Bulvár

Moje dětství to byla série uličnických akcí

Milé čtenářky, jestlipak si vybavíte upně nejranější vzpomínku z dětství, jako naše čtenářka s nickem Kuře. Přečtěte si její rošťácký příspěvek, za který moc děkujeme

Milá redakce, moje dětství, to byla série uličnických akcí. První vzpomínky se váží k tomu, jak sedím na skříni, babička mě hledá a já se tichounce hihňám tomu, jak mě nemůže najít. To mi byly necelé tři roky. Pak následovalo období indiánských válek, do kterých velmi nelibě zasahovaly bledé tváře v podobě učitelek a bojovaly zbraněmi jako jsou diktáty, zeměpis a cizí jazky. Tohle období mi vydrželo hodně dlouho, vlastně ještě v prvním ročníku na gymnáziu jsem nechápala, proč se mám učit fyziku, když vyrobit správný luk je otázkou přežití.  

Ráda vzpomínám na to, jak jsem s tátou vedla dlouhé rozhovory o dinosaurech, mimozemšťanech a matematice. Zpravidla na zahradě - on pracoval, já jsem mu pomáhala a u toho jsme si povídali. Právě nedávno jsem se přistihla, že se rýpám v záhonku, vedle mě dřepí dcerka a já jí vykládám o Apačích.

Do dneška ve mně zůstala ta dětská víra, že někde ještě žijí skřítci, ráda s dětma vyrábím jejich indiánskou nebo rytířskou výbavu, ale už to není ono.

A kdy jsme si uvědomila, že jsem dospělá? Částečně to bylo, když se narodilo první dítě, ale rozhodně ne naplno. Naplno mě tohle zjištění zasáhlo, když jsem klečela na zemi u tatínka, držela ho za ruku a lékař ze záchranky mě vysvětloval, že pohřební službu musím volat já a že dal mamince léky pro uklidnění, ale kdyby jí bylo nějak zle, tak že přijedou znovu.

Tehdy mě ta dospělost zasáhla naplno a strašně jsem chtěla být malá holka, která by mohla být smotaná do klubíčka a brečet.

Kuře

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Podobně trefně to vyjádřila i čtenářka TTT ve svém příspěvku "Věřím, že dětmi jsme, dokud máme rodiče".

Proč naše dětství končí takhle smutně? Ale takový už je život a smrt k němu bohužel patří.

Milé ženy-in, napíšete nám také něco k dnešnímu tématu? Jak si hrajete se svými dětmi? Dokážete se s nimi vrátit do dětských let, nebo už máte "dospělácký" odstup? Myslíte si, že muži si dětskou duši udrží déle než ženy? Jaký na to máte názor? Napište nám na dnešní téma Moje dětsvtví. Jaké máte vzpomínky? Měla jste šťastné dětství, nebo na ně nevzpomínáte ráda? Co vám radost z dětsví kazilo?

Pište na adresu:

redace@zena-in.cz

Soutěž: L

 

   
01.06.2010 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme