Po prázdninách jsem se opět sešla s Miss juniorkami, abych se dozvěděla, jak na sobě budoucí modelky zapracovaly.


Dofuněla jsem s lehkým zpožděním, celá chodba oddělení Centra preventivní medicíny byla napěchovaná opálenými, štíhlými a štěbetajícími děvčaty v čele s usměvavou  a energickou Kateřinou Hamrovou. ,,Vám to dnes sluší,“ řekla mi na uvítanou, což mi pochopitelně načechralo sebevědomí, které se vedle takových krasavic vždycky o pár čísel smrskne.


No nic, jdeme na věc. Přesunuly jsem se všechny do prostornější místnosti a já využila chvilkové nepřítomnosti paní ředitelky Kateřiny a udělala si takovou soukromou anketu.
,,Tak děvčata, dokud jsme tady samy. Upřímně, ale opravdu ruku na srdce, která z vás poctivě na sto procent dodržovala všechny pokyny - stravovací, pitný a pohybový režim včetně mailového kontaktu s centrem?“
Přelítla jsem očima přes patnáct krásek, ale k mému překvapení se ani jedna ruka nezvedla. Chvilku po sobě pokukovaly a pak jedna přes druhou zahájily palbu obhajovacích argumentů, že byly v zahraničí, s rodiči, u babiček atd., ale že se snažily.
Fajn, tak jinak. ,,Kdo se polepšil až po důrazné výzvě pana doktora Vlasáka?"
Přihlásila se většina.
,,Která z vás měla za úkol zhubnout?" šest nesmělých ruček se pomalu vztyčilo.
,,A jak se vám dařilo?"  Nic.
,,Ani jedna jste neshodila ani kilčo?“
,,Já jsem dokonce dvě přibrala,“ zarděla se pihatá sympaťačka.
,,Ale kam to dala?“ pomyslela jsem si v duchu závistivě.
,,A měla některá z vás dokonce přibrat?“ přihlásila se jedna.
,,A?“ ,,Půl kila… mně to fakt nejde,“ pípla skoro provinile.
Co bych za to dala, abych tohle mohla prohlásit.

Naši čím dál vřelejší a hlučnější debatu přerušil vstup fotografů, Kateřiny a asketicky elegantního doktora Vlasáka v bílém plášti. Vzbuzoval respekt, tvářil se vážně. Teď je sprdne, čekala jsem.
No pravda, holky se přes prázdniny flákaly (od toho prázdniny jsou), ale budiž jim přičteno k dobru, že zlepšily stravovací návyky a více se pohybovaly.


Nedovolím si citovat doslovně, ale pan doktor jim promlouval do duše v tomto smyslu: ,,Soutěž (Miss Junior) je jako sport, bez přísné osobní sebekázně a pravidelného tréninku se ani tady nedá nic dokázat. Máte rezervy, máte dost co pilovat a je to jen na vás. Jste krásné všechny, všechny se můžete uplatnit, ale jen jedna z vás se může stát Miss junior!“
Hezky řečeno.



Koncem září proběhne ještě jedno měření a pomalu půjdeme do finále.

Budu u toho a dám vám vědět.

Reklama