Rodina

Miminko je živé

To, na co nikdy nezapomenu, se odehrálo v mém vytouženém těhotenství.
Když jsem manželovi a celé rodině oznámila, že čekám miminko, byli nadšení a byl to pro všechny ten nejlepší dárek. Všichni jsme se strašně těšili.

 

Jenže asi o měsíc později jsem večer začala krvácet.
Telefonovala jsem své gynekoložce na mobil a ta mě hned vyslala na pohotovost: „Jeďte rovnou do fakultní nemocnice na porodnici!“ Tam mi bylo sděleno, že mé miminko je v ohrožení. Nebylo tam až tak dobře uchyceno, takže mi dali Duphaston na udržení těhotenství. Tyto léky jsem užívala 3x denně. Jenže další týden se to opakovalo. Takže zase na pohotovost, další léky a injekce na udržení těhotenství. „Zítra ráno přijdete na další injekci.“

 

Druhý den ráno mě manžel odvezl do nemocnice na injekci. Starší pan doktor mě vyzval, abych šla dále, svlékla se a lehla si k ultrazvuku. Chladně, dlouho a mlčky se díval na obrazovku. Nakonec sdělil: „Žádnou injekci nedostanete, zítra je svátek, tak tedy pozítří přijdete na kyretáž. Vaše miminko je bez srdeční reakce.“ Nevěděla jsem, co na to říct. Byla jsem rozklepaná a nevěřila jsem svým uším. Když jsem se oblékla, šla jsem k sestře pro papíry a nepřítomně jí říkám: „Já mám dostat injekci na udržení miminka…“ Pan doktor jen zopakoval: „Žádnou injekci nedostane, ve středu si přijde na kyretáž. Má v sobě mrtvý plod.“ Tím mě odbyli a bez papíru poslali domů.

 

Hned před nemocnicí jsem si to celé úplně uvědomila a strašně jsem brečela. Volala jsem manželovi, který okamžitě přijel. Oba jsme v autě brečeli. Uklidňoval mě a sám sebe: „Uděláme si za půl roku nový miminko…“ Ale mně to přišlo strašně beznadějné a půl roku strašně dlouhá doba. A navíc já přece miluji to miminko, co mám v sobě. To je můj brouček, ke kterému každý večer mluvím, kterého přes břicho hladím, kterému už teď dávám skoro všechnu lásku.

 

Bylo mi nanic, život pro mě najednou nic neznamenal. Rozhodla jsem se, že pojedu ještě ke své gynekoložce, abych jí to sdělila. Nikdo v čekárně nebyl, takže mě hned vzala. Koukala na mě jak na zjevení, vypadala jsem příšerně. Všechno jsem ze sebe škytavě a trhavě vysoukala, z toho pláče mi nešlo ani mluvit. Byla ke mně milá: „Nedali Vám žádné papíry, tak já si Vás prohlédnu, abych si mohla něco napsat do karty. Jděte se svléknout a pojďte sem na ultrazvuk.“

 

Lehla jsem si na záda a pozorovala paní doktorku, jak přejíždí očima po monitoru ultrazvuku. Najednou řekla něco, čemu jsem nemohla vůbec věřit: „Vždyť to miminko je živé. Normálně mu buší srdíčko. Podívejte.“ Natočila monitor na mě a já opravdu viděla mihotající se srdíčko svého drobečka.

 

Byl to ten nejkrásnější okamžik v mém životě a jsem strašně šťastná, že si mě v té nemocnici nenechali hned, protože bych asi o své zdravé a krásné miminko zbytečně přišla. Teď je to skoro roční čipera a dává mi pěkně zabrat J

 

martisa

 

 

Martisa se stává vítězkou tématu dnešního dne a vlasová kosmetika putuje právě k ní!

 

Děkuji vám všem za krásný den a hezky si ty letošní svátky velikonoční užijte.

Mrkněte na Žena-in.cz ještě v 18:00 hod. Na samý závěr mám pro vás krásný pozdrav od jedné ze čtenářek...

Zdraví vás a loučí se s vámi

 

 

   
25.03.2005 - Těhotenství a porod - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [33] Kuře [*]

    Někteří doktoři jsou hovada.
    Když jsem čekala , tak jsem dostala hyperemesis (nezvaladtelné zvracení). Neudržela jsem v sobě ani vodu a tak jsem musela na kapačky do fakutní porodnice. Bylo to o víkendu, staral se o mne mladý lékař, který "čaroval" s kapačkama, seděl u mne a dával mi po lžičkách vodu. Při příjmu jsem mu totiž vyprávěla, že tohle mimi je vyloženě vymodlené, po mnoha letech marného snažení a následných potratech konečně mimi roste... Dělal co mohl, abych se vzpamatovala a mohla alespoň pít. Povedlo se mu to, v úterý jsem snesla i jogurt. A pak mne převzala doktorka. Prohlídla si výsledky z laboratoře a donesla mi k podpisu souhlas s potratem . A hučela do mne, že to nemůžu přežít, že začínám mít poškození kdeco a úplně ignorovala, že začínám zase jíst, že vypiju dva litry vody a udržím je v sobě a že se začínám cítit dobře.
    Nevím do dneška, kde jsem sebrala tu odvahu a drzost, ale při vizitě jsem primáře požádala, aby mne ošetřovala jiná lékařka, že téhle nevěřím a nepřeji si se s ní nadále setkávat. A ukázala jsem mu papíry, co mi paní doktorka nechala na stole a téměř vypitou láhev vody, jako důkaz, že opravdu už můžu pít a nezvracím. Neřekl proti ní jediné slovo, ale povytáhl obočí a prohlásil, že tenhle pokoj přebírá onen mladý lékař, co mne přijímal.
    Paní doktorka už k nám na pokoj nechodila a já mám doma krásnou, čtyřletou holčičku a teď i chlapečka. Ale potkat tu ..... doktorku v kritické situaci, tak si neumím představit, že bych se od ní nechala ošetřit.

    superkarma: 0 29.03.2005, 09:39:36
  2. [30] IvaKr [*]

    Jsem ráda,že to dobře dopadlo, přeji hodně zdravička a štěstíčka. Nechápu jak někdo takový mohl dostat diplom na lékařské fakultě. Je to vůbec možný??? Takovýhle lidi by vůbec neměli mít něco společného s medicínou. Je mi z nich fakt zle!!!

    superkarma: 0 28.03.2005, 18:49:46
  3. avatar
    [29] peguša [*]

    Ježišmarjá !!! Je to možný? Ten doktor by zasloužil odebrat lékařský diplom. Takový nervy, to je opravdu to nejlepší pro těhulku. Ještěže to dopadlo dobře. Tak ať jste oba v pohodě.

    superkarma: 0 28.03.2005, 18:10:17
  4. [28] Lojen [*]

    Martisa: ,hrůza, ale je štěstí, že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 28.03.2005, 18:07:50
  5. avatar
    [26] biovirus [*]

    o bezcitnosti nekterych lekaru ale i zdr, sester muzu vypravet romaany. jsem zdr.sestra a nektere vyroky by hranicili az jak nekdo tohle mohl vystudovat?????

    superkarma: 0 28.03.2005, 10:17:57
  6. [25] altamina [*]

    Gratuluji, ze to tak dobre dopadlo. Bezohlednost nekterych doktoru nezna mezi...

    superkarma: 0 28.03.2005, 08:16:21
  7. [24] masro [*]

    Nedá mi to, abych se neozvala. Při čtení mi šel mráz po zádech. Něco podobného si prožila moje kamarádka. Byla na vyšetření srdíčka a řekli jí, že tam je něco špatného a má si promyslet termín potratu. V jejím případě předčasného porodu, protože byla už 6 měsící. Nedala se, zajela na poradu jinam a vše je v pořádku. Trocha ohledu od doktorů by neškodila. Je hrozný co vše si dovolí říct maminám, které se tolik těší na nový život a během sekundy jim ho chce někdo bezohledně sebrat. Přeji s prckem hodně radosti a málo starosti, nebo jen lehkých.

    superkarma: 0 27.03.2005, 21:49:41
  8. avatar
    [23] Vivian [*]

    a pak se svěřte do rukou odborníkům... Ještěže to tak dopadlo

    superkarma: 0 27.03.2005, 19:42:54
  9. avatar
    [21] Muška [*]

    Já jsem taky zažila těžké chvilky při 3těhotenství.Léčila jsem se moc let na sterilitu.Když jsem už mimčo nechtěla,protože nejstarčí dceři už bylo 18 a synovi15. A pak se to stalo.Těhotenství bylo celé rizikové od zjištění těhotenství.6krát na udržování.Cerkláž,to je nějaký sešití,to se zařezávalo ajeden pan doktor řekl vrchní sestře,že už zítra nepřijdu do práce,že do rána potratím.Vydrželo to .Pak jsemdostala pesar a stím jsem to donosila.Nakonec se narodíla 4kilová holčička,které je dneska23 let.

    superkarma: 0 27.03.2005, 11:32:40
  10. avatar
    [20] svetluszka [*]

    Přeju hodně štěstí a je moc dobře, že to tak dopadlo.
    Já sama jsem na čekala skoro 8 let. Po druhéh IVF mi doktor konečně řekl, že jsem těhotná. A že v děloze je jedno mimi. Při prohlídce ve 12 týdnu zjistil, že tam jsou dvě, ale jedno bohužel bez srdečních ozev. Probrečela jsem celej den.
    A těd už malýmu bude 7 měsíců.

    superkarma: 0 27.03.2005, 03:52:53
  11. avatar
    [17] grice [*]

    Měli jste velké štěstí že to takhle dopadlo. Přeji vám hodně radosti a málo starostí, děti jsou největší štěstí v životě ..

    superkarma: 0 26.03.2005, 11:37:48
  12. avatar
    [16] whitekitten [*]

    je to skvělé, že miminko bylo v pořádku. Já jsem také zažila něco podobného. Můj obvodní gynekolog mi stále tvrdil, že těhotná nejsem. Pak zase, že je to mimoděložní. Já se ale nedala, maminka mi domluvila kontrolu u své známé gynekoložky a světe div se! Byla jsem ve třetím měsíci a všechno bylo v pořádku. Tak jsem mohla zaviněním doktora přijít o jedinou možnost mít dítě. Jsem totiž nemocná a mohla jsem mít jen jedno dítě, a to jsem si jej ještě vybrečela.Synovi je dnes 27 let a je to kus chlapa. Takže přeji dalšího zdravého drobečka.

    superkarma: 0 26.03.2005, 10:08:24
  13. avatar
    [15] Tanousek [*]

    Je skvělé, že to nakonec dobře dopadlo, ale kde už jsem ten příběh nedávno četla? A v takových vážných situacích se zásadně nespoléhám na názor jednoho lékaře. Už se mi vícekrát stalo, ze každý lékař říkal na stejnou věc úplně něco jiného.

    superkarma: 0 26.03.2005, 09:45:20
  14. avatar
    [12] Bobša [*]

    MARTISO nemám slov

    superkarma: 0 26.03.2005, 09:19:12
  15. avatar
    [11] alušenka [*]

    je dobře, že máš skvělou gynekoložku
    já takové štěstí neměla a srdíčko neťukalo a doktorku, co jsem měla u potratu jsem schytala i u porodu a porod zkazila a syn musel na operaci

    superkarma: 0 26.03.2005, 08:19:40
  16. avatar
    [10] Saturninka [*]

    takhlempo ránu tu cedím a posmrkuju . MOC blahopřeju, že to nakonce dobře dopadlo !!!
    Nás takhle taky jednou vystrašili - byla jsem už ke konci 8. měsíce těhotenství a bylo nám řečeno, že nemá cosik dorostlého na mozku , kontrola na UTZ za týden. Bylo to děsných 7 dní a pak jiný doktor řekl, že je to naprosto v pořádku, všechno normální....
    Ale doktorů debilů a hovad jsem zažila víc - Selhávala mi játra a v 11. týdnu jsem musela na přerušní. Ležela jsem na infekčním a odtud mne poslali v nemocnici na kontrolu . Gynekolog zkontroloval, usoudil, že plod je v pořádku a při pohledu na moje děsivé jaterní testy řekl jen - tak TO půjde pryč, co jiho s TÍM, když to otravuje... . Následně na to lakonické sdělení primářky infekčního odd. - a nepočítejte s tím, že ještě někdy nějaké děcko budete mít... No - nakonec se podařila.
    Občas by měli lékaři přemýšlet, co svými řečmi mohou způsobit.

    superkarma: 0 26.03.2005, 07:58:56
  17. avatar
    [9] Léthé [*]

    Co to bylo za doktora? ...lépe řečeno za hovado?

    Martisa: přeji Tobě i tvému hodně štěstí v životě

    superkarma: 0 26.03.2005, 00:37:42
  18. avatar
    [8] ama [*]

    Panebože! Co to bylo za porodnici? Tos měla z pekla štěstí!!! Mě se stalo něco podobnýho. Dny dny před porodem doktor na ultrazvuku "diagnostikoval" našemu mimi VVV - moc malá hlavička v poměru k tělíčku a okamžitě mě odeslal do Brna. Tam mě doktor prohlídl a říká: No a co? Tak má o půl cenťáku menší hlavičku než je průměr. Ale jinak je v pořádku.

    superkarma: 0 25.03.2005, 22:18:07
  19. avatar
    [6] páťa [*]

    jééé to je krásný.Normálně si mně . Nám se to stalo dvakrát,ale bez štastného konce.

    superkarma: 0 25.03.2005, 18:54:45
  20. avatar
    [4] talenka [*]

    teda, brečím tu jako a hladím po hlavičce toho svého . je to skvělé, že to takhle dopadlo už vím, proč jsem nikdy nechtěla býr doktorkou - nedokázala bych žít s pocitem tak fatálního omylu

    superkarma: 0 25.03.2005, 18:35:21
  21. [3] Evajdik [*]

    Ahoj Martiso, tohle je poprve, co vubec na tomhle super serveru na neco reaguju... ale nemuzu si pomoct... bude to znit pateticky, ale i me vyhrkly slzy do oci... Asi proto, ze ja mam jeste na miminko dost casu, ale stejne uz k nemu "imaginarne a v duchu" obcas mluvim, takze mi najednou bylo, jako kdybych ve tve situaci byla ja sama. Doufam, ze na podobnyho doktora nikdy nenarazim. Moc ti fandim a jsem rada, ze jeste existuji stastne konce:-)

    superkarma: 0 25.03.2005, 18:14:27
  22. avatar
    [1] Lucie22 [*]

    to je teda příběh.Až mi vběhly slzy do očí ,jak se lékaři vůbec neumí chovat.Ten konec to vše ,ale dokonale otočil .Přeju miminku dlouhá léta a šťastný život !!!

    superkarma: 0 25.03.2005, 17:13:06

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme