Osoby se smetákem v ruce mající tímto udělenu funkci nejvyšší, budí u mě značný respekt již od útlého dětství.

I ten nejpřísnější fyzikář na základní škole neměl větší autoritu, než pravá ruka školníkova - uklízečka. Největší noční můry z té doby měly podobu urostlé ženštiny s hlasem jak zvon, honící nepřezuté provinilce po školních chodbách s hadrem omotaným kolem zápěstí a za tamtamových zvuků plechového kýblu.

Ptám se tedy sama sebe - pozvat do svého příbytku osobu stejných profesních schopností ale možná i stejné nátury? Riskovat plesknutí mokrým hadrem přes mé nohy překračující právě utíranou podlahu v mém vlastním bytě??

Mé první, vystrašené Já, s hrůzou v očích volá "NE NE NE!" - ale mé druhé (pohodlné a často lenivé) Já se tetelí radostí nad představou žehličky v cizí ruce a podobných akcí s vidinou svých vlastních nožek hozených na stůl.

Ale co když vše dopadne ještě úplně jinak a pomocná síla bude osoba natolik sympatická, že dostane prostor mé třetí Já (citlivé a přátelství navazující) a nedopustí, aby se někdo tak milý pulíroval s mou záchodovou mísou až do běloskvoucna? Pojímám lehké podezření sama k sobě, že celý byt bych vygruntovala ještě před příchodem oné pomocnice raději sama a ji bych tak maximálně požádala, ať dá vařit vodu na naši společnou kávu.

Můj antifeudální postoj by se dal pak vysvětlit i geny - moje praprapraprababička pracovala coby služebná na panství šlechty, z něhož posléze musela narychlo odejít. Mimo pět svých švestek si v lůně odnášela i mého praprapradědečka, který když si odřel později kolínko, jeho krev házela odstíny do modra.. 

Odtud možná pramení má nechuť k panskému chování.

A co se týče hlídání dětí? Mě, coby malé dítko, hlídala paní Berta. Moc toho nenamluvila, protože ústa měla neustále zacpána bonbony v želé stavu. Tomu i odpovídaly její překypřelé tvary a váha necelých 2 metráků. Ale jinak byla docela hodná.

Vlastní ratolesti jsem zatím nenechala hlídat nikým profesionálním - tak nějak nejsem přesvědčena, že ve všech těchto dívkách či ženách dříme duch mé tolik oblíbené Mary Poppins - proto své paraplíčko nad našimi dětmi budu zatím držet v ruce sama - a do té druhé se mi nakonec vejde i ten smeták.

Vaše mio


Moc vtipně napsané a čtivé  Mio. Díky. Tak já bych asi nijak zvlášť problém neměla. Jistě bych si našla způsob, jak nevypadat jako nadutec. V mém případě bohužel modrá krev nehrozí, prapředkovi usekli ucho za krádež, takže červená 0 Rh+ :))))

Na vaše zkušenosti s pomocnicemi v domácnosti, ať už před lety, nebo ze současnosti, se těším právě dnes na redakce@zena-in.cz

Hrajeme o značkovou kosmetiku, tak by se vám cena mohla hodit.

Reklama