Milé ženy-in,

je to v dnešním tématu trochu mimo mísu, ale článek Trochu trpký předvánoční čaj mi připomněl jeden můj zážitek.

Před několika lety jsem žila sama s malým dítkem v rodinném domku u potoka. Jednoho dne dávali v televizi Mlčení jehňátek a já se strašně těšila, jak si vlezu do postele, uvařím si čaj a budu se bát.

Pozdě odpoledne jsem chtěla trochu poklidit a když už jsem byla tak pěkně rozjetá, vyčistila jsem i varnou konvici. Nalila jsem čisticí sůl Kronstar a dala vařit a odstát. Zbytek dne jsem strávila se synkem a když jsem ho dala spát, nic nebránilo v přípravě "strašidelného večera" u televize.

Rozestlala jsem, přinesla dobroty, nalila jsem sklenku vína. Už při upoutávce mi bylo jasné, že "jehňátka" mě zcela pohltí. Raději jsem zavřela okna, protože sílil vítr a zvenku se ozývaly prapodivné zvuky,
potok dnes šplouchal tak divně, jako by napodoboval něčí tiché kroky...

Po prvních scénách jsem s vytřeštěnýma očima běžela zkontrolovat domovní dveře a vyběhla s pohrabáčem do patra, jestli tam skutečně nikdo není.
Ve starém domě se občas z půdy ozývají divné zvuky...

Husí kůži jsem zahřívala peřinou a v hrůzném vytržení jsem snědla všechno, co jsem si přichystala.

Žízeň. Přišla na mě obrovská žízeň, kterou neuhasilo nalité víno, ale já jsem se nemohla odtrhnout od televize. Výkřiky úleku jsem dusila v polštáři, abych nevystrašila dítě. Když jsem to nejméně čekala, objevila se reklama. Ještě celá vyklepaná jsem všude rozsvítila, dolila do varné konvice vodu, skočila jsem si na záchod, nasypala další dobroty a zalila jsem si čaj. Tak a zase se můžu bát!

Čaj byl horký, zřejmě ibiškový... Divný... Trpký...  Ale já se tak strašně bála, že jsem to ani nevnímala. Zcela v tranzu z šokujících scén jsem pomalými doušky upíjela ten trpký čaj... V nervozitě jsem okousané nehty zajídala oříšky a zapíjela tou divnou tekutinou.

Někdy s posledním šálkem skončila i hrůza v televizi. Oddechla jsem si, ale pořád jsem se trochu bála. Jen jsem si říkala, že jsem asi párkrát zařvala víc, protože jsem měla úplně ostrouhaný krk.

No a pak mi to došlo. V téměř dvoulitrové konvici byly dvě deci čisticí soli Kronstar. Můj otec - lékař se tenkrát hodně divil, proč mu volám v jednu v noci a ptám se, co je nejlepší léčba na odstraňovač vodního
kamene. Když zjistil, že asi budu v pořádku, hrozně se smál. Tehdy mi naposledy řekl, že jsem FAKT BLBÁ:-))

Zdraví Suzanne.


Co říci? Jen dobrou chuť  a hlavně, že jste přežila. Jak jehňátka tak čisticí čaj!
editorka Mira

Téma na čtvrtek:
Odpouštět
Co?
Proč?
Jakým způsobem?
Komu?
I sami sobě?
Neumíte?

Je pro vás odpuštění úlevou?

Litovali jste někdy, že jste odpustili?

Napište nám, odměníme Vás!
redakce@zena-in.cz

 

Reklama