Je mi smutno, když vidím mladou dívku, oblečenou do černých krajek, s masívním rosenkruciánským nebo keltským křížem na krku, nebo mladíka v kožené bundě a čírem, na krku s půlkulovým klasickým křížem a v ruce s lahváčem…

Rosenkruciánský kříž

gŘád Rosenkruciánů, jehož hlavním symbolem je právě onen kříž s rudou růží, sahá svými kořeny až do starověkého Egypta.

Učí poznávat přírodní a kosmické zákony.

Některým členům se později podaří mnohdy uskutečnit věci, které ostatními mohou být považovány za zázrak nebo za něco nevídaného.

Sami Rosenkruciáni se staví za to, že nejde o žádnou magii, ale přirozené poznání a využití přírodních zákonů, které nejsou obecně známé.

I když používají vokální intonace, nejde o  žádné zaříkání. Rytmika je součástí běhu celého Universa, a oni to jen vědí.

Rosekruciáni i s jejich symboly a filozofií si zaslouží mnohem širší pohled či pochopení, než je z mého pohledu bezduché zneužívání symbolu tak osvícených lidí.

Na krk pozéra, který nechce vědět víc, nepatří.

Klasický kříž

On ale i samotný kříž, jak ho známe, není věcí jen a jen ozdobnou, a dokonce si myslím, že by být ani neměl. Málokdo z těch, kteří chodí ověšení kříži různých velikosti, alespoň okrajově tuší, co si vlastně věší na krk.

O to hůř, že je jim to namnoze jedno, neb je to přece moderní.

Kříž je podstatně starší než celé křesťanství, pokud ho takový mamlas alespoň po této rovině vůbec zná.

Pro předkřesťanské kultury, například staré Egypťany, Číňany či Kréťany byl symbolem věčnosti a propojení božského (svislé rameno) a pozemského světa (vodorovné rameno). Byl též silně ochranným zářičem. Později se stal i nejdůležitějším symbolem křesťanství.

Kristus byl odsouzen ke smrti ukřižováním. Je to škoda, protože tím pádem to na kříž vrhlo malinko jiné světlo, nebo spíš stín.

Ti, kdo si navěsí na krk obří kříž, by měli vědět, že je to také symbol utrpení.

h

Samotnou sílu kříže si můžete vyzkoušet takhle:

Vezměte nelinkovaný papír a vyrobte z něho dva stejné papíry zhruba velikosti A5. Na jeden nakreslete kolo a na druhý kříž.

Dejte jednomu člověku do každé ruky jeden papír. A ať s papíry v ruce rozpaží. V rámci objektivity řekněte třetímu člověku, aby mu stejnou vahou zatlačil pokaždé na jednu ruku. On ať tlačí proti němu vzhůru. Neříkejte jim dopředu nic, kvůli sugesci.

Ta ruka, ve které bude držet papír s křížem, mu bude připadat slabší.

Jako by kříž byl těžší, i když racionálně je to hloupost.

Klidně ať si papírky pak v rukách prohodí a zkusí totéž.

Výsledek bude stejný.

Zajímavé, že? Prostě je to velice silný zářič.

Bohužel, na tohle nejsou tabulky ani vzorce. Selhává tu základní funkce fyziky, ale prostě je to tak.


No řekněte, jestli si tak prastaré a silné symboly zaslouží, aby se staly jen módní záležitostí bez znalosti hlubšího významu a úcty?

Reklama