Reklama

Ahoj všem (ne)plavcům,i já patřila k těm "šťastlivcům", jejichž rodiče naznali, že 5 let je ta pravá doba, kdy své dítě připravit na to, že život není jen procházka růžovou zahradou….,

ale čeká na něj plno úskalí, mezi něž jistojistě patří i nezapomenutelný zážitek s mnohoříkajícím názvem " Plavecký kurz pro předškolní děti".

Dny, ve kterých se tyto kurzy konaly, jsem začínala pláčem, nepovedeným předstíráním smrtelné choroby či povedeným nepředstíráním střevní nevolnosti.

Nic naplat - paní plavčice (její trvalá ondulace mě ještě teď straší ve snech) již na nás byla nachystaná.

Červené bermudy, bílé tričko a píšťalka, která byla pořád v pohotovosti. Jediné štěstí, že jen to dnes tak "vyzdvihované" bidlo, v jejích rukou chybělo.

Značný respekt, ale hlavně ten obyčejný dětský strach však budila i bez něj.
První kurz jakž takž ušel.

Plácání takzvaných krokodýlků v hloubce asi 10 centimetrů jsem zvládala bez slz v očích. V dalších hodinách už šlo do tuhého. Při zvolání hesla "Splývání" a přistání několika korkových destiček nám na hlavách, tuhla nejen krev v žilách. Nebyla jsem schopna jediného pohybu.

Moje žebrání o setrvání u kraje bazénu a u již zmíněných krokodýlků nebylo vyslyšeno.

Jak to dopadlo: Plavat jsem se tam nenaučila a dokonce i má matka tehdy shledala, že bude mít doma raději psychicky vyrovnané dítě - neplavce, než mistra světa amoleta, který má každou středu povinnou návštěvu psychiatra a odhlásila mě ještě před koncem kurzů.

Jen doplním - plavat jsem se naučila na dovolené v Rumunsku, ve svých 8 letech. Moře krásně nadnášelo a bahnová bitka v moři mezi českými i zahraničními dětmi byla velkou motivací.

Vzpomínám si, že asi tak 3 hodiny po definitivním odložení svého záchranného kruhu vkráčel do moře starší pán s asi tak 13 letým hochem s nafukovacími rukávky a hádejte koho dával za příklad vyplašenému puberťákovi.

Měla jsem výraz pyšný jako Venclovský po zdolání kanálu La Manche.
A bahnitá bitka v moři? Jasně že byla! A že jsme to těm druhým natřeli!

Krásný víkend všem, vypadá že ho budeme trávit někde u vody.
Vaše mio.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Jo!! Krokodýlky bych taky dnes zvládla. :-))) M

Pište na redakce@zena.cz své zážitky, jak jste se naučili plavat vy, nebo vaše dítě, případně jiný člen rodiny. Jaký máte vztah k vodě a UMÍTE VŮBEC PLAVAT?   Dnes si příspěvkem můžete „vypsat“ plážový balíček.