Vztahy

Moje milá Doňa Katastrofa


Mám kamarádku. A mám ji ráda. Je to takové sluníčko… blázínek, naivní nadšenec, studnice nápadů, pytlík plný emocí a hlavně velké srdce.

Beru ji takovou, jaká je. Občas mám sice chuť ji „vypnout“, to když má obzvláště vydařený den a pusa jí jede jako kafemlejnek… ale v naprosté většině případů snáším její výstřelky shovívavě, trpělivě a s úsměvem. Mám ji prostě ráda.

Kromě neskutečného množství nevyčerpatelné energie se má kámoška vyznačuje také tím, že občas mívá „katastrofické záchvaty“.

Abyste tomu lépe porozuměli. Stačí, aby se v jejím životě stalo něco, co se trošku vymyká normálu, a ona si začíná psát své vlastní scénáře. Scénáře, ve kterých není nouze o akce, tragédie, trapasy…. Doplňte si sami, cokoliv uznáte za vhodné.

V poslední době jsme spolu například řešily její odjezd na dovolenou k moři. Nutno podotknout, že na dovolenou vysněnou a také – zaslouženou. Kamarádka u moře nebyla od svých čtyř let, letadlem rovněž neletěla…., a tak si jistě dovedete představit, čím vším bylo její nezřízené těšení prošpikováno.

Prvotní informaci: „Merylko, já poletím do Egypta!!“, jsem přijala se stejným nadšením, jaké sdílela ona. Moc jsem jí tu cestu přála.

Pak ale následovalo něco, co se dá poměrně špatně popsat. Přesto se o to pokusím.

Z mého pracovního soustředění, případně z večerního relaxu doma u kávičky jsem byla pravidelně vytrhávána zoufalými výkřiky:

„Co když nastoupím do špatného letadla?“

„Tý jo... já určitě nebudu umět ovládat na pokoji ten trezor!“

„Co když dostanu průjem?“

„Až nás povezou autobusem z letiště, jak poznám, že jsem u toho svýho hotelu? Tý jo, určitě zapomenu vystoupit!“

„A co ježci? Co když na nějakého šlápnu?“

„Kolik si mám vzít peněz? Víš, kdyby se něco stalo, abych tam nezůstala bez prostředků.“

„Jak najdu obchod, kde si koupím vodu k pití?“

„A letadla moc nepadaj, že ne?“

 

Na všechny dotazy jsem se jí snažila trpělivě odpovídat, až jsem ji zcela vykolejila popisem čipové karty místo klíče, kterou v hotelu obdrží.

„No tak to jsem v pr*eli, to prostě nezvládnu!“

Snad vám ani nemusím říkat, jak s ní otřásly teroristické útoky minulou sobotu. V této chvíli jsem ji naprosto chápala…..

Po dlouhém zvažování všech pro a proti se nakonec rozhodla svou cestu uskutečnit. A tak se právě v této chvíli nachází v Egyptě, kam dorazila včera. Užívá si moře, pláže, tepla a sluníčka….a těší se, že až se trošku zorientuje ve všech těch katastrofách, které tam na ni číhají, usedne v internetové kavárně k PC a napíše vám, našim čtenářkám a čtenářům, své dojmy….

Protože... onou ďábelsky milou osůbkou, se kterou nevíte, co je to nuda, je naše milá redaktorka Markéta Kubisková, kterou znáte i pod nickem Nioneta.

Tento článek není žádná záškodnická akce. Zveřejňuji ho s Markétčiným souhlasem… protože kromě toho, že umí být tak krásně zoufale katastrofická… oplývá také velkým smyslem pro humor. „To víš že jo, Merylko, klidně to takhle vydej. Vždyť já jsem opravdu takovej poděs. Vím to o sobě…,“ svolila se smíchem. A hned vzápětí vyplašeně dodala: „Ale snad si čtenářky nebudou myslet, že jsem úplně pitomá…“

Ujistila jsem ji, že to si o ní rozhodně nikdo myslet nebude. Protože, ruku na srdce, každý z nás má nějakou tu svou úchylku, že?

Já jdu například na nervy svým dcerám tím, že mám tendenci všechno dopodrobna vysvětlovat. Když jde některá z nich nakoupit, podávám k nákupní trase našeho supermarketu tak vyčerpávají informace, že mě zabrzdí vždycky až jejich výmluvné pohledy, říkající: „My víme, mami… tak se přestaň vykecávat.“ Pravda, dcerám je již 22 a 19 let. :o))

A jak jste na tom vy, případně vaši rodinní příslušníci a přátelé? Napište mi dnes, čím vás rozesmějí, vytáčejí, čím vám třeba i lezou na nervy a naopak, čím zase lezete na nervy vy ostatním?

Dneska se tu prostě budeme bavit na účet všech, i nás samotných. Ono je totiž někdy mnohem příjemnější se nad drobnými nedostatky shovívavě pousmát, než z nich dělat zásadní tragédii. A o tom to je! Jsme přece jenom lidi, že? :o)))


redakce@zena-in.cz
 

 

 

P.S. Včera odpoledne mi od Markétky přišla smska: "V letadle mi bylo zle, cekala, jsem, kdy spadneme. Hahaha. Je tu kraaasne, je horko a more jako kafe."

Co dodat... :o))) To je prostě celá ona. :o)))

 

Na vaše příspěvky se těší

   
29.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Jaroslava Machálková

Komentáře:

  1. [8] louže [*]

    samozřejmě F katastrof - omluva

    superkarma: 0 29.07.2005, 09:59:51
  2. [7] louže [*]

    Tak mě zase doma vyčítají, že prý moc křičím. Já tvrdím, že mluvím normálně, ale možná na tom něco bude. Přes den trávím totiž své pracovní hodiny v kanceláři s kolegou, který opravdu potichu mluvit neumí, takže když chci aby mě bylo slyšet musím ho přeřvat... a někdy to přetrvává i doma, takže si se mnou asi užijí!!!
    Nionetě přeji bezva dovču - bez katastrov.

    superkarma: 0 29.07.2005, 09:58:33
  3. avatar
    [6] karlik [*]

    Meryl, když jdou dcery na rande kontroluješ zda mají kalhotky?

    superkarma: 0 29.07.2005, 09:55:39
  4. avatar
    [5] Kahomar [*]

    Nioneta je to můj člověk, taky dokážu být pěkný plašan. Přeji ji co nejkrásnější dovolenou, hodně zážitků a žádné katastrofy.

    superkarma: 0 29.07.2005, 09:31:03
  5. avatar
    [4] Kekka [*]

    Nioneta je mi čím dál sympatičtější.Přeji jí krásnu dovolenou bez katastrof.

    superkarma: 0 29.07.2005, 09:11:54
  6. avatar
    [2] Trinitty20 [*]

    Hmm, Nioneta je fakticky číslo ale máme ji rádi Přeji hodně a a

    superkarma: 0 29.07.2005, 08:45:21
  7. [1] Evalota [*]

    Hezký článek

    superkarma: 0 29.07.2005, 08:39:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme