.

Minerálka: Jak si češka a angličan dali rande v Paříži

Cestování

Minerálka: Jak si češka a angličan dali rande v Paříži

Vždycky jsme strašně toužila cestova a poznávat nová místa, ale můj bývalý cestoval leda tak prstem po mapě. Když jsem se rozváděla, nabírala jsem doslova a do písmene druhý dech...

Přes internet jsem na jednom diskusním serveru potkala Petra. Pár měsíců jsme si psali tak obecně - jak jde život, jaký máme den. On řešil svoje problémy, já také svoje a vzájemně jsme si nabízeli pohled z druhé strany. Jak jsme svoje problémy postupně řešili, vyprávěli jsme si také o svých snech a přáních a zjistili jsme, že oba rádi poznáváme nová města a místa - jen nemáme ty správné "parťáky".

Povídala jsem si se svou nejlepší kamarádkou, že bych moc ráda někam jela - ona že jedině do Paříže, že jiné město ji neláká... Jenže já jak byla v té porozvodové euforii, chytla jsem se té myšlenky jako klíště a napsala jsem Petrovi - co takhle víkend ve třech v Paříži? Nejdřív se asi hodinu smál, pak oťukával, jestli to myslím opravdu vážně, ale touha něco vidět a prožít byla silnější než veškerá opatrnost. Protože na rozdíl od něj já se domluvím jen svou mateřštinou nebo mezinárodní řečí "rukama-nohama", která se ale obtížně převádí do písemného projevu, úkol zajistit v Paříži ubytování a půjčení auta si vzal na starosti Petr. Já zajistila letenky a o prodlouženém zářijovém víkendu jsme s kamarádkou vyrazily směr Ruzyňské letiště.

Ještě v letadle mě kamarádka proklínala, že se ode mě nechala k takové akci ukecat - bez znalosti jazyka letět do cizí země a spoléhat, že všechno zařídí člověk, kterého jsem osobně ani neviděla a znám ho jen z internetu, že budu mít její děti na svědomí (končila právě druhou mateřskou dovolenou a tenhle výlet pro ni byl tak trochu "vyčištěním si hlavy", děti nechala doma tatínkovi, který velkoryse slíbil, že na ty 4 dny se o ně sám postará)... Uznávám, byl to šílený nápad.

Pařížské letiště bylo obrovské. Po přistání jsem vytáhla mobil a už tam na mě čekala SMS, že Petr přistál chvilku před námi a čeká nás před východem E3. Dost se nám s kamarádkou ulevilo, protože přiznávám, že její představy, jak zůstáváme trčet někde na letišti v Paříži, protože se na nás "milej anglán" vybodnul, mě začaly trochu strašit v hlavě.

Co říct víc... v Paříži se potkali tři lidé, kteří si od první chvíle skvěle rozuměli, Petr byl jako náš starší brácha. Neměli jsme problém se domuvit na čemkoliv - Petr toužil vidět Eiffelovku a Vítězný oblouk, kamarádka Verssailes, já Louvre... Zvládli jsme to všechno a opravdu skvěle jsme si ty dny užili. Viděli jsme co se dalo, dokonce jsme podle mapy našli i Moulen Rouge :-) , dali jsme si kávičku pod Eiffelkou, prošli se po Montmartru...

I ubytování bylo skvělé, měli jsme příjemné pokojíky v malém penzionu na okraji Paříže, kde byl opravdu báječný a milý personál. Petr domlouval vše anglicky a recepční byl milý mladý kluk, který se opravdu maximálně snažil nám všechno vysvětit, ukazovala nám v mapě kde co najdeme a kde je nejlepší parkování autem... Snídali jsme v penzionu čerstvé, jen pro nás upečené croasany (byly jsme tam jediní hosté ten víkend), večer ochutnávali francouzská vína (samozřejmě jen kam nám naše chabé zásoby EUR dovolovaly). A aby toho nebylo málo, po všechny dny našeho pobytu svítilo sluníčko a Paříž zažívala nádherné babí léto.

Je to už pár let zpátky, ale na tenhle báječný výlet vzpomínáme pořád všichni. Na 99,9% už podobnou cestu nikdy nezopakujeme - kamarádka se plně věnuje rodině, Petr si konečně našel v Anglii vysněnou přítelkyni, já mám báječného přítele tady v Čechách... prostě žijeme dál svoje životy. Ale kdykoliv se s kamarádkou vidíme nebo si píšeme s Petrem, pokaždé se alespoň jednou objeví věta "A pamatuješ tenkrát, jak jsme v Paříži..."

Že bych ještě někdy zorganizovala výlet do zahraničí s někým, koho ve skutečném životě neznám, k tomu už asi také nebudu mít odvahu. Přecejen člověk s léty kapku "zklidňuje". S odstupem si uvědomuji, že to byl hodně riskantní a bláznivý nápad, ale výsledek byl v kladném slova smyslu nezapomenutelný pro nás všechny tři.

minerálka

Text nebyl redakcí upraven.

Milé dámy, naše téma je u konce, už nepište. Zůstaňte s námi, přečtěte si ještě pár příspěvků, které dorazily před 15. hodinou a počkejte si na vyhlášení dnešní vítězky.

 

   
18.01.2011 - Zahraničí - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [10] Delli2 [*]

    to musel být super zážitek Sml22

    superkarma: 0 02.02.2011, 18:37:09
  2. avatar
    [9] mineralka7 [*]

    heligona — #1 Tak určitě by se dalo jezdit po Paříži městskou dopravou, ale takhle to pro nás bylo svobodnější - mohli jsme kdykoliv dojet kamkoliv a navíc - Petr má zážitek na celý život - kroužil autem kolem Vítězného oblouku a měl při tom v očích výraz malého dítěte, které objevilo vláčky Sml54 , jel to dokolečka snad 5x nebo 6x vysmátý jak sluníčko.

    superkarma: 0 19.01.2011, 08:38:29
  3. avatar
    [8] Eliana [*]

    heligona — #7 když jedeme autem ať půjčeným nebo svým tak to prskneme do podzemních garáží, kde je to přijatelné a zbytek obchodíme pěšky...nestalo se, že by to někde stálo více než stopade za celodenní parking, spíš je to pade až devatesát kačekSml22, ale měli jsme to vždy zjištěno dopředu přes net, kde se jak dá levně parkovat

    superkarma: 0 18.01.2011, 16:19:41
  4. avatar
    [7] heligona [*]

    Eliana — #6 jestli my nejsme VIP Evropy Sml30 My teda většinou parkujem někde na P+R a po centru se pohybujem MHD nebo pěšky. Pokud bydlíme v daném městě, tak auto nepotřebujem vůbec. Třeba v Miláně se dovnitř snad ani zajet nedá.

    1. na komentář reaguje Eliana — #8
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:57:04
  5. avatar
    [6] Eliana [*]

    heligona — #5 ...tak ze zkušeností v Evropě se to dá do center velkých měst, parkuješ v podzemních garážích a není to taková darda..kolikrát levnější než v centru Prahy :-)

    1. na komentář reaguje heligona — #7
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:50:45
  6. avatar
    [5] heligona [*]

    Eliana — #4 my jsme se tam strašně nasmáli, jak týpek parkoval stylem "ťuk vepředu, ťuk vzadu" a když asi po 10-ti minutách doťukal, z oťukávaného auta před ním z okna vylétla ruka se zdviženým palcem Sml52 Jinak do centra je podle mě auto blbost. Ale kdo ví, jak je to dlouho a nebo jestli nejezdili někam za město.

    1. na komentář reaguje Eliana — #6
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:38:34
  7. avatar
    [4] Eliana [*]

    heligona — #3 to je fakt, že frantíci jsou děsní řidiči a omlacují cizí auta a ten jejich zlozvyk blikat na druhou stranu než bočí či neblikat zcela vůbec....

    1. na komentář reaguje heligona — #5
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:34:29
  8. avatar
    [3] heligona [*]

    Eliana — #2 to jo, ale přímo po centru se mi to moc nezdá. Zvlášť v Paříži, kde je přeautováno a jezdí tam jak zběsilci Sml30

    1. na komentář reaguje Eliana — #4
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:26:05
  9. avatar
    [2] Eliana [*]

    heligona — #1 Věřím, že i vyplatilo, půjčení auta v zahraničí je normální ani nijak předražená služba tak jako u nás...Sml80

    1. na komentář reaguje heligona — #3
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:24:27
  10. avatar
    [1] heligona [*]

    Výlet vyšel super, takové nečekané akce bývají nejlepší Sml22Sml67

    Opravdu se vyplatilo jezdit do centra autem?

    1. na komentář reaguje Eliana — #2
    2. na komentář reaguje mineralka7 — #9
    superkarma: 0 18.01.2011, 15:17:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme