Moje dítě nechce jíst. Co radí odbornice?

eat

Nedávno jste dostaly možnost položit otázku poradkyni pro dětskou výživu. Nečastěji vás zajímalo, co dělat, když dítě odmítá jíst nějakou potravinu. Pokud jste se obávala, že se na vaši otázku nedostane, máme pro vás dobrou zprávu - zodpovězeny byly všechny. Ale protože odpovědi byly poněkud obsáhlé, budeme je průběžně zveřejňovat v několika článcích. S výživou dětí vám radí dětská nutriční terapetka Dorka Toulcová.

První otázku položila čtenářka s nickem Katýsek, která napsala: „Mám jedenáctiletého syna. Od malinka nechtěl více jídel ochutnávat. Zašlo to tak daleko, že dodnes nejí žádné ovoce, žádnou zeleninu, z jídel jí pouze 2 druhy sýru, 1 druh salámu, máslo jen na chlebu, maso pouze kuřecí, a to asi na 3 způsoby, omáčky žádné. Prostě se stravuje pořád stejně. Dlouho jsem vařila a pekla dva druhy jídel, aby se najedl, ale máme 20měsíční holčičku a už se to nedá dělat. Malá jí všechno - sama ochutnává. Byla jsem se synem u psycholožky, poradila, ať ho nechám o hladu. Syn vydržel 3 dny o vodě a stejně nic neochutnal. Paní doktorka mně říká, že vypadá dobře, tak to nemám řešit. Já si přesto myslím, že mu musí vitaminy chybět. Zajímá mě Váš názor, protože můj syn je opravdu rarita. Stejné je to i s pitím.“

Podobný problém řeší i další maminky. Čtenářka Jiti píše: „Mám tříletého syna. Myslím, že jí velice málo, všechno jen ochutná, nic nedojí. Často oběd ani neochutná. Jediné, co sní, jsou sladkosti a mléčné výrobky. Taky mívá problémy se stolicí, nechce chodit na záchod a potom mívá zácpy. Nechci jej nutit násilím do jídla, ale jak to mám udělat, aby jedl trochu normálně?“

A přidává se Radula55: „Nedávno jsem četla v časopise, že v dnešní době je spoustu vybíravých dětí, co se jídla týče. Já jsem také toho názoru a ráda bych tomu se svým dítětem předešla. Jak postupovat, když dítě odmítá více jídel? Nechat ho vyhladovět a pak mu ho znovu nabídnout? Neumím si představit nechat dvouleté dítě půl dne hlady.“

Co radí odbornice?

Dětem nabízíme, jdeme jim příkladem, pozitivně se na jídlo tváříme, bereme je na nákupy, dáváme jim ochutnat a jídlo s nimi připravujeme. Snažíme se formou hry, aby dítě co nejvíce ochutnávalo, a moc ho za to chválíme. Jídlo je denní potřeba, nikoli forma výhrůžek, či naopak odměn. Prostě jíme, často a dobře, abychom mohli žít. Nedělejme z toho vědu, je to samozřejmost a děti to vycítí a budou to brát také tak. Pokud vypadá dítě dobře, snažte se o pestrost alespoň po troškách, rozhodně netrapte dítě hladem ani na něho nevyvíjejte jakýkoliv nátlak.

Dítě by se mělo podílet na nákupech potravin a přípravě jídel. Dobrá je škola vaření, se kterou mám výborné zkušenosti. Po absolvování kurzů mají děti výrazně lepší vztah ke stravování. Dále je možné ho vzdělat v tom, jaký má vliv strava na chod a vývoj organizmu, na psychiku. Celkově je dobré znát to, co naše tělo potřebuje. „Vitaminy“ do něho dostanete formou nápojů, které vám velice pomohou. Čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny ředěné vodou, koktejly z acidofilního mléka… Snažte se již nedoslazovat. Případně ze začátku a snižovat dávky. Dosladit medem a nebo glukopurem. Maximálně lžíci od každého denně.

Dítě sledujeme, zdali „prosperuje“, vypadá a cítí se dobře. Jí pestrou a kvalitní stravu. To je to důležité, co by měly maminky znát! Které potraviny jsou dobré a které ne. Také jak je vhodně kombinovat. Navštivte vzdělávání formou kurzů a seminářů pro maminky a babičky. :-)

Pokud je situace z Vašeho pohledu neúnosná, domluvte si individuální konzultaci v poradně. Kontakt na školu vaření či vzdělávací kurzy a semináře se také lze dozvědět v redakci žena-in.cz.

06.11.2009 - Děti - autor: Eva Soukupová

starší příspěvky » konec >
Stránky: 1 2

[34] michaelavesela [*]

Seminar o vychove deti http://www.sluzbyprodomacnost.cz/CZ/menu/23/akce.html
karma: 0 18.11.2009, 15:01:38
[33] lidicka [*]

Dcera jí jen 2 druhy zeleniny - okurky a rajčata (i ty musí mít oloupané).Ovoce??? - Jablka, jahody a pomeranče...toť vše...
karma: 0 08.11.2009, 22:30:40
[32] Langerová Alena [*]

měla jsem opačné starosti - děti mi jedly až moc. Nabízela jsem jim takovou stravu aby byla pestrá ale netučná. Dnes jsou z nich krásní štíhlí vysocí lidé.
karma: 0 08.11.2009, 06:36:07
[31] Julča [*]

Moje 12leté dítě jí jen proto, že musí. Na snídani něco malého, oběd i večeři ( to se musí). Mezi tím si nic nevezme, můžu mu nabízet cokoliv. Jen tak nějakej oplatek nebo něco sladkého, to může.
karma: 0 07.11.2009, 19:58:10
[30] FAXÍK [*]

s dětmi a jídlem jsem problémy nikdy neměla
karma: 0 07.11.2009, 18:59:04
[29] marianaant [*]

No mám vnučku která už je dospělá. Jako dítě jedla maso a nikdy neprotestovala, že ho nechce, když se dostala do puberty tak ho přetsala jíst. Teď jí z 90% jen drůbeží, ale už sem tam si vezme kousek vepřového, ale to ho musí vidět syrové, že na tom není ani kousek tuku. Myslím si, že se to nesmí dělat násilím většinou to ty děti přejde samo.
karma: 0 07.11.2009, 16:10:30
[28] marcela-1 [*]

můj syn jako malý odmítal maso a mléka a dneska je to typický masožrout.
karma: 0 07.11.2009, 12:33:11
[27] Rikina [*]

Suzanne — #25 Tak nějak. Co má na konzumaci jídla pozitivní vliv, pokud můžu usuzovat z vlastní zkušenosti, je členství ve skautu. Na víkendových výpravách a na táborech se kluci poučili, že taky může být opravdu nouze a hlad, když nastane situace, že si kotlík s polívkou nešikovně zvrhnou do jehličí, a zbyde jim jen suchý chleba, někde daleko od civilizace. Takže potom jsou i v normálních podmínkách jaksi ochotnější a méně vybíraví.
karma: 0 07.11.2009, 09:56:58
[26] delfi.na [*]

Náš mladý taky jí jen něco (kuřecí řízek, sýr, nutelu) Na ostatní ho moc neužije. Takže zkoušíme různé lsti, někdy to vyjde, někdy ne. Minule byl vepřový řízek a tvrdili jsme, že je kuřecí, a že je to zvláštní kuře - brojler a proto má jinačí chuť. Vyšlo to
karma: 0 07.11.2009, 09:42:19
[25] Suzanne [*]

Rikina — #24 To je moc fajn. Však taky každý dítě je jiný a člověk stejně ve výchově postupuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí v tu chvíli. A podle toho, na co má sílu, žejo
1. na komentář reaguje Rikina — #27
karma: 0 06.11.2009, 23:45:13
[24] Rikina [*]

Suzanne — #23 Tak já mám asi kliku, že jsem v podstatě nemusela nic takového řešit. Synci jedli celkem normálně, a když někdy náhodou zrovna ne, tak se to jedno jídlo prostě vynechalo. S tím, že neobědval jsi, fajn, ale jestli mi ve tři přijdeš, že máš hlad, máš smůlu, večeře bude v sedm. Žádné svačinky v mezičase, ani jablko nebo sušenky, nic. Fungovalo to. Ani přístup mé matky, která měla tendence robátkům nosit a nabízet z přemíry dobroty něco na zub prakticky nepřetržitě, to kupodivu nepokazil. Možná proto, že k tomu neměla zas tolik příležitostí, dokud byli malí, a jako větší už pak sami odmítali se přecpávat.
1. na komentář reaguje Suzanne — #25
karma: 0 06.11.2009, 23:14:30
[23] Suzanne [*]

Rikina — #20 S tím souhlasím beze zbytku Jen jsem poněkud alergická na kategorická vyjádření a tzv.obecné pravdy. Dodávám, že jsem žádné pičičmundy nedělala, jen jsem to celé brala jaksi v klidu a s humorem. Přežili jsme ve zdraví všichni.
1. na komentář reaguje Rikina — #24
karma: 0 06.11.2009, 22:29:02
[22] spetulka [*]

Kuře — #21 já myslím, že tu nikdo neodsuzuje děti, které nechtějí ochutnat novou potravinu - ono to je často boj i u úplně zdravých dětí, že novinku odmítají.

Nicméně není podle mě dobrý dělat kolem jídla dětí extra povyk - v tom souhlasím s Klim - je to přirozená a běžná součást života a tak je to vhodné děti naučit brát...A podle mě se tu v reakcích pletou "hrušky s jablky" - předpokládám, že Klim tím, že nesouhlasí s hraním s jídlem nepředpokládá, že se bude u jídla sedět tiše a s kamenným obličejem jíst to, co je na talíři...Nicméně se systémem popsaným níže - honila jsem dítě po koberci jako pejska, abych do něj dostala sousto jídla...to mi nepřijde úplně v pořádku (pokud se jedná o zdravé dítě, v případě nějaké poruchy příjmu potravy by se i to dalo pochopit). Ale zdravýmu dítěti, který "jen" nechce jíst bych prostě - a taky to tak s mladým děláme - dala talíř na stůl, ať si jí sám, sem tam mu strčím vidličkou do pusy i já, sedíme u stolu všichni a jíme společně a pokud se začne vyloženě nimrat a dělat s jídlem kraviny, vyhazovat z talíře,...a víc prudí než jí, tak mu prostě talíř uzmu a dojedl...na to prostě jídlo není...A žádný řeči typu - když nebudeš jíst, nevyrosteš,...(to na něj jednou zkusila moje babi, neobstála přede mnou) si nehrajeme. Prostě se to vezme, nemluví se kolem toho, dítko zůstane v židličce než dojíme my rodiče, protože prostě u jídla je rodina společně a tráví tu dobu spolu, i když zrovna nejí. Pokud nejí opravdu vůbec - taky se někdy stane, tak prostě potom během pauzy mezi jídly nedostane žádný pamlsek a další jídlo - svačinu/večeři,...jako obvykle. Nicméně je fakt, že naše dítko toho moc nesní, vydatně posnídá a pak zbytek dne spíš jako "uždibuje". Ale rozhodně ho to nehodlám odnaučovat, je na něm vidět, že poslouchá to svoje tělíčko a jí podle potřeby /jednou si dá kvanta mléčných výrobků, podruhé je nechce, jednou se masa ani netkne, podruhé nesní nic jinýho,.../ a i podle naší MUDry je v pořádku, aby vycházel vstříc potřebám svého těla a uměl ho poslouchat...což my dospělí právě často neumíme právě proto, že nás v dětství nutili dojídat, nenechávat na talíři, čímž jsme si prostě ty přirozené signály těla, že už má dostatek živin, přehlušili
karma: 0 06.11.2009, 19:18:34
[21] Kuře [*]

Klim — #13 Klim, já jsem u svých dětí praktikovala právě to "o vodě". U nás se teda nevede přemlouvání a nebo hraní atp. Nechceš - nejez. Ale když dcerka začala asi ve třech letech odmítat jídlo, tak jsme jako každá máma znervózněla. Naše doktorka mi poradila - nechte ji opravdu hladem. A tak byla hladem. Bez dobrůtek a poctivě, jenom s čistou vodou. Prostě jsem jí na stůl nedala nic s tím, že až bude chtít, má si říct. Na lednici tenkrát nedosáhla a špajzku jsem zamkla. Třetí den velmi slušně požádala o polívečku a druhé jídlo a zase dlabčila jak najatá. Prostě jí vytrávení udělalo dobře.

No a pak přišel na svět syn a začala úplně jiná kapitola. Syn je nemocný a součástí té nemoci je panický strach z nových jídel a chutí. Každé ochutnání je u nás vítězství. Bude mu pět let a ještě nikdy nejedl například sýr, šunku, nebo buchtu s tvarohem. Jí teda běžné ovoce, jí zeleninu v polévce, případně dušenou jako přílohu. Nejí cokoliv namazaného nebo plněného.

Než jsme přišli na to, že to není o vybíravosti, ale opravdu o šíléné hrůze z toho, že to neznámé dá do pusy, tak jsme si vytrpěli svoje. Má tchýně ho jednou taky nechala o hladu, jenže to přehnala a on jí nakonec omdlel. Radši by umřel, než by dal do pusy chleba s máslem. Nevyvařuju mu zvlášť, ale třeba buchty peču tak, že část plechu je s prázdnýma buchtama. Nebo mu na talíř dám jenom brambory a uzené maso ne. Byly doby, kdy jsem v restauraci musela prosit, aby mu na talíř nedávali oblohu a nezdobili to, jinak by jídlo nedokazal sníst (ani když se to sundalo). Dneska už akceptuje, že se obloha oddělá pryč. A tak se postupně prokousáváme jednou potravinou za druhou, zrovna dneska mi hlásil, že ve školce ochutnal mrkvový salát a že mu chutnal. Pro něj to ochutnání znamená překonání strachu a zvládne to jenom když je úplně v pohodě.

Takže neodsuzujte děti, které nechtějí ochutnat, možná je to pro ně hodně těžké.
1. na komentář reaguje spetulka — #22
karma: 0 06.11.2009, 17:07:05
[20] Rikina [*]

Suzanne — #19 Tak ono se má všechno konat přiměřeně, že. Jistě že je milé a zábavné tu a tam vařit s dětmi, jednak se u toho ony něco přiučí, druhak když uděláme kytičku z ředkvičky a sluníčko z vejce, tak se to i líp sní. Ale zas jsem nikdy neměla na vyhazování, takže jsem děti učila, že jídlem se neplýtvá na blbiny. A vůbec odlišná věc je, když se pičičmundy u jídla dělat musí, a to pokaždé, protože zpovykané pachole by jinak nic nesnědlo. To zas ta kázeň taky nějaká je potřeba.
1. na komentář reaguje Suzanne — #23
karma: 0 06.11.2009, 16:26:30
[19] Suzanne [*]

Klim — #18 A myslíš, že když sním všechno z talíře, pomůžu někomu zahnat hlad? Ne. Žít ve strachu, že bych mohla hladovět? Proč? Odpovědnost je v jiných věcech, než v talíři. A vážným věcem je dobré se smát. S tím totiž i tu nouzi můžeš líp přežít.
1. na komentář reaguje Rikina — #20
karma: 0 06.11.2009, 16:06:56
[18] Klim [*]

Suzanne — #17 Promiň Suzanne, ale nemáš pravdu. My žijeme v blahobytu, ale spousta lidí na Zemi hladoví. Byť to vypadá nepředstavitelně, může se stát, že jednou hlad pocítíme i my. Cce se tomu někdo smát?
1. na komentář reaguje Suzanne — #19
karma: 0 06.11.2009, 16:02:17
[17] Suzanne [*]

Klim — #15 Jasně, kázeň a ještě jednou kázeň

Nevidím důvod, proč by jídlo nemohlo být hra. Jídlo není jen životní nutnost, má se vychutnávat a může to být potěšení. Nejhůř jsou na tom alespoň podle jejich vyprávění v dospělosti ti, kteří celé dětství museli ukázněně papat. Nedokážou nechat na talíři, protože se to nemá. Jí se, tak jedí taky, i když nemají hlad, protože mají k jídlu "úctu", jak říkáš

Jako děti jsme milovaly tetičku, co si s námi hrála na kuchařku. Matlaly jsme z jídla figurky a vařily jsme mrkev s čokoládou. A proč by ne...
1. na komentář reaguje Klim — #18
karma: 0 06.11.2009, 15:45:17
[16] enka1 [*]

Má odbornice děti?
karma: 0 06.11.2009, 15:40:55
[15] Klim [*]

Ještě poznámku k názoru "odbornice" (v tomto případě spíš pseudoodbornice ). Jídlo není hra. Jídlo je prostě jídlo a hračky k jídlu nepatří. Naopak bychom měli dítě učit jídlo prožít a vychutnávat a také úctě k jídlu.

Nebo to dopadne jako v Británii, v TV jsem viděla dětskou párty, kde si děti hrály s jídlem (malovaly, dělaly z jídla figurky, různě jídlo "tvořivě rozpatlávaly". Po párty zůstala naprostá pohroma a všechno se pochopiteně vyhodilo ). Připadalo mi to jako rouhání, říkala jsem si, že na ně nutně musí jednou přijít nějaká hladová pohroma, jinak to ani není možné... Krize je sice trochu zaskočila, ale myslím, že je to pořád málo
1. na komentář reaguje Suzanne — #17
karma: 1 06.11.2009, 14:21:03
[14] prece ja [*]

moje dcera nejedla vůbec do roka a půl, jen večer lahev sunaru , ani kaši nechtěla, nic. byla jsem z ní neštastná a doktor mi říká.....a maminko chodí? já říkám ano, sama bez držení od 10 měsíců.....takže maminko, je vidět, že jí nic nechybí, když prospívá dobře....a bylo.

je pravda, že ona zase hodně spala, takže energii dobrala tak.
karma: 0 06.11.2009, 14:19:30
[13] Klim [*]

Chci vidět, jestli to dítě bylo tři dny o vodě !!! Maminka zapomněla dodat, že mu tamhle strčila rohlíček, tuhle bonbonek, protože její mateřské srdce neuneslo, že by její miláček nepapal . Cikánské děti nikdy nechutenstvím netrpí, to si děvčata pamatujte!!!

Uvědomte si, že dítě má opravdu malinký žaludek a je ještě přirozené, takže jí jen tolik, kolik si tělíčko žádá. Pokud má dítě skutečný hlad a potřebu jíst, nají se, to vám garantuji (pokud je jinak zdravé). Představte si to na sobě: pokud máte normálních štíhlých 60 kg a dítě 15, vlastně by objemově mělo sníst čtvrtinu toho co vy, jenže to je zpravidla docela malé množství.

Nejlepší a osvědčený recept: neřešit to, dávat dítěti malé porce běžného jídla v obvyklou dobu, žádné extrovky a výjimky. Pokud ho nesní, nenutit, odnést ze stolu, ale pak už nedat nic jiného(!!!), jen běžné málo slazené pití (pochopitelně žádné sladkosti) Při dalším jídle v obvyklou dobu, ne dříve, postupovat stejně. Je nutná důslednost!! Pokud mamince začne být dítěte "líto", je to v pytli a matce není pomoci. V tom případě DOBŘE JÍ TAK .
1. na komentář reaguje Kuře — #21
karma: 0 06.11.2009, 14:08:14
[12] Kofola [*]

Jojo, člověk vyvařuje s nejlepším vědomím a svědomím, aby dětem chutnalo a byly zdravé,rostly, pak jim to úhledně naservírujem na talířky a úplně slyším své dvě dvouleté dcery: "Nenene". A je po jídle
karma: 0 06.11.2009, 11:24:53
[11] Marbulka [*]

Tak paní je teda fakt "odbornice"

Nějak jsem v té odpovědi nedokázala najít radu na předchozí dotazy...jen obecné řeči, které zná snad každý
karma: 0 06.11.2009, 10:33:37
[10] SENSITIVESKIN [*]

jo, my měli doma jako děti taky tvrdej režim - nesníte polívku druhý jídlo nedostanete - tak zavelel můj tatínek a bylo vymalováno - ačkoliv mne k jídlu nikdo nutit nemusel, mě chutná stále
karma: 0 06.11.2009, 10:22:50
[9] sanvean [*]

Na mě nezabíralo ani mámino "za babičku, za dědečka...", ani babiččino "Než pověsím prádlo, budou ty vajíčka snězený!" Zato na návštěvách jsem se futrovala a div nevylizovala talíř, asi protože mi to nikdo nenutil. Chudák máma si se mnou zažívala krušný chvilky
karma: 0 06.11.2009, 10:04:57
[8] SENSITIVESKIN [*]

nenutit
karma: 0 06.11.2009, 10:00:36
[7] Suzanne [*]

Dimsy — #6 Syn měl takhle období, kdy prostě jedl syrovou stravu. Vařenou či dušenou zeleninu v životě nepozřel, mléko začal pít až v 17, protože sportuje a kvůli soutěžím si hlídá jídelníček. Ani jsem neběhala se lžičkou, ale nebylo ani "sedni a jez". Ušetřila jsem si spoustu nervů. A vyrostl pěkně
karma: 0 06.11.2009, 08:52:41
[6] Dimsy [*]

Teorie je hezká věc, ale jak to do toho parchanta dostat je věc druhá. Naše rodina měla, a má, velmi kladný vztah k jídlu, šli jsme opravdu dětem příkladem, dcera jedla všechno a s chutí, ale do syna dostat sousto byl nadlidský výkon. U nás teda žádné běhání se lžičkou po bytě nebylo. Prostě seď a jez! Nejedl maso, jen řízek, nepil mléko, jedl jen krupičnou kaši, někdy pribiňáčka. Zelenina mu nechutnala. Občas pozřel omáčku s knedlíkem. Ať jsem uvařila cokoli, vždycky v tom bylo něco, co on nerad!
1. na komentář reaguje Suzanne — #7
karma: 0 06.11.2009, 08:17:13
[5] DanaD [*]

ja ma takove vzpominky na vlastni detstvi.. Ze skolky si pamatuju jak se deti chystali na obed a ja jsem jeste brecela nad presnidavkou.. i se mnou zasla maminka k lekarce.. nastesti tam byla rozumna zenska a ta ji tehdy rekla..:Pani, v socialismu jeste zadne dite hlady neumrelo, az bude mit hlad, tak se naji, budte rada ze je zdrava..." no a mela jsem pokoj,. fakt mi stacilo jabko a lzicka rybiho tuku..

ted uz papam hodne a dobre...
karma: 0 06.11.2009, 06:24:31