Reklama

Skrytá sůl je v běžných potravinách. V čem nejvíce?

Odkud se do organismu dostává nejvíce soli? Není to tím, že by si lidé přidávali tolik soli do jídel vědomě – často si jen neuvědomují, jak mnoho je jí skryto například v uzeninách.  Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75–80 procent celkového denního příjmu. Znamená to, že nestačí přestat solit doma, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích a apelovat na výrobce hotových potravin, aby obsah soli snižovali.

Důvody užití soli

  • Sůl je v potravinářském průmyslu důležitým konzervačním prostředkem
  • Sůl váže vodu – zvyšuje soudržnost výrobků
  • Ovlivňuje vlastnosti lepku – pevnost těsta
  • V masném průmyslu se používá do dusitanových směsí – pomáhá udržovat barvu, brání růstu bakterií
  • Používá se při fermentaci – kyselé zelí

Tipy na snížení soli

sůlZ doporučené pěti gramové denní dávky soli připadá 1 g na vlastní solení a dosolování a 4 g na sůl v potravinách.

Jak snížit příjem soli:

  • Na talíři již nedosolovat - nemít v dosahu slánku
  • Příjem soli snižovat postupně – redukce soli o 20-25 % ještě není chuťově rozpoznatelná
  • Nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy
  • Zvýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce– draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli
  • Nakupovat potraviny s logem Vím, co jím – hlídá obsah soli ve výrobcích
  • Vařit si doma z čerstvých surovin– kontrolovat solení
  • Číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách – vybírat nutričně vyvážené potraviny, které mají nutričně vyvážené složení a tím i nižší podíl soli.

Pozor na pečivo - výsledky testů běžného pečiva

Průzkum publikovaný Evropskou unií na konci roku 2014 ukázal, že chléb a pečivo patří v řadě členských států EU mezi nejvýznamnější zdroje příjmu soli. Pekařské výrobky se podílejí na celkovém příjmu soli z 20–30 procent.

Jak jsme na tom my?

  • Iniciativa Vím, co jím a piju si nechala otestovat nutriční hodnoty 20 běžných druhů pekařských výrobků – například toastových chlebů, pšenično-žitných či žitných bochníků, rohlíků.
  • Z výsledku testu vyplynulo, že téměř polovina z nich obsahovala více soli, než je doporučováno: Pouze 11 z 20 vzorků splnilo kritéria pro obsah soli doporučené Světovou zdravotnickou organizací WHO a Vím, co jím a piju. Navíc jen 9 z 20 vzorků splnilo všechna nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, která kromě soli hodnotí též přidané cukry, rizikové tuky (SAFA a TFA), vlákninu a celkovou energii, říká Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Nejvíce soli měl obyčejný rohlík solený

  • sůlRozpětí zjištěných hodnot u testovaného pečiva bylo poměrně výrazné a pohybovalo se mezi 0,71 g – 1,83 g soli na 100 g. Kritérium Vím, co jím pro obsah soli u skupiny „chléb a pekařské výrobky“ je 1,25 g/100 g, výživový profil WHO pracuje u pekařských výrobků s podobnou hodnotou 1,2 g/100 g (100 g mají přibližně 2 krajíce chleba nebo 2 a půl rohlíku).
  • „Nejnižší obsah soli 0,71 g/100 g byl zjištěn u chleba „Ličenský Kardík“, výrobce BEAS a.s. - Pekárna Lično. K výrobě byla použita solící směs s nižším obsahem sodíku,uvádí docent Jiří Brát u vítěze testu. Téměř totožně nízké hodnoty měl ale i slunečnicový chléb - 0,72 g/100 g zakoupený v běžném supermarketu. Nejhoršího výsledku dosáhl mezi chleby běžný kmínový chléb, který ve 100 g (asi 2 krajíce) obsahoval 1,42 g soli.
  • Kmínový chléb ale nepatřil mezi ty s nejvyšším množstvím soli. Ten byl zjištěn u běžného pečiva – konkrétně u pšeničného rohlíku soleného, který obsahoval 1,83 g/100 g. „Tento rohlík byl posypán hrubou solí, což zvyšuje celkový obsah soli,“ říká Brát. Obyčejný rohlík dopadl lépe a s téměř hraničním výsledkem 1,19 g/100 g se vešel mezi výrobky, které testem na sůl prošly.

Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. „Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Čeští muži konzumují 16, 6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku. Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené potřeby.