Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

poslední den mého editování pro Ženu-in končí a já se s Vámi zároveň loučím. Vracím se do světa reklamy a marketingu, do světa tvrdých loktů, kde nic nedostanete zadarmo. Na druhou stranu se i tam najdou lidé, kteří ocení Vaši práci a váží si jí. A podle toho se i chovají. A dovedou být uznalí, což mi už delší dobu schází.

Bylo mi tu s Vámi dobře (i když někdy to pěkně skřípalo). Museli/y jste si zvyknout na zprávy ze světa politiky, ale na druhou stranu jsem se vyžívala i v psaní článků o historických osobnostech nebo lidových zvycích, dávno již zapomenutých. Třeba v tom bude tento magazín pokračovat. Aspoň v to doufám. Ale to už záleží na někom jiném.

Poslední článek mi vyjde v pátek. Pak zavřu dveře a půjdu vstříc světlým zítřkům. Ohlížet se nebudu, jen vím, že mi budou scházet lidé, se kterými jsem tu pracovala. Ať už jde o romantickou duši Ivetu, na kterou jsem se mohla vždy spolehnout, o věčně usměvavou obchodnici Věrku s jantarovýma očima, o milou Štěpánku, která před nedávnem své jméno Brzobohatá změnila na jiné, ale obohatila se tím o výborného partnera a děťátko, které je na cestě. A hlavně a především mi budou chybět Dana, dáma, kterou můžu poslouchat hodiny a nikdy nebudu mít dost jejího vyprávění o divadelních hrách a filmech, pro které dělala kostýmy a výpravu, dáma nesmírně vzdělaná, dáma s jiskřivým humorem. A Kačka. Grafička Kačka. Neskutečně skromná, neskutečně chytrá, neskutečně šikovná. Kačka s neopakovatelným smyslem pro humor, Kačka, která mi otevřela obzory a naučila mne chodit na horory. Člověk s velkým Č, kterému už občas musely jít na nervy mé nářky a stesky, a přesto vydržel. A podržel mne ve chvílích nejtěžších.

A vlastně mi budou chybět i ostatní, i když..

A má práce tady.

A také vy, ženy-in. 

Mira




Reklama