Zdravím všechny! Kvůli dnešnímu tématu o kapesném jsem vyhrabala ze své "zásuvky dokumentů" jeden, který uchovávám převážně z nostalgie, protože jeho platnost už dávno vypršela.

Tento dokument (Prohlášení) vystavil můj bratr (lépe řečeno ten mladší ze 2 starších) 24. 12. 1995, když jsem studovala 3. ročníkem střední školu (bylo mi tedy 17 let a bratrovi 28 let).

Cituji:
"Prohlašuji tímto, že jsem ochoten a budu po celý kalendářní rok 1996 své sestře poskytovat jako osobě výdělečně nečinné, měsíční finanční podporu ve výši 400,- Kč. Dále prohlašuji, že toto rozhodnutí činím ve stavu téměř zcela střízlivém a bez nátlaku. Jako podmínku k plnění tohoto závazku si vymiňuji:

- minimálně 1x měsíčně úsměv a vlídné slovo
- v případě své nemoci uvaření čaje (2x týdně)
- pochopení pro chvíle, kdy sám nejsem zcela přívětivý
- minimálně udržení dosavadních studijních výsledků
- omezení upozorňování pudla na psy na tv obrazovce"

No a další rok jsem (opět k vánocům) obdržela "Bronzový vánoční list", kde tuto částku navyšuje na 500,- Kč (tentokrát na dobu 8 měsíců - tj. přesně do té doby, než jsem si začala sama vydělávat).

Tohle kapesné od něj bylo např. na moje kafíčka s kamarádkami (tenkrát bylo kafe za 15 Kč a my u něj seděly třeba 2 hodiny..) - vše ostatní (potřebné nebo požadované) mi rodiče platili. Od nich jsem žádné klasické kapesné nedostávala a přesto jsem nikdy netrpěla finanční nouzí, i když oni často obraceli každou korunu.

Až teď zpětně a jako hodně dospělá jsem z té skutečnosti, že mi můj brácha dával kapesné, snad ještě víc vykulená, než jsem byla tenkrát. Tak ještě jednou - díky brácho :-)

Vaše mio

Text nebyl redakcí upraven.

Jdu reklamovat svoje sourozence a požadovat jejich výměnu za výše popsaný model s doplacením promeškaného kapesného.

A jak to máte s kapesným vy?

redakce@zena-in.cz

 

Reklama