Maminka dvou malých chlapců, pětiletého Honzíka a půlročního Dominika má obavy, že její starší syn trpí přehnanou agresí. Častokrát si s ním neví rady, nezabírá ani plácnutí na zadek. Tím se to prý naopak ještě zhorší.

Lenka je mladá maminka dvou dětí. Pětiletého Honzíka a teprve půlročního Dominika. Od doby, co se jim narodil druhý syn, přiznává, že na Honzíka už má méně času a nevěnuje mu tolik pozornosti jako dřív. Není výjimkou, že ho tu a tam „odloží“ k televizi. Táta s ním zase občas hraje nějaké „dětské“ počítačové hry, to ovšem Lenka vidí nerada, přijdou jí hodně agresivní. Přičítá jim i Honzíkovo zhoršené chování, projevující se zlostnými výbuchy.

agressive

Můžou mít dětské hry a televizní pohádky a seriály, kde se objevuje čím dál více násilí, vliv na agresi našich dětí? Na to jsme se zeptali Aleny Weberové, ředitelky o.s. Dítě, rodič, prarodič.

To, že má dítě výbuchy hněvu, je úplně přirozené a normální. Podívejme se na to z hlediska odborného:
Mezi 2. a 5. rokem života je povrchová kortikální oblast mozku už rozvinutá a umožňuje dítěti mluvit a rozumět řeči ostatních, ale hloubková oblast mozku, zvaná limbická, která umožňuje kontrolovat nálady, je ještě nezralá, takže dítě se vzteká při sebemenší mrzutosti. Kolikrát si ani neuvědomí, proč se vlastně vzteká. Následná reakce ze strany rodičů, tedy rozčilení, hněv dítěte ještě stupňují. A pokud mu dáme na zadek, můžeme vyvolat až hysterickou reakci.

A nyní se na to podívejme z hlediska lidského, chcete-li rodičovského.
Dítě se musí především uklidnit. Obejměte ho, vezměte do náruče a řekněte mu, že jste smutní z toho, jak křičí. Snažte se odvést pozornost od věci, která ho rozčílila.
Pokud dítě žije v prostředí, v němž panují vztahy zajišťující dítěti pocit bezpečí, jeho agresivní sklony pomalu vymizí.
Ano, dnešní filmy a seriály jsou plné násilí, ale dětem nebylo násilí cizí ani v dobách, kdy televize nebyla, jen vzpomeňte na různé dětské experimenty s pavouky, mouchami, žábami apod.

Více, než film, kde princ utne hlavy drakovi, působí na dítě například nervozita ze strany matky. Jsou známé lékařské výzkumy, kdy u dětí, jejichž matky trpěly poporodními depresemi, se agresivita u dětí projevovala mnohem častěji než u dětí, které cítily z matky pocit bezpečí a spokojenosti.

Paní Lenka rozhodně nemusí mít výčitky, že občas, jak říká, odloží dítě k televizi. Určitě mu nepouští přímo katastrofické filmy. Nemůže mu být 24 hodin k dispozici. Pokud se Honzík vzteká a jeho chování se zdá mamince agresivní, ať ho nechá vyvztekat,  může jít i o náznak jakési první puberty, která probíhá u dětí právě kolem 4 roku jejich života. Věřte, že vymizí. Jsou to kluci, a ti potřebují vybít.

A pokud by problémy neustávaly, pak je potřeba navštívit odborníka, specializující se na dětskou psychologii, ale to myslím nebude v tomto případě zapotřebí.

Čtěte také:

Reklama