Zdravím redakci i všechny čtenářky!

Co se dědičnosti týče, mám sice dceru, rozhodně toho ale zdědila víc po svém otci než po mně. No dobře, postavu má moji (to bych jí taky vážně nepřála, aby měla figuru po tatínkovi :o)), ale povahou a vlastnostmi je spíš kluk. Z matiky odjakživa jedničky, zato dějepis, moje největší láska, to je pro ni trest. Dopisy z tábora mají dva řádky - ahoj, mám se dobře, jídlo je dobré, už nevím, co psát, tak čau. Když potřebuju doma něco spravit, otevřít, smontovat, nebo třeba nastavit na mobilu nebo na počítači, už ani nemusím čekat na manžela - Katka se o to postará. Zdědila dokonce i jeho humor!

Je to docela praktické, mít doma takového „holkokluka", samozřejmě mě to ale někdy mrzí. Pokud bych někdy chtěla zažít chození po obchodech, vybírání módy a ženské drbání a probírání kluků, musela bych si asi pořídit ještě jedno dítě. Ta moje holka jde spíš s tátou na ryby než se mnou do butiku. Teď se snažím ji přesvědčit, aby se nechala přihlásit do tanečních, zatím se na to moc netváří a já nevím, jestli ji mám nutit... Jen doufám, že se ještě aspoň trochu změní, až na ni pořádně uhodí puberta. Vždyť s takovouhle si ani nenajde kluka! Má sice z juda spoustu kamarádů, ale dost pochybuju, že by některého z nich vůbec napadlo, že je to taky holka.

čtenářka Jana


Milá Jano, nevěšte hlavu, i na tu vaši Amazonku určitě někde čeká ten pravý. Pořád lepší, než aby to byla nějaká Barbína, no ne? Jak poroste, časem se určitě najdou věci, které budete moci spolu sdílet. Děkujeme za příspěvek.

Reklama