to však silněji. Někdy mívám období, kdy tato neřest nade mnou vítězí. Fuj.

Smilstvo Naprosto neuznávám. Nechápala jsem nikdy a nepochopím dál. Můj postoj, co se týče těchto záležitostí je naprosto jednoznačný a neměnný. Smilstvo považuji za nejhnusnější neřest a odsuzuji ho. I když ze světa asi nezmizí. Škoda ,myslím, že by svět o nic nepřišel.

Pýcha Nemyslím, že by to byla moje neřest, když vyloučím například to, že jsem občas pyšná  na svoje děti a na to, co se jim povede. To je snad každý rodič. Jinak sama sebe jako pyšnou nevidím.

Lakomství Snad lakomá nejsem, to ať posuzují ti, co mě znají. Nejvíc se tato vlastnost projevovala, když jsem byla dítě, to jsme se sestrou vždycky měřily banány, aby ta druhá neměla větší, buchty se měřily centimetrem z toho samého důvodu. Dnes se tomu jen smějeme. Byla jsem lakomá na půjčování hraček a oblečení. Ale to už je dávno a žádné následky to nezanechalo.

Hněv Ten mě občas přepadne víc, než obžerství. Poměrně dost toho vydržím v klidu, bez hněvu, horší je, když pověstný pohár přeteče.To pak stojí za to.Talíře sice nerozbíjím, ale křičet dokážu a to pořádně. Asi dvakrát v životě se mi stalo, že jsem v hněvu vrazila někomu facana. Nebylo to správné, ale ta úleva v ten moment byla nepopsatelná.

Lenost Moje druhá největší neřest. Nejvíc se projeví, když si naplánuji úklid. Večer uléhám v lože s plánem, jak ráno vstanu a co všechno za den volna stihnu a ráno skutek utek. Kdybych se na hlavu postavila, nejsem schopna žádného výkonu, krom běžných denních prací. Můžu být sama na sebe naštvaná, ale stejně to nepomáhá. Mám dny, kdy opravdu celý den proválím v posteli, maximálně nachystám jídlo a umyju nádobí, i když vím, že by bylo potřeba udělat něco víc.

Lenost je moje druhá největší neřest, za tu první považuju cigarety. Kouřím roky, vím, že to není zdravé, pár pokusů o odnaučení sice bylo, ale bezúspěšných. Nekouřila jsem pouze v době, kdy jsem byla těhotná a kojila, ale jak to bylo možné, krabička cigaret opět byla mou přítelkyní. Stydím se za to, že nemám dostatek vůle s kouřením přestat a povařuji to za svou velkou slabost, když jsem naštvaná, moje první kroky směřují k cigaretě, ale zatím se mi nedaří s tím něco udělat. Toto je neřest, za kterou se hodně stydím a doufám, že jednou na ni budu jenom vzpomínat.

Karinečka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Karinečko, nejste jediná. Já jsem nekouřila tři roky a byla jsem na sebe pyšná. Pak přišly nějaké starosti a lítala jsem v tom zas. Takže přestat kouřit není takový problém jako to vydržet. Držím palce.

K jaké své slabosti se přiznáte vy, milé ženy-in? Máte nějakou, která tady nebyla jmenována a chcete se s ní svěřit? Napište nám o své neřesti. Jak s ní bojujete. nebo se vám s ní žije dobře?

Dnešní téma jak tak prosté, tak proč na něj nenapsat a nepokusit se o štěstí. Dárky čekají.

redakce@zena-in.cz

Reklama