Domácnost

Mlčeti zlato aneb rodinné přežblebty


Všichni rodiče se těší na první slůvka svých ratolestí. A všichni rodiče také poznají den, kdy si budou přát, aby se nikdy mluvit nenaučily. Mí rodiče to poznali hned čtyřikrát.

Dokud jsme si se sestrami vymýšlely jen vlastní pojmenování, bylo vše v pořádku. Když jsem během jízdy autem chytře pronesla: „Tati, svítí ti dikopl,“ bylo se čemu zasmát. Postupně se dopídili k tomu, že jsem myslela blinkr. Také když se na maminku uspávající svou dcerku jemným drncáním z kočárku ozývalo: „Pořádně! Oběmááá!“, brala to s humorem.

Ovšem v momentě, kdy si dítko splete dva odlišné pojmy, už to tak humorné nebývá. Alespoň ne v danou chvíli. „A mamííí, určitě sis vzala podprsenku?“ křičela sestra na autobusové zastávce. Vysvětlovat pohoršenému davu čekajících, co tím básník chtěl říci, zcela jistě nemělo pro mou matku smysl. „Ano, určitě jsem si vzala PENĚŽENKU,“ odpověděla stroze.

Do smíchu rodičům nebylo ani tehdy, kdy jsme v nejméně vhodnou chvíli zopakovaly slova, která se k všudypřítomným dětským uším donesla, ač vůbec neměla. Matně si vzpomínám na návštěvu jedné z tet. Vsadím se, že naše maminka na ni nezapomněla nikdy. „Maminko, to je ta teta, jak jsi říkala, že je to praštěná hysterka?“ uvítala návštěvu hned mezi dveřmi nejstarší dcerka. Za tak upřímně míněnou otázku a za následné zamrkání nevinnýma očima se na ni prostě nedalo zlobit. Mohla jen s rozpačitým úsměvem odpovědět: „Ne, zlatíčko, to je jiná.“ Alespoň se nechtěla přít. Poslušně neukázala ani náznak přesvědčení, že tenkrát byla praštěnou hysterkou jmenována určitě tahle teta a žádná jiná. Po tomto zážitku si naše matka přála, aby se její další děti nikdy mluvit nenaučily.

Ale my jsme se naučily. A pro její smůlu velmi brzy. Jen jsme nebyly takové mluvky. Nenápadně k tomu vedla naše výchova. Přesto se rodiče museli prokousávat řadou zkrácených nebo zkomolených slov, museli luštit, co znamenají naše vlastní pojmenování, ale už jsme jim nepůsobily ostudu takového kalibru.

Jen jednou… Lidskou řeč jako prostředek komunikace jsem si v té době teprve osvojovala. Taky jsem občas mívala pomíchané pojmy. Ze všeho nejvíc jsem si pletla pionýry s žampiony. Nezapomenu na výraz prodavačky za pultem, když jsem po ní chtěla sklenici nakládaných pionýrů. Musela si myslet, že jsem z rodiny masochistů. Naštěstí tehdy včas zakročila moje maminka a uvedla věci na pravou míru. To bylo poprvé a naposledy. Pak už jsem si za svá slova musela zodpovídat sama.

Jaké bylo první slůvko vašeho mimika? Přivedly vás žvatlající děti někdy do rozpaků? Nejlepší příspěvek v diskusi odměníme DVD cvičení po porodu.
   
27.03.2008 - Dům a byt - autor: Pavel Miškovský

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [96] Zázvorka [*]

    Krásné komentáře, královsky se bavím. Díky ženy-in!

    superkarma: 0 31.03.2008, 12:58:41
  2. avatar
    [95] mikule [*]

    To moje dcera přišla ze školky a ptala se mě. Mami, víš jak se jmenuje náš prezident? Václav Klaun

    superkarma: 0 28.03.2008, 13:17:36
  3. avatar
    [94] Dimsy [*]

    Moje dcera jednou psala tehdy okřídlenou větu:"Moje milá mámo,chci býti jako ty" a v tom slově býti se ji ta písmenka T a I nějak zamotala a vypadalo to jako:"Moje milá mámo,chci bíbr jako ty".Mohla jsem se utlouct smíchy.

    superkarma: 0 27.03.2008, 21:51:22
  4. avatar
    [93] idiska [*]

    jsem začala mluvit celkem brzo a už jsem od tý doby "tu svoji nevymáchanou držku" nezavřela, ani když spím...tak to aspon říká máma ...já jsem mistr v trapasech ...pár příkladů: vyrostla jsem na dědince a jednou začaly slepice zanášet do stodoly na seno...naši se vydalí vajíčka hledat, ale mě s sebou nevzali, což byla chyba...stála jsem stodolou a na celou dědinu křičela: "Mámíí, co tam tak dlouho děláte? A tatíí, proč tam za váma nesmím?"...trošku trapas po sousedech, ale dá se vysvětlit, ale jak vysvětlovali návštěvě moji větu : Mamka se vás ptá, jak dlouho tu ještě budete? (což sice v určitém smyslu řekla, ale mluvila s babičkou, aby věděla, jestli má přidělat víc chlebíčků)...tak to fakt netuším, ale soudě podle toho, že je neznám, tak už asi nikdy nepřišli ...nádherná byla taky věta, kdy jsem běžela tátovi naproti, když šel z práce, a opět na celé kolo tím svým ječákem řvala :"Tatíí, byt tady kominík a vymetl mamince komín." ...nebo informace sdělená mými ústy sousedům :"Jj, my máme doma "porno" a všichni se na něho díváme."...tím pornem bylo myšleno video ...a stejně tak prožízlou pusu má moje 3letá neteř...nedávno jsme byli s na karnevalu a nejstarší neteř s ní šla na záchod, když vcházely do chodby plnou rodičů a učitelů, praštily malou neteřinku dveře a ta jen pronesla :"P*čo"...bohužel pro tu starší si všichni mysleli, že to řekla ona ...a nejpoučnější a zároveň nejupřimnější větu na mou adresu pronesl synovec, který se učil mluvit tím, že hodně opakoval po druhých...zvedala jsem ho, přitom jsem praštila do stolu a rozlila trochu čaje...tak jsem to okomentovala :"teda, teta je trouba, co."...a to zřejmě synovci připomnělo výraz, který hned pronesl:" No, teta je ku**a." a švagra zarazilo...no aspon vím, co si o mě myslí

    superkarma: 0 27.03.2008, 20:53:08
  5. avatar
    [92] femme [*]

    naši, tehdy cca 1,5 letou, prostřední dceru odchytla na chalupě jednou babička, když matlala svoje vlastní h...ko na čerstvě vymalovou stěnu a když se jí v šoku ptala, co to dělá, tak na ni jen tak, přes rameno, houkla: co by, babicto, maluju

    superkarma: 0 27.03.2008, 20:48:26
  6. [91] Vána [*]

    Naší malé Ivance když bylo kolem 2let-tak se snámi vždy loučila slovy-(ale i ve dne)POBONOČ-Jako dobrou noc-chtěla nás umlčet!

    superkarma: 0 27.03.2008, 19:55:48
  7. [90] mispulkan [*]

    Bylo mi asi 2,5 a když mě hlídala babička jsem vylezla po příkrých schodech do druhého patra, babi mě nachytala a ptá se, co tam dělám! a já na to: "A co ty se pojád stajáš?!"

    Jinak s manželem máme také hádky tak, že já řvu, on je v klidu, což mě ještě víc vytáčí. Taky dobrý je, když za chvilku přijde a s ledovým klidem mi řekne:"Dáš mi pusu?" Na takový usmiřování a nedej bože na jiný bych teda asi neměla žaludek...A úplně nejblíž zabíjení jsem, když si jdeme lehnout a on by v klidu usnul...Potřebuju se nejdřív vyječet a pak to řešit, oak jsem v klidu a taky mám samozřejmě vždycky pravdu!!! Ale je fakt, že sprostě na sebe nemluvíme, i když bych to pak měla mnohdy lehčí Nechce se mi taky před malou, ale musím začít ječet v ten moment, kdy jsem naštvaná, přeci na něj nebudu řvát až za půl dne. To bych si přišla k smíchu i já sama...

    superkarma: 0 27.03.2008, 18:04:52
  8. avatar
    [89] Z_U_Z_U [*]

    prodejna zdravé výživy a taková ta od pohledu alternativní matinka " natálko, vyber si keksík. mají s příchutí pšeničnou, pohankovou, kukuřičnou. Můj 3,5 letý terorista se rozpomenul na Harryho Pottera a plynule navázal: drškovou, játrovou a jedny také chutnaly jako suché z nosu. Ten pohled který paní hodila bych vám přála vidět. Asi stejný, jako pán u pokladny ( kolem dokonalé pleše dokola pár vlasů) když Max oznamoval na celý hypermarket že má ten pán hezkej chlupatej věneček

    superkarma: 0 27.03.2008, 17:04:13
  9. [88] z.u.z.a [*]

    Synovec přítele byl se svým dědečkem na procházce a děda mu vysvětloval, proč tam mají vojáci pomník (padli ve válce). Nějakou dobu na to hlásili v místním rozhlase u nich na vesnici, že umřela nějaká paní. Načež kluk (cca 2 roky) prohlásil: "Paní Nováková padla ve věku 81 let"

    superkarma: 0 27.03.2008, 16:55:37
  10. avatar
    [87] OlgaMarie [*]

    Meander: Mým vnoučatům zemřela v 96 letech prababička a v 86 letech praprababička. Vnučka zkoumala, kolik je mně a z toho odvodila, že zemřu v 106 letech. Opravdu jsou vnoučata pro radost.

    superkarma: 0 27.03.2008, 16:50:12
  11. [86] spili [*]

    První slovo táta. První rozpaky (syn 2 roky) se mně v obchodě zeptal "mami jak to kunduje?" . Chtěl vědět jak se otvírá zašroubované víčko

    superkarma: 0 27.03.2008, 15:48:27
  12. avatar
    [85] Meander [*]

    Eva_Fl: Když jsem byla malý parchoš, takhle jsem se v autobusu otočila dozadu, začuměla se na paní, co seděla za námi (byla stejně stará jako moje máti, ale nějak moc nemocná, měla hrozně flekatý obličej a vrásky) a povídám "Mami, za náma sedí děsně vošklivá bába." Bylo to takové haló, že si to doteď pamatuju. A doteď se stydím.

    superkarma: 0 27.03.2008, 15:27:07
  13. avatar
    [84] Eva_CZ [*]

    Meander:

    superkarma: 0 27.03.2008, 15:24:35
  14. avatar
    [83] Meander [*]

    michaela.kudlackova: To byla náhodou omluvitelná a vlídná reakce. Taky se mohl zeptat, jestli ta paní brzo umře

    superkarma: 0 27.03.2008, 14:58:19
  15. avatar
    [82] Ch.Z. Kochanská [*]

    V konfliktu s lidma se dokážu ovládat, argumentuju v klidu, neurážím, neřvu. Ale v konfliktu s věcma se uchyluju i k násilí. Vysavač už se mě bojí.

    superkarma: 0 27.03.2008, 14:46:16
  16. avatar
    [81] Michaela Kudláčková [*]

    ....nákupní středisko - prostor před zeleninou a stará paní trpící takovou tou chorobou, kdy člověk chodí trvale v předklonu. Moje slušně vychované dítko (asi pět let tehdy)s nevinným úsměvem " Co hledáte paní? Já vám pomůžu!" Tvářila jsem se, že to dítě neznám..

    superkarma: 0 27.03.2008, 14:42:13
  17. avatar
    [80] ifulinkaa [*]

    já když jsem byla malá lítala jsem po baráku (bydleli jsme ještě s babičkou,dědou,prababičkou) a na celý dům vyřvávala,že maminka má pičulu-u nás se sprostě nemluvilo,tak se divili,kde jsem k tomu došla,po sléze pochopili,že to byla cibule:)

    superkarma: 0 27.03.2008, 14:39:58
  18. avatar
    [79] Meander [*]

    Ťapina: Taky! A zrovna tak, když on něco hledá, dá se na něm krásně vysledovat celý ten složitý průběh samonasírání

    superkarma: 0 27.03.2008, 13:46:30
  19. avatar
    [78] Ťapina [*]

    Meander: U nás je to podobně. Když se hádáme, tak pěním já, skáču do výšky a třískám věcma), on to cynicky pozoruje a pak se zeptá, jestli už jsem skončila Ale když třeba něco nemůže najít, tak se dokáže vyšroubovat do takových otáček, že nakonec hystericky řve a mlátí do skříní, aniž by mu někdo řekl jediné slovo

    superkarma: 0 27.03.2008, 13:42:55
  20. avatar
    [77] Meander [*]

    ellinor: U nás se ovládá on. Dovede to, já ne. Pak se odreaguje třeba při zapojování DVD za asistence stejně cholerického otce.

    superkarma: 0 27.03.2008, 13:38:02
  21. avatar
    [76] ellinor [*]

    Meander: Pravdu díš, 2 cholerici, to je třaskavá směs a nemusí se ani nic dít. Já se celej vztah hodně krotila, ale pak my nějaká chytračka psycholožka řekla, ať taky pouštím páru. Od tý doby to byl doma takovej mazec, že se to nedalo vydržet. Po třech letech od téhle úžasné rady jsem se odstěhovala. Buď jsem mohla doživotně dusit, nebo doživotně řvát, co je lepší?
    A nadávky nesnáším, nikdy mi směrem k manželovi nevypadla jediná. Zato před mým odchodem to on rozjel naplno...Buď mu podnájem lehký!

    superkarma: 0 27.03.2008, 13:33:50
  22. avatar
    [74] OlgaMarie [*]

    z.u.z.a: A ještě se namazat a pak ...

    superkarma: 0 27.03.2008, 13:01:31
  23. [73] z.u.z.a [*]

    OlgaMarie: obzvlášť třeba do práce nebo do hodpody by to bylo

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:59:37
  24. avatar
    [72] OlgaMarie [*]

    Meander: Mýlíš se. Královský plášť s bílou kožešinou hranostaje by ti slušel ohromně a Smetanovou by ranil šlak.

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:56:32
  25. [71] z.u.z.a [*]

    lumpici: tak to se máte na co těšit

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:56:22

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [70] Japina [*]

    Dcera má 2,5 roku, některá slova si zjednodušuje, aby se jí lépe vyslovovala. Např. telefon je tefon, to by ještě šlo, ale místo pošťačka, říká poštěvačka.

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:54:50
  2. avatar
    [69] lumpici [*]

    Jeden z pěkných přeřeků se povedl dceři v první třídě - od školky chodili do domova důchodců zpívat, nosit jim dárky a podobně, pak se ve škole učili právě o domovech důchodců a následně si povídali o budoucím zaměstnání a ona do prvouky k větě "Až budu velká tak ..." dopsala "dám rodiče do domova důchodců". Evka

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:50:39
  3. avatar
    [68] Meander [*]

    OlgaMarie: Šperky taky, samozřejmě Kožešiny mi nesluší.

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:42:04
  4. avatar
    [67] OlgaMarie [*]

    Meander: K č.22 : A co šperky a kožešiny? Květena uschne!

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:37:36
  5. avatar
    [66] Smetanová [*]

    Meander: Tak choď pěšky a narvy si do uší špunty

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:37:32
  6. avatar
    [65] gerda [*]

    sanvean: tak to je vynikající metoda, jak mík uklizeno - stačí šikovně dožrat manžela

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:34:26
  7. avatar
    [64] sanvean [*]

    My se snad ani nehádáme...když je hodně naštvaný, poznám to tak, že začne mlčky uklízet a třískat věcma. Celá moje máma

    superkarma: 0 27.03.2008, 12:02:06
  8. avatar
    [63] Modré z nebe [*]

    gerda: ten papír asi zavedeme i u nás, morčata se nebudou plašit a syn, který neumí číst se ničeho nedovtípí, tudíž budeme všichni šťastni

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:56:42
  9. avatar
    [62] Ťapina [*]

    gerda: To my zas máme doma okřídlenou větu "Neřvi, támhle se ti bojí pes"

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:55:49
  10. avatar
    [61] Modré z nebe [*]

    Mánička: Jsi pravá Ž-I! A můj vzor! Ono, aby to nevypadalo, že na sebe sprostě řveme, chraňbůh - přísahám, ta nána pitomá je to nejhorší, co mi bylo řečeno

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:54:55
  11. avatar
    [60] gerda [*]

    my kvůli kočkám dokonce ani hlas nesmíme zvýšit! Pohled na trpící schoulená zvířata by napravil každého hádkychtivého. Když se budu chtít pohádat, budu to muset asi napsat velmi ostře na papír a vstrčit to své polovičce pod nos. Smůla (jeho) je, že on má opravdu velmi nečitelný rukopis, takže mi sebehorší nadávky oplatit nemůže. Leda, že by nakreslil kosočtverec nebo něco v tom smyslu

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:49:15
  12. avatar
    [59] Mánička [*]

    Ťapina: Modré z nebe: Manx: a ještě dodávám, že to nepovažuju za nějakou skvělou vlastnost a ctnost, ale jako samozřejmost .

    Modré z nebe: netvrdím, že potichu, ale prostě bez urážek, posílání se kamsi a tak...

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:48:22
  13. avatar
    [58] Modré z nebe [*]

    Mánička: A před dětmi se hádat je vážně nevhodné - všude se o tom píše, všichni odborníci to radí ... ale když já vážně vybuchnu či spíše vyprsknu hned po naštvání. Když bych před tím vším odklízela z cesty děti a ostré předměty, spadlo by ze mne první rozčilení a já bych pak třeba nevybuchla ... lepší se rozčilovat hned a pustit to ze sebe ven ...

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:47:12
  14. avatar
    [57] gerda [*]

    Ťapina: a měla pravdu?

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:46:49
  15. avatar
    [55] Modré z nebe [*]

    Mánička: Asi jste bytosti inteligentní a umíte si vyjasnit vše jinak - potichu , já argumenty vždycky nemám a tak se rozeřvu - jde to tak nějak samo ...

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:43:41
  16. avatar
    [54] Ťapina [*]

    Mánička: Vždycky si vzpomenu na rodinné vyprávění, jak jednou údajně můj dědeček při hádce s babičkou, při kterých zásadně nepadala ostrá slova, vyčítavě vynesl trumf: "A v pětašedesátém jsi mi řekla, že jsem blbec!"

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:43:26
  17. avatar
    [53] Mánička [*]

    Modré z nebe: přidávám se k těm, co si myslí, že nadávky do partnerského soužití nepatří. Netvrdím, že se nehádáme, ale NIKDY doma nepadaly mezi námi ostrá slova, tedy ani nána pitomá. A už vůbec se nehádáme před dětma. Ani bez ostrých slov, prostě vůbec.

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:41:09
  18. avatar
    [52] Modré z nebe [*]

    Meander: Správně, dokud je kudla v pochvě, je vše ještě dobrý!

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:36:58
  19. avatar
    [51] Meander [*]

    Ťapina: Ono je to fakt kus od kusu. Já jsem cholerik, on taky. Kdybychom se hádali nějak temperamentněji, nejspíš se pozabíjíme. Takže to musíme kočírovat. S někým se dá dohodnout v klidu a s někým je zase možno se bezmála servat a všechno je za chvíli v pořádku. Zažila jsem snad všechny tyhle případy a musím říct, že když se drží na uzdě dva cholerici, je to z toho všeho asi nejnáročnější.

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:32:01
  20. avatar
    [50] Modré z nebe [*]

    gerda: Ale já toužím po tom brát se vážně ... ale to víš, no

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:30:54
  21. avatar
    [49] Modré z nebe [*]

    Meander: Jo, na otázku "Jsi uražená?" odpovídám otázkou "Kde?" a prohlížím se - a pak se smějeme oba.
    Manx: Obdivuju ženský s nadhledem. Já jsem krapet výbušnina, anebo přesněji řečeno výbušninka ... taková prskavka ...

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:29:52
  22. avatar
    [48] Ťapina [*]

    Vztah, kde se dva jakživi nepohádají a když něco, tak kolem sebe radši tiše chodí, je pro mě noční můrou. A že my si kolikrát řekneme horší věci, než "náno pitomá"

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:29:06
  23. avatar
    [47] gerda [*]

    Modré z nebe: je to normální. Dokud se nebereme příliš vážně, je to v nejlepším pořádku

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:27:13
  24. avatar
    [45] Meander [*]

    Modré z nebe: Včera jsme se drobet nepohodli, já pak hustě mlčela a okázale nepomáhala při vaření. Mno, a když za mnou přišel a prej Jsi uražená?, tak jsem se mohla jenom zasmát, neb i kdybych nebyla, tak po téhle otázce jistojistě budu.

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:23:02
  25. avatar
    [44] Modré z nebe [*]

    gerda: Doplněk: Citujeme jeden druhého (co jsme si řekli v hádce).

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:21:13
  26. avatar
    [43] Modré z nebe [*]

    gerda: Nojo, vydržíme to jenom tak dvě hodiny ... pak se ještě tři dny popichujeme (v dobrém) a citujeme jeden druhého a jsme tak jednoduchý, že se tomu vážně chechtáme, no je to možný?

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:19:43
  27. avatar
    [42] gerda [*]

    Modré z nebe: život je moc krátký na to, aby si člověk dopřál luxus nemluvení a urážení se...

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:16:35
  28. avatar
    [41] gerda [*]

    Tatínek jde s malým klukem kolem dveří s nápisem Klub důchodců. Otázka - "tatíííí, tady s klubou důchodci?". Další vzpomínka "Jiříčku, pověz, no tak pověz nám to.....NEPOVĚSÍM!"

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:12:28
  29. avatar
    [40] Modré z nebe [*]

    E.H.: Radím, šťouchat něčím s hrotem, to leckdo uhne. Ačkoliv u Meander si nejsem jistá
    Meander: Be-e-é. Ano, takové jsme
    My, když se pohádáme, je chvíli ticho, říkáme synovi "Řekni tatínkovi, že už je večeře" - a ten sedí 2 m opodál atd. atd. a pak se rozchechtáme jak šílení! Člověk by chtěl být nějakou dobu hrdý a uražený a ono toto takto achjo

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:09:14
  30. avatar
    [39] Meander [*]

    Modré z nebe: Vy moje ovečky!

    superkarma: 0 27.03.2008, 11:01:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme