Když se jednou necháte tetovat, už nepřestanete, říká se. Marcela tomu nevěřila, ale když přišla její devatenáctiletá dcera s dalším tetováním, nebyla nadšená.  Ano, je to její tělo, ale co když ji tahle mladická nerozvážnost bude jednou mrzet.

Je dospělá, tak ať si dělá, co chce, namítnete. Ať si pěkně „vyžere“ důsledky svého konání.

tetování

„To všechno uznávám,“ říká smutně Marcela, „ale stejně mě mrzí, že si ničí takové krásné mladé tělo. Když přišla s prvním vytetovaným mořským koníkem v tříslech, byla jsem naštvaná, ale utěšovala jsem se tím, že to není moc vidět. Větší část kérky byla ukryta pod kalhotkami. Ale stejně jsem si neodpustila poznámku. Uvědomuješ si, jak to bude vypadat, až ti bude třeba čtyřicet, budeš mít po dětech vytahané břicho a na něm tuhle „potvoru“? Dcera mávla rukou. Čtyřicítka byla pro ni nepředstavitelně vzdálenou budoucností, kterou se není třeba znepokojovat.“

Po čase přišla s obrovskou květinou na rameni, a to už Marcela zuřila. „Dcera měla maturitní ples. Na sobě nádherné bílé šaty, dlouhé vlasy sčesané na jednu stranu, vypadala jako princezna. Strašně jí to slušelo… Nebýt toho příšerného tetování. Když se otočila a viděla jsem tu obrovskou černou „placku“ na jejím rameni, chtělo se mi brečet. Najednou byl dobrý dojem ten tam a ona vypadala jako nějaká laciná holka od kolotoče.“

Marcela nechtěla kazit dceři radost, a tak to už nekomentovala. „Ale v hloubi duše mě to strašně štve. Copak si neuvědomuje, že jí to nejen hyzdí, ale může jí to zkazit třeba kariéru? Jsou přece povolání, kde by takovou „ozdobu“ nestrpěli. Holka se dobře učí, věřím, že to někam dotáhne, ale s tímhle? Nebyla by to škoda? Bojím se, že u dvou kérek nezůstane.“

Marcelu docela chápu. Jedna z mých dcer už má třetí tetování a také nejsem dvakrát nadšená, ale nic s tím nenadělám. Obávám se, že čím více jí to budu vymlouvat, tím víc ji to bude svádět k dalším experimentům.

Čtěte také:

 

Reklama