Reklama

O ženách se často hovoří jako o něžném nebo slabším pohlaví. Muži si však stále častěji stěžují, že mnohé krásky jaksi zhrubly a „zdrškovatěly.“ Dnešní generace dívek už prý ani zdaleka nepřipomíná romantické princezny a křehké víly… tedy alespoň do chvíle, než otevřou pusu a spustí…

vulgarism

„Ty vole! To si děláš prdel!“ vyhrkne Klára (26) na svého přítele Michala (27), když od něj dostane dárek k narozeninám. Klára není naštvaná, naopak. Takovým způsobem zcela běžně projevuje radost a nadšení. Michal už se nad tím ani nepozastaví. Na jadrný slovník své milé si už dávno zvykl, stejně jako všichni jeho přátelé. „Občas se ještě Kláru snažím krotit, ale zatím bez úspěchu. Když jsme ve společnosti, tak se ovládá, ale nesmí toho moc vypít, to pak hned jede…“ směje se Michal.
Přesto Michal přiznává, že už díky Klářině ráznému slovníku zažil trapné chvilky.
„Než si na Klárku známí a kamarádi zvykli, byli dost v šoku,“ říká.
Ty seš fakt narušenej dement, prohodila třeba jednou, když jsem kamarádům vyprávěl vtipnou historku, jak jsem se v práci ztrapnil.“   
Michal už si zvykl na to, že ty vole je pro Kláru naprosto nepostradatelné slovní spojení stejně jako slova prdel a kozy, které zcela běžně alternují to, co jiní nazývají srandou. Také už dávno ví, že když se Kláře něco nelíbí, nezeptá se, zda to myslí vážně, ale chce vědět, jestli se náhodou nepos… Že když se nedaří, tak to není v háji, dokonce už ani v prdeli, ale rovnou v pí..
„Je to prostě moje Kanálka,“ vtipkuje Michal na Klárčinu adresu, i když přiznává, že ani on sám nejde pro ostřejší slovo daleko. „Jenže u  chlapů to víc shoří,“ myslí si.

Chlap ano, ženská ne?

S tím nesouhlasí Petra, pětadvacetiletá novinářka z Prahy. „Připadá mi pěkně nefér, že u mužů se vulgarita tolik neřeší, zatímco žena tím okamžitě ztrácí na „ceně.“ Pořád převažuje názor, že žena by měla být jemná, usměvavá a milá a drsný slovník patří drsnému chlapovi,“ konstatuje Petra a dodává: „Chodila jsem s přítelem, který občas mluvil opravdu vulgárně. Pochopitelně jsem od něj ledacos pochytila. To je přece normální, že když něco neustále slyšíte, zaryje se vám to do paměti a později už vám to nepřijde ani nijak zvláštní. Jenže když jsem řekla něco sprostého, hned mě napomenul. Nakonec mi vyčetl, že se mu nelíbí, jak jsem sprostá!“

Jazyková emancipace?

Je to skutečně tak. I ti nejvulgárnější muži většinou dávají přednost ženám s vytříbenějším slovním projevem. Zřejmě to má co dělat se zarytou představou, že žena, jako budoucí matka, by měla být potomkům příkladem. Nejvíce pak mužům vadí oslovení ty vole.
Podle sociologů je stále drsnější mluva mladých dívek a žen odrazem toho, že se drsnější stává i celá společnost. Snaha o emancipaci se pak pochopitelně odráží i v řeči. „Vulgarismy se staly běžnou součástí naší komunikace a kultury,“ říká expert na etiketu Ladislav Špaček s tím, že velkou měrou tomu napomáhají i média. Tisíce žen na celém světě například svůj vzor vidí v Samantě, jedné z hrdinek kultovního amerického seriálu Sex ve městě, která na vulgárním slovníku de facto založila svou image. Ani u nás už se však tvůrci nedrží nijak zpátky. Ještě před dvaceti či třiceti lety by stěží mohla distribuce vyjít na světlo s filmem nazvaným Po hlavě do prdele. A co teprve knižní bestseller Kniha o kundě nebo román Zběsile říkám kurva…