Návraty z mateřské dovolené bývají svízelné. Touha po v rámci možnosti spravedlivém rozdělení drahocenného času mezi rodinu a práci se často mění v noční můru. A což teprve, když se v původním zaměstnání objeví rivalka, která dokáže znepříjemňovat už tak náročnou situaci.

Třicetiletá Olga se nedávno vrátila na své původní místo a celkem bez problémů se zapojila zpět do pracovního procesu. Sice toho měla občas nad hlavu, jako většina pracujících matek, ale na druhou stranu byla ráda, že má práci, která ji baví. A že je součástí malého a příjemného kolektivu. Navíc si s šéfem domluvila práci částečně z domova, takže vše se zdálo být naprosto ideální.

  • Spoustu věcí mohla pořešit na počítači, když už děti spaly, a netrpěla tak výčitkami, že je celý den z domova pryč a nevěnuje se jim.

Zásadní zlom nastal, když odešla do důchodu její kolegyně, se kterou se vždy krásně spolupracovalo. Za ni šéf přijal dvacetiletou holčinu, jež pěkně rozvířila tu pohodovou pracovní atmosféru, která zde doposavad panovala.

  • A nejvíce to pocítila zřejmě právě Olga, se kterou se nová zaměstnankyně pustila do tichého boje.

Absolutně její chování nechápu a vysvětluji si to jedině tak, že mě chce vyštípat a nastoupit na moje místo,“ říká Olga a doplňuje, že dotyčná dívka byla přijata jen na zkoušku. Aspoň tak jí to bylo řečeno.

kolegyně

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Už první setkání mi vyrazilo dech,“ pokračuje ve svém vyprávění nešťastná maminka. „Sešli jsme se ve třech, protože šéf mi ji chtěl osobně představit a společně jí zasvětit do projektu, který probíhal pod mým vedením. Ani nepočkala, až k tomu něco řekneme, a hned sebejistě vyrukovala s výčtem věcí, které bych podle ní měla dělat jinak,“ kroutí Olga nevěřícně hlavou.

Sama prý byla ze vzniklé situace tak konsternována, že se nezmohla na kloudné slovo. „Šéf si po té schůzce musí myslet, že jsem úplnej idiot,“ dodává sklesle.

Tím to ovšem neskončilo. Nová posila ji pravidelně častuje emaily, v kterých dává pochopitelně do kopie šéfa, a kde se snaží vyzvednout své přednosti, zejména z oblasti nových technologií.

Ano, přiznávám, že má jisté znalosti, které jsem si ještě nestihla doplnit, neboť pokrok jde v technologiích hodně dopředu, ale na druhou stranu mohu odpřísáhnout, že to mou práci nějak neznehodnocuje, protože jsme v práci tým, kde každý se specializuje na něco, a tak si pomáháme vzájemně vyplnit naše mezery. Vždy to tak aspoň fungovalo,“ vysvětluje Olga, která po pár týdnech zjistila, že ji nová kolegyně v těch emailech začala nepřímo úkolovat a převzala tak vlastně zcela nenápadně vedení onoho projektu.

Jestli jsem to nějak s šéfem řešila? Samozřejmě, že ano. Jen asi ne adekvátním způsobem. Hrozně nerada totiž někoho kritizuji a osočuji, tak nevím, zda to vyznělo, jak mělo. V každém případě to šéf asi aspoň trochu pochopil a řekl, že kdybych cítila nějaké problémy v komunikaci s danou osobou, že mu to mám sdělit,“ říká úlevně Olga, jež přiznává, že by nejraději ovšem hned zakřičela, že se jí na spolupráci s novou kolegyní nelíbí vůbec nic.

Ale to se prý nehodí... Hysterické scény nejsou její doménou. „A možná na to jednou dojedu,“ uzavírá svůj příběh Olga.

Přečtěte si také:

Reklama