Minulý týden byly třídní schůzky naší mateřské školky. Po úvodních projevech typu „plyšáky si děti smí nosit pouze takové, které samy unesou", „prosíme maminky, aby děvčátkům nedávaly na ven bílé kalhoty" atp. se ujala slova paní ředitelka. Ta se po půl roce vrátila v dubnu do školky a s elánem se zase pustila do řízení školky. A pro mne začala pořádná sprcha. Ona totiž asi žádná matinka nečeká, že její potomek dokáže spáchat ve školce takový hřích, že je označen za zločince, a ještě se to řeší na třídních schůzkách.

Projev naší paní ředitelky byl asi tento: „A teď prosím maminky od Janičky, Haničky a Evičky, aby se vyjádřily k tomu, že jejich děti šikanují Vašíka. Již týden pozoruji, že si k němu nechtějí sednout u stolu, zahání ho při hrách a dokonce ho Janička i tloukla v rohu na zahradě a Evička a Hanička ho držely!!!" V té chvíli jsem viděla rudě. Vašík je o dva roky starší než ty holky (má za sebou dva odklady ze školy) a tyhle tři se ho celou zimu bály, a pokud vím, tak je všechny rubal na potkání. U nás to dokonce vedlo i k návštěvě psychologa a docela nepříjemným problémům.

Takže jsem před celou třídou trvala na tom, že se donesou zápisy, které dělala zástupkyně a kterých bylo požehnaně. Že Vašík napadl Janu dne toho a toho a způsobil jí to a to, a dne toho a toho... A vysvětlovala
ostatním maminkám, že si k němu nesedají, protože jim potichu sprostě nadává a kope do nich.

Jenže pak se do toho vložila i Vašíkova maminka. Že Vašík už to nedělá a že se začíná bát chodit do školky. Že kdykoliv se některé holky jenom omylem dotkne, tak ho všechny tři okamžitě zmlátí. A já jsem to v té chvíli pochopila. To, co jsme holkám pořád tloukly do hlavy (totiž že se mají spojit a nedat jedna druhou), holky fakt pochopily a začaly realizovat. A současně to došlo i druhým dvěma maminkám. A všechny jsme se začali hlasitě chechtat.

No to byla taková ostuda, že si to nikdo neumí představit. A teď mám dilema - mám té naší malé vražedkyni koupit čokoládu, nebo jí mám začít vysvětlovat, že Vašík už má dost?

Vaše zmatené

Kuře


V první řadě blahopřeji.
Vaše dcery pochopily, jak na hajzlíka, a dávají mu to sežrat. Koupil bych ty čokolády tři, aby se mohla rozdělit s holkama. Podotýkám, že maje pedagogického vzdělání, jsem zcela na straně dívek. Je pravda, že nic se nemá přehánět, a až jí budete dávat ty čokolády, řekněte jí, že víc už za mlácení Vaška nedostanou, že vyhrály první cenu a mají si najít jinou hru. Myslím, že harant už má dost. :)

Reklama