„Se svým partnerem jsem už dlouhých 13 let. A ano, ne vždy to bylo jednoduché, ale nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že bych řešila nevěru, případně možný rozchod,“
začíná své vyprávění třiatřicetiletá Kamila. „Den před odjezdem na dovolenou mi u večeře řekl, že mě několik měsíců podvádí a spí se svou kolegyní. Já nevěděla, jestli se mám smát, brečet nebo křičet. Druhý den jsme ale společně odletěli a strávili spolu týden u moře.“

„Mohu říci, že to bylo nakonec skvělé a měla jsem pocit, že tento jeho zásek nás vrátil o dobrých pět let vztahu zpátky a my zase prožívali zamilované období.“

Kamila prý zjištění o dlouhodobé nevěře rozdýchávala nejen cestou na dovolenou, ale i první dny. Společný čas jim ale dal prostor k tomu, aby o problémech a o tom, co je trápí a co jim vadí, mohli mluvit. Na neutrálním území.

„S Mirkem se nechci rozejít, přestože vím, co se dělo a moc mi ublížil, ale stále si říkám, že mi za to stojí. Vždyť jsme spolu už dlouhých 13 let,“
přiznává Kamila a dodává: „Ale bojím se, důvěra dostala na frak. Pokaždé, kdy mi řekne, že jde večer ven, jsem jako na trní. Do telefonu mu rozhodně koukat nechci, to bych nikdy neudělala, navíc jsme teď zase šťastní a spokojení. Ale co, když to je krok k další nevěře? Odpouštět je lidské, ale copak je normální, aby se náš vztah vrátil do spokojených kolejí jen díky tomu, že mi Mirek zahýbal?“

Nevěra jako součást vztahu

Jak to tedy je? Je nevěra omluvitelná? Nebo snad i pochopitelná a oprávněná? V tuto chvíli je nevěra třetím nejčastějším problémem, s nímž se potýkají manželské poradny. Není to tak, že by dříve k nevěrám nedocházelo, ale spíše je teď více vidět, více se o ní mluví a snadněji k ní dochází. Mění se ale povaha. Ženy už tolik nedychtí po emocích, mazlení a teplé náruči, ale raději se pouštějí do dobrodružství bez citů, jen za účelem sexu. Naopak muži spíše hledají ty zmiňované emoce a porozumění a sex je až druhotný.
O nevěře se v současné době mluví jako o něčem zcela běžném a ruku na srdce, to asi není zase tak úplně v pořádku.

Jak to vidí odborník? 

„Nevěra je vždy následkem dlouhodobé nespokojenosti jednoho z partnerů. Zrcadlí neřešené problémy, které raději zakopáváme pod stůl, místo toho abychom se naučili zdravé vztahové konfrontaci. V mé praxi se mi velice často stává, že spolu partnerři neumí komunikovat a nejsou ochotni se popasovat s problémy, které se nachází v každém vztahu. Je pro ně “jednoduší„ uniknout z reality do jiného vztahu, který ze začátku nemá problémy žádné. 
Smyslem našich vztahů je však poznávání sebe skrze nesnáze, které se nás ve vztahu dotýkají. Je velice jednoduché ze vztahu utíkat, ale to nám stejně z dlouhodobého hlediska nepřinese kýženou pohodu. Protože, dříve či později, v novém vztahu začneme řešit stejné emoční potíže, se kterými jsme se potýkali i ve vztahu protějším. 
Nevěra je tedy svým způsobem projevem zbabělosti a neochoty řešit svůj vlastní život tak, abychom v něm byli šťastní. I za cenu, že to bude krátkodobě bolet. Je to ale stále lepší, než žít v nepravdě a lhát těm, kteří s námi jdou životem.“

Lenka Černá, zakladatelka a hlavní kouč Školy pro ženy

„Můj názor je takový, že nejsem podporovatelem nevěry. Doporučuji partnerům, aby si sledovali, jak se ve vztahu cítí (měřím to na stupnici 0-10), psali si, co se jim nelíbí a mluvili o všem otevřeně. 
Probírali si sexuální zážitky a měřili si svůj sexuální barometr (0-10) a říkali si své touhy a potřeby. 
Když se jim nedaří jejich sexuální potřeby realizovat nemá cenu si je naplňovat někde jinde. Je potřeba hrát čestnou hru a mluvit. Když pak není možná domluva, pak se rozejít.
Vždy je mnohem lepší si to s partnerkou všechno pěkně vyříkávat, než podvádět. Ničit konto důvěry a dělat ze sebe něvěrníka. 
Když partneři nevěru akceptují, nejsou to již partneři ale spolubydlící. “

Aleš Kalina, kouč

Také si přečtěte:

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama