Děkujeme za příspěvek na dnešní téma čtenářce s nickem enka1.

Volantům zdar! Moje auto je a není moje. Nebýt maminky žádné auto není moje. Je a bude její, přestože si ho moc neužila. Mamka nevydržela po odchodu do důchodu nic nedělat, tak pracovala dál, zatímco tchyně odešla kdysi dávno do předčasného a o práci dovede dlouze a zasvěceně povídat. Dokonce i o tom, za čím se ta moje máma tak honí. Přišlo jí (tchyni) i směšné, že mamka chodí s ostatními důchodkyněmi občas na kafe a jednou prý měla hrozný sen, že musela s nimi. Mamka mezitím vydělala na auto.

Maminko, užila jsi si svého auta sotva dva roky, kdežto ta ..... se v něm bez skrupulí vozí dodnes. Já vím, jsem slabá té staré ženě odmítnout, ale Ty bys nad tím taky mávla rukou.

Mami, to auto je pořád Tvoje, i když papíry jsou na mě a věz, že kdykoliv do něj sedám, nedokážu si na Tebe nevzpomenout. A neboj, nejen v tom Tvém autě, to je jen střípek všeho, cos mi dala.

enka1

To jste napsala moc hezky

Komu vděčíte za své auto vy, milé ženy-in? Dokázala jste si na něj ušetřit sama? Koupila jste si nové auto, nebo ojeté? Jak na své první auto vzpomínáte? Máte s ním nějakou příhodu? Podělte se s námi o své automobilové začátky i zážitky.

Své příspěvky a třeba i fotografie posílejte na adresu: redakce@zena-in.cz

Reklama