Reklama

Láska si nevybírá. Amorův šíp může zasáhnout kohokoliv. Třeba i bratrance a sestřenici. Pokud se po čase rozejdou, budiž. Horší, když spolu žijí a uvažují i o dítěti.

Příběh Erika a Pavlíny, pokrevních příbuzných

love

Pavlína s Erikem spolu vyrůstali od dětství. Jejich maminky jsou sestry. Trávili společně skoro každé prázdniny, první pusu si dali u babičky při hře na schovávanou. Takovou tu dětskou, nevinnou.

Když dorostli do puberty, už se tolik nevídali. O dva roky starší Erik trávil více času s kamarády než se sestřenkou u babičky. Pavlína jezdila k babičce často, vlastně ještě celou střední, měla to tam ráda. S Erikem se vždycky přes léto míjeli a nevídali se ani při různých rodinných sešlostech. Když se někdo zeptal na Erika, jeho máma jen odpověděla: „Jo, má se dobře. Pracuje v Ostravě.“

Erik střední školu nedokončil, v devatenácti se odstěhoval z malého města do Ostravy, kde začal pracovat za barem. Vystřídal několik zaměstnání, než se konečně usadil v autobazaru, auta ho vždycky bavily. A jelikož byl přímo u zdroje, jedno takové pěkné autíčko si rovnou i pořídil a jel se pochlubit. Napřed rodičům.
„Měl bys zajet i za babičkou, vůbec nic o Tobě neví,“ řekla mu vyčítavě máma.
„Tak jo, já tam zajedu,“ odpověděl Erik a skoro po dvou letech se rozjel za babičkou. Měla velkou radost, že ho vidí, vyptávání nebralo konce. Ještě větší radost ze setkání však měla sestřenka Pavlína, která právě byla u babičky na víkend.

Erik zůstal u babičky na noc. Když šla spát, dlouho do noci si s Pavlínou povídali. Smáli se a vzpomínali, jak byli malí, co všechno se navyváděli. A také si slíbili, že už se nestane, aby nebyli tak dlouho v kontaktu.

Ráno při odjezdu pozval Erik Pavlínu na návštěvu k sobě do Ostravy, slíbila, že určitě přijede. Od té doby si často telefonovali, až došlo i na slíbenou návštěvu. Tehdy Pavlína svého bratrance poprosila, jestli neví o nějaké práci, že u nich na malém městě nemůže nic najít.
Nevěděl, ale nabídl jí, že jestli chce, může zatím bydlet u něho v podnájmu a něco seženou. Nikdo tomuto jejich společnému soužití nepřikládal větší význam. Vždyť jsou příbuzní, znají se od dětství. Erik je hodný, že jí nabídl ubytování. Ale hormony pracují i u příbuzných.
Erik s Pavlínou se do sebe zamilovali, a když se spolu prvně vyspali, věděli, že chtějí být jen spolu, že si prostě sedí.

Jejich milostný vztah se provalil asi po dvou letech, když už všem v rodině bylo podezřelé, že se Pavlína od Erika nestěhuje pryč a všimli si jejich zamilovaných pohledů. Erik s Pavlínou se strašně pohádali s oběma svými rodiči, ale babičce nic neřekli, ta nic netuší.

Žijí spolu už pátým rokem, a dokonce uvažují i o dítěti. Ale stále mají trochu strach, jak z genetiky, tak z toho, že by mohli své rodiny ztratit už navždy.

Čtěte také: