V životě miluju hodně věcí a spánek rozhodně patří mezi ně.

Nejlepší je spánek dlouhý a ničím nerušený. Bohužel ani jedno už jsem léta nezažila. Kdo má malé děti, pochopí. Já jsem ke všemu sova, uléhám většinou nejdříve kolem půlnoci či ještě později a budík nás ráno probouzí kolem šesté hodiny ranní. Budík je krycí název pro našeho téměř 2 letého syna..

A ničím nerušený spánek? Tak to taky neklapne. Kdo má chrápajícího muže, pochopí..Zvuky podobné slabému bzučení mouchy dokážou sladké sny otrávit stejně jako chrápání silné, připomínající minimálně opětovnou okupaci sovětskými vojsky s použitím těžké techniky.. Oddělené ložnice mají přece jen své kouzlo..Nepomohly žádné spreje ani kapky do nosu či krku ( mužova) ani špunty do uší (mých).

Pravda je, že si začínám zvykat a taky jsem přidala na agresivitě. Lehké pomlaskávání jsem vyměnila za štípání různé síly a někdy pomůže i kopanec směřovaný do správného místa. Když se mi podaří, usnu pak dřív, než se muž vzpamatuje..Bohužel mého chotě někdy trápí živé sny, proto není nic zvláštního, když na mě uprostřed noci skočí nikoliv z důvodu náhlého přívalu vášně, ale jen proto, že svým výskokem prchá z bazénu plného krokodýlů. Už jsem byla taky šikovně nakopnutá, protože manžel se ve snu proměnil v Backhama a právě dával na mistrovství gól..

Změna času mě nechává celkem chladnou, mám snad jen lehký závan naděje, že synátor si zvykne vstávat o hodinku později.

Přeji všem krásné sny, Vaše mio.

Text nebyl redakcí upraven.

Jak spíte vy? Napište nám na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama