Krásné ráno po síti :-) Kdo si to teď čte, ten ho má:

Internacionální
Nadšení vzbuzující
Totožnost zamlčující
Emoce ždímající
Rozum nahrazující
Nikomu nepatřící
Elektronicky se přenášející
Teplé večeře nevyžadující :

..INTERNET..
Poprvé jsme se tváří v tvář setkali asi v roce 1998. Já byla tehdy netečná, seznámení se s ním vyhýbající. Celá jsem mu padla do chřtánu až začátkem roku 2000, díky novému zaměstnání. Když pominu většinu času zde stráveného pracovně, vždy se našla chvilka probádat i ta zábavnější zákoutí : seznam.cz, online-hry.cz, všechnomožný.cz a hlavně můjemail@blabla.cz až po pár letech konečně k žena-in.cz..

Za nějaký čas jsem otěhotněla a vyhledávala nejčastěji poradny a diskuze těhotenství se věnující a naprosto sadomasochisticky jsem se dobrovolně nervovala příspěvky jiných skoro nebo už hotových matek, barvitě popisujících svůj zázrak početí, následné těhotenství či nezapomenutelný porod. Následky si nesu možná až dosud..

Pak nastalo mé první rodičovství a - nebýt toho zázraku jménem internet, byly by mé mozkové buňky teď v mnohem horším stavu - takhle mi můj drahý zaměstnavatel dal do jedné ruky notebook, do druhé zbytek kanceláře a buď s námi prosím klidně dál, třeba i virtuálně. Takže jsem celé ty 3 roky na mateřské byla jednou nohou v pracovním poměru, i když na dálku.

Teď jsem matka na plný úvazek, ale zas je víc času na mé 2. dítko a když se dostatečně zabaví, nebo usne, i na ten internet. A už v tom lítám zas. Těším se na svou ranní kávu a zapínám tu čertovu krabičku..těším se, co zde holky zase napsaly, vyvedly, komu se co přihodilo, kdo se ocitl na pranýři.

Před časem mě naváděli moji "živí" - nevirtuální kamarádi, na zázrak jménem Facebook: "Co tam budu dělat - já mám na pokec svou ženu" - jsem se smála a oni se zase smáli mně :-) no přemluvili mě..Takže kafrám tam, kafrám tady (tady víc) a i když pořád samozřejmě upřednostňuji ty své "živé" kamarády, se kterými se ráda setkávám, aniž bychom byli kolektivně uvízlí v síti, už se budu vždycky těšit na své virtuální kamarádky zde na ženě. A je milé, že si děláme vážně starosti, když je jedna či druhá i třebas na pár dnů "nezvěstná" a mě například moc pomohlo a potěšilo, když jsem měla před pár týdny nemocniční starosti se svým malým synem a holky tady podržely nejen své palce, ale hlavně mne samotnou. Ještě jednou jim díky!

Seznámení s mým partnerem proběhlo dříve než seznámení s internetem, takže vidět milostné výlevy na monitoru mého PC nemožno.. Ovšem moje bývalá kolegyně si svou Lásku (opravdu s velkým L) přes internet zažila,  vzala za muže a já byla každodenním svědkem (semtam i posluchačem) těch krásných milostných tokání..(přičemž já o to své kdysi taky nepřišla, jelikož s mým mužem jsme byli pár let propojeni hlavně korespondencí. Některé z vás si možná ještě pamatují klasický dopis - většinou popsaný papír, v obálce, na obálce adresa, známka a pak radostné bušení srdce, když na vás ono psaní vypadlo z domovní schránky).

Co říci závěrem? Je fajn, že ten náš internet máme, že nám mnohdy usnadní práci, ušetří čas i peníze lepším a rychlejším přístupem k informacím, že nám pomůže najít ztracené kamarády po světě a nebo nalézt úplně nové. Ale hlavně si musíme pořád opakovat - nic se nemá přehánět! - mno..například na mě to ale vůbec nezabírá..:-)

A zazvonil zvonec - mio hlasi konec.cz

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

No co, na Facebooku už má profil i pes mojí kamarádky :-) Ale ty dopisy tajně závidím. Fakt!

A jak jste na tom s internetem a internetovými vztahy vy? Pište na

redakce@zena-in.cz

Reklama